Německo řeší, kdy skončí s uhlím. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví rok 2035

Na co nejdelší využívání uhelné energie tlačí především trojice východoněmeckých zemí, které hovoří o termínu až kolem roku 2040. V oblasti provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.

Uhelná komise, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhodne sama - tato zodpovědnost připadne vládě a parlamentu - přesto je ale její role klíčová, protože se počítá s tím, že se politici jejím doporučením budou řídit.

Vedle stanovení konečného data má komise, která působí od letošního června, přijít také s návrhy, jak dotčené regiony transformovat, jak změny v nich financovat, a zároveň jak v oblasti uhelné energie co nejlépe splnit klimatické cíle, k nimž se spolková republika zavázala.

Předběžné plány komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, počítají podle magazínu Der Spiegel s tím, že se v první fázi do roku 2022 uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu pěti gigawattů na západě země. Za každý gigawatt má přitom provozovateli připadnout odškodnění ve výši 600 milionů eur.

Hlavní fáze odklonu od uhelné energetiky se má odehrát v letech 2022 až 2030. Komise přitom zvažuje, že v tomto období budou provozovatelé elektráren dostávat odškodnění v závislosti na tom, kdy přesně je uzavřou. Kdo tak učiní dříve, dostane větší peníze. Také v těchto letech se opatření budou týkat především západu spolkové republiky.

Na východní oblasti, tedy především spolkové země Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dojde nejspíš po roce 2030. Organizace na ochranu životního prostředí požadují, aby konečným datem byl právě rok 2030, premiéři východoněmeckých zemí ale lobbují za dobu kolem roku 2040, kdy stejně v regionu vyprší většina povolení k těžbě.

"Dřívější odklon by vedl k vysokým cenám elektřiny a ohrozil průmyslové lokality na východě," míní braniborský ministerský předseda Dietmar Woidke, který v září o tématu jednal také s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ten se o situaci zajímal zřejmě i kvůli investici Křetínského, jehož EPH v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf.

Postoj Křetínského k německému rozhodování o konci uhlí je také jasný. "Bez hnědého a černého uhlí by se zítra Německo zastavilo," řekl podle středečního vydání listu Süddeutsche Zeitung německým novinářům. Vyjádřil také přesvědčení, že by debata v Německu měla být vedena racionálněji.

Tato debata zatím většinově směřuje k roku 2035, kdy by podle předběžného plánu komise měly skončit všechny uhelné elektrárny, možná s výjimkou několika, které by ještě pár let byly připravené v pohotovosti pro případ, že by byl momentální nedostatek větrné energie.

S tímto datem ale zatím zástupci východoněmeckých spolkových zemí souhlas nevyjádřili. Aby tak mohli učinit, musí podle nich být jasně stanovena částka, která půjde na obnovu a zvládnutí strukturálních změn v regionu, kde jen EPH zaměstnává na 8 000 lidí. Podle trojice východoněmeckých spolkových zemí bude potřeba kolem 60 miliard eur na příštích 30 let.

Zdroj: ČTK