Evropské burzy v pátek výrazně klesly, za celý týden oslabily o zhruba 0,3 %

Regionální index STOXX Europe 600 v pátek odevzdal 0,8 % na 382,26 bodu, za celý týden pak ztratil 0,34 % a za měsíc klesl o 1,77 %. Britský FTSE 100 klesl o 1,11 % na 7 432,42 bodu (týden: -1,95 %, měsíc: -2,96 %), francouzský CAC 40 oslabil o 1,3 % na 5 406,85 bodu (týden: -0,47 %, měsíc: -1,32 %) a německý DAX ztratil 1,04 % na 12 364,06 bodu (týden: -0,25 %, měsíc: -2,00 %).

Nedařilo se zejména automobilovému sektoru, který do mínusu poslala slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž přirovnal obchodní praktiky EU k obchodním praktikám Číny a odmítl čtvrteční návrh Evropské unie na vzájemné zrušení dovozních cel na automobily. Cenné papíry francouzského výrobce pneumatik Michelin zlevnily o 2,21 %, německá společnost Continental klesla o 1,89 %.

Proti trendu šly akcie britské firmy Whitbread, jejíž vyletěly vzhůru o necelých 15 % poté, co společnost odsouhlasila prodej britského řetězce kaváren Costa americkému nápojovému gigantu Coca-Cola za 3,9 miliardy liber.

Evropské akcie (31. srpna 2018), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta ze 4,2 procenta v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně ale hrubý domácí produkt zrychlil růst na 0,7 procenta z předchozích 0,5 procenta. Zpřesněný odhad v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Tempa růstu jsou rychlejší než v prvním odhadu z poloviny srpna, který uváděl meziroční zvýšení o 2,3 procenta a mezičtvrtletní o půl procenta.
• Do konce letošního roku by se mělo rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku. Po pátečním ranním jednání premiéra Andreje Babiše, příslušných ministrů a zástupců společnosti ČEZ to novinářům řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Poté podle ní bude následovat jednání s Evropskou komisí o veřejné podpoře stavby a další kroky.
• Jaderná elektrárna Dukovany v pátek podle plánu odstaví jeden ze čtyř výrobních bloků. Blok číslo čtyři bude stát zhruba dva měsíce kvůli výměně pětiny jaderného paliva za čerstvé a modernizaci částí zařízení. Výkon bloku operátoři postupně snižují od 12.00. Elektřinu přestane do sítě dodávat kolem 18.00 po odpojení obou generátorů, oznámil v pátek mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Zbývající bloky Dukovan jsou v provozu.
• Zadlužení českých domácností u bank a družstevních záložen stouplo v červenci proti červnu zhruba o deset miliard korun na 1,599 bilionu. Meziročně dluhy vzrostly přibližně o 111 miliard. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka. Ještě výrazněji rostlo v červenci meziměsíčně zadlužení firem, a to o více než 12 miliard na 1,094 bilionu korun. Proti loňskému červenci stouply dluhy firem o více než 42 miliard Kč.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Energetici v jaderné elektrárně Temelín nastartovali v pondělí ráno reaktor druhého bloku. Elektřinu chce ČEZ začít vyrábět z druhého temelínského bloku tento týden. Blok je kvůli plánované výměně paliva a kontrolám odstaven od 29. června. V pondělí to oznámil temelínský mluvčí Marek Sviták. Od začátku roku vyrobil Temelín 9,2 terawatthodiny elektřiny.
• Evropská komise se v pondělí ohradila proti tvrzení italského premiéra Luigiho Di Maia, že Řím do rozpočtu Evropské unie přispívá 20 miliardami eur. Ve skutečnosti je to jen 14 až 16 miliard, upozornil eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger. Čistý příspěvek Itálie po odpisu toho, co se do její státní kasy naopak z EU zase vrátí, činí dokonce jen tři miliardy eur, dodal.
• Část minoritních akcionářů petrochemického holdingu Unipetrol plánuje zažalovat polskou skupinu PKN Orlen, která tuzemskou firmu ovládá. V pondělí to řekl Tomáš Hájek, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií Unipetrolu. Tito akcionáři nesouhlasí s cenou 380 korun za akcii, kterou PKN drobným akcionářům nabídl v rámci odkupu jejich akcií. Návrh na vytěsnění bude schvalovat úterní valná hromada Unipetrolu.
• Zástupci vlád šesti západobalkánských států se v pondělí na neformální schůzce v albánském městě Drači dohodli, že se budou intenzivněji snažit o vytvoření společné ekonomické zóny. Informovala o tom agentura AP. Jednání se zúčastnil rovněž komisař Evropské unie pro rozšíření Johannes Hahn.
• Valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v úterý schválila vytěsnění minoritních akcionářů firmy. Návrh podal majoritní vlastník, polská skupina PKN Orlen. Cílem firmy je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy. Kdy přesně se tento krok uskuteční, zatím není známo.
• Norská společnost Equinor, dříve známá jako Statoil, zvažuje výstavbu větrné elektrárny na moři s plovoucími turbínami. Dodávala by elektřinu jejím ropným polím Gullfaks a Snorre v Severním moři. Pokud se plán uskuteční, bude to vůbec první plovoucí větrná farma, která bude dodávat elektřinu ropným platformám. Náklady na její výstavbu by podle odhadů měly činit pět miliard norských korun. Elektrárna by mohla snížit emise oxidu uhličitého o více než 200 000 tun ročně, uvedla firma.
• Počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, letos stoupl o 17 000 na 1,008 milionu. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení. Loni počet podnikatelů, tedy například soukromých lékařů, umělců nebo zemědělců, vzrostl o 10 000.
• Některé firmy na Slovensku musejí kvůli nedostatku zaměstnanců odmítat zakázky. Po poklesu nezaměstnanosti na historická minima proto úřady připraví další opatření s cílem například zjednodušit zaměstnávaní cizinců. Novinářům to ve čtvrtek po schůzce se zástupci zaměstnavatelů, odborů či samosprávy řekl premiér Peter Pellegrini. Firmy také možná dostanou pobídky, aby zaměstnávaly příslušníky početné romské menšiny, kteří často nemají dostatečné vzdělání. Podle zaměstnavatelů by na Slovensko mohlo v průběhu několika let přijít až 100 000 cizinců.
• Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin se chystá vstoupit na londýnskou burzu, a završit tak svůj úspěšný přerod ve výdělečný podnik. Společnost, která loni vykázala první zisk od roku 2010, to uvedla ve svém úterním sdělení. Po letech by šlo o první primární nabídku akcií britského výrobce aut. Podle dřívějších informací zdrojů agentury Reuters by akciový trh mohl firmu ohodnotit až na pět miliard liber.
• Koaliční hnutí ANO a ČSSD došly k dohodě na růstu platů ve veřejné sféře. Výši růstu na příští rok oznámí po úterním zasedání vlády. Novinářům to řekl místopředseda vlády a šéf ČSSD Jan Hamáček. Uvedl, že ministerstvo financí přidá na platy oproti původnímu návrhu dost podstatně, přesnou výši růstu ale nechtěl uvést. Ministři za ANO předtím novinářům řekli, že trvají na zohlednění zásluhovosti při navyšování platů.
• Nálada německých spotřebitelů se proti očekávání opět zhoršila, a to už druhý měsíc za sebou. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK, jejíž index na září klesl na 10,5 bodu z 10,6 bodu v srpnu. Na vině jsou vysoké ceny energií a rovněž nízké úroky, které lidem znehodnocují úspory, uvedl ve středu institut.
• Regulace společností kótovaných na burzách v Evropské unii dozná v průběhu příštího roku zajímavých změn. Začnou platit pravidla pro zveřejňování odměn, které dostali členové představenstva, dozorčí či správní rady a generální ředitel.
• Rakouská finanční skupina Erste Group hodlá vykoupit akcie České spořitelny od drobných akcionářů. Vyplývá to z informací zveřejněných na webové stránce spořitelny. Server E15.cz napsal, že Erste za jednu akcii spořitelny nabízí 1328 korun. Erste vlastní 98,97 procenta akcií ČS. Akcie Erste se obchodují na pražské burze, akcie České spořitelny nikoliv.
• Slovensko chystá další zvýšení minimální měsíční mzdy, která by měla růst rychleji než průměrné platy v ekonomice. Úprava nejnižšího výdělku má obecně přispět ke zvyšování mezd na Slovensku v době pokračujícího ekonomického růstu a nedostatku kvalifikované pracovní síly.
• Kurz švédské měny se propadl nejníže od vypuknutí globální finanční krize. Koruna ve středu klesla vůči euru již pátý den za sebou a dostala se až na nejnižší hodnotu za více než devět let. Od počátku letošního roku pak švédská měna vůči euru ztratila už více než osm procent.
• Indikátor příznivosti podnikatelského klimatu v eurozóně poklesl v srpnu o 0,08 bodu na 1,22 bodu z červencového 1,3 bodu (revidováno z původního údaje 1,29 bodu). Je to nejnižší hodnota od srpna loňského roku; trh přitom očekával jen mírný pokles na 1,28 bodu.
• Nezaměstnanost v Německu v srpnu zůstala na 5,2 procenta, nejníže od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový úřad práce. Počet nezaměstnaných klesl o 8000 na 2,333 milionu. 

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group za letošní první pololetí vykázala zisk před zdaněním 232,7 milionu eur při hrubém předepsaném pojistném 5,15 miliardy eur. Hrubé předepsané pojistné tak společnosti stouplo o 3,6 % a zisk před zdaněním se jí zvýšil o 5,5 %.
• Výsledky Bouygues v 1H: Čistý zisk 260 milionů EUR (loni: 220 milionů EUR), tržby 15,74 miliardy EUR (loni: 15,16 miliardy EUR).

Zdroj: CNBC