Firma KiK nemusí vyplatit odškodné za požár v Pákistánu
Německý prodejce textilního zboží KiK nemusí čtveřici Pákistánců vyplatit odškodné za požár továrny dodavatelské firmy v Pákistánu, při němž v roce 2012 zemřelo přes 250 lidí. Rozhodl o tom ve čtvrtek soud v západoněmeckém Dortmundu, podle něhož je případ promlčený. Žalující strana v unikátním případu, který byl veden podle pákistánského práva, tvrdila, že za nedostatečná protipožární opatření nesla odpovědnost i německá firma.
Nejhorší průmyslová katastrofa v dějinách Pákistánu se stala 11. září 2012 v textilce firmy Ali Enterprises v Karáčí. Po výbuchu kotle se budovou rychle rozšířil požár, na který firma vůbec nebyla připravena - budova neměla řádnou ventilaci, hasicí přístroje nefungovaly, na oknech byly mříže a až na jediný východ byly všechny dveře továrny zamčené. Většina z více než 250 obětí se udusila kouřem.
"Křičeli jsme, ale nikdo nám nepomohl. Moje dítě nikdy nevyšlo ven. Další ráno jsme dostali mrtvolu mého dítěte," řekla německým médiím před listopadovým zahájením procesu Saída Chatúnová, která při tragédii přišla o 18letého syna. "Chci spravedlnost," zdůraznila.
Neštěstí otřáslo Pákistánem a v Evropě znovu nastolilo otázku, do jaké míry mají být evropské firmy odpovědné za podmínky, v nichž se v Asii vyrábí jejich zboží. Nyní se touto otázkou měl poprvé zabývat německý soud. Nakonec se jí ale do hloubky věnovat nebude, protože ve čtvrtek případ označil za promlčený.
Na společnosti KiK, která odebírala zhruba tři čtvrtiny veškeré produkce pákistánské firmy Ali Enterprises, se odškodnění ve výši 30 000 eur domáhal jeden přeživší neštěstí a trojice pozůstalých. Byli totiž přesvědčeni, že na něj podle pákistánského práva mají nárok, protože společnost KiK měla díky svému postavení možnost ovlivnit bezpečnostní standardy v textilce.
Německá firma, která všem postiženým poskytla celkové odškodnění asi 5,3 milionu eur, tvrdila, že za škody neručí ani podle pákistánského, ani podle německého práva. Sice měla ve vztahu k firmě Ali Enterprises kodex týkající se pracovních podmínek, ten ale podle jejího názoru nebyl vymahatelný, a tudíž neměla povinnost na dodržování standardů dohlížet.
Zdroj: ČTK
