Vídeň nečeká, že dokončí jednání o dlouhodobém rozpočtu EU
Při jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 dává Rakousko přednost kvalitě výsledného kompromisu před rychlostí, s jakou bude dohody dosaženo. Novinářům to ve Vídni na počátku půlročního rakouského předsednictví osmadvacítky řekl ministr financí Hartwig Löger. Ačkoliv se jeho země prý bude na organizaci a řízení jednání soustředit se vší vážností a energií, ministr nečeká, že se do konce roku podaří tato komplikovaná jednání uzavřít.
"Základní strategická jednání v minulosti vždy trvala déle než jen šest měsíců," poznamenal Löger. Je prý připraven zajistit a příslušným způsobem řídit jednání ministrů financí, je však také přesvědčen o tom, že k tak zásadní otázce musí své říci i premiéři a prezidenti zemí bloku.
Rakouské předsednictví, které je posledním "celým" předsednictvím před brexitem i volbami do europarlamentu na jaře příštího roku, končí na konci prosince. Evropská komise, která minulý měsíc nabídla členským zemím i europarlamentu podrobnosti svého návrhu na příští víceleté finanční období, by chtěla komplikovaná vyjednávání uzavřít ještě za stávajícího složení europarlamentu, čili do voleb.
Podle rakouského ministra chce Vídeň v diskusích věnovat velkou pozornost efektivitě nástrojů budoucího rozpočtu. Ten totiž komise navrhla o něco vyšší než je ten stávající a to i přes to, že se bude po odchodu Británie, která je významným plátcem do unijní kasy, nově týkat jen 27 zemí. Krýt z něj chce - jen s malými škrty - stávající oblasti jako jsou fondy soudržnosti či společná zemědělská politika, ale také financovat reakci EU na nové výzvy v oblastech jako je bezpečnost či migrace.
Jasná je tak podle Lögera výchozí situace před vyjednáváním, kdy už nyní dává europarlament najevo "vysoká očekávání" a mluví o tom, že příspěvky členských zemí se mají zvednout na 1,3 procenta unijního hrubého produktu. Návrh komise počítá s růstem na 1,11 procenta a některé členské státy by si přály zachovat stávající strop na hodnotě jednoho procenta.
Ohledně nedávného společného návrhu Francie a Německa na vlastní rozpočet eurozóny, především jako nástroje pro investice, se podle rakouského ministra bude muset jednat do velkých detailů. Pokud by byl rozpočet eurozóny ustaven jako zcela nová entita, má Rakousko na věc kritický názor, neboť by se celá konstrukce musela nějak vyrovnat s existencí nástrojů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), tedy záchranného fondu pro státy s eurem.
Löger připomněl, že pro země eurozóny má nyní prioritu prohlubování měnové unie a to především při snižování bankovních rizik, které by následně mohlo umožnit vznik systému společného pojištění vkladů.
Zdroj: ČTK
Aktuality
