Evropské burzy v pátek oslabily, za celý týden ztratily zhruba půl procenta

Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,56 % na 358,07 bodu, za celý týden pak klesl o 0,46 %. Britský FTSE 100 se snížil o 0,32 % na 7 071,18 bodu (týden: +0,73 %), francouzský CAC 40 klesl o 0,48 % na 4 961,64 bodu (týden: -1,15 %) a německý DAX odevzdal 1,05 % na 10 906,78 bodu (týden: -2,45 %).

Nejvíce ztratil automobilový sektor, který má výraznou expozici vůči Číně. Kromě zprávy o setkání Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem nejdříve v průběhu března, investory znervóznila také slova Trumpova ekonomického poradce Larryho Kudlowa, jenž uvedl, že jednání mezi USA a Čínou nemusí vést k obchodní dohodě.

Výsledky hospodaření za uplynulý kvartál v pátek odtajnila například největší švédská stavební společnost Skanska. Provozní zisk firmy se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil na 2,4 miliardy švédských korun. Hospodářská čísla byla ale slabší, než očekávali analytici, a společnost se proto překvapivě rozhodla snížit dividendu. Akcie Skansky v reakci na to zlevnily o více než 6 %.

Evropské akcie (8. února 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Nezaměstnanost v Česku dál roste, v lednu stoupla na 3,3 procenta z prosincových 3,1 procenta. Bez práce bylo 245 057 lidí. I přes meziměsíční nárůst jde o nejnižší lednovou hodnotu od roku 1997. Oznámil to v pátek Úřad práce ČR. Analytici očekávali o desetinu procentního bodu nižší růst. Loni v lednu činila nezaměstnanost 3,9 procenta.
• Zástupci členských zemí Evropské unie se v pátek shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Francie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na diplomaty přítomné vyjednávání.
• Česká národní banka zhoršila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 1,2 procenta hrubého domácího produktu, když v listopadu odhadovala 1,3 procenta HDP. Pro příští rok odhad zhoršila na 1,3 procenta z dřívějších 1,5 procenta HDP. Pro rok 2018 zhoršila očekávání na 1,4 procenta. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které v pátek banka zveřejnila. V roce 2017 skončily veřejné finance v přebytku 1,5 procenta.
• Zatímco se britští důchodci houfně přesouvají na odpočinek do Španělska, oblíbili si jejich francouzští vrstevníci sousední Portugalsko. Místní list je označuje za "žraloky", kteří zemi skupují a kteří jsou zodpovědní za raketový růst cen portugalských nemovitostí.

Výsledková sezóna

• Největší skandinávská stavební společnost Skanska, která působí i v ČR, zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí provozní zisk na 2,4 miliardy švédských korun, nedostála ale očekávání analytiků a překvapivě se rozhodla snížit dividendu. Jak vyplývá z pátečního prohlášení firmy, její hospodaření ovlivnily zejména neuspokojivé výsledky v USA a restrukturalizace v Polsku. Akcie společnosti na zprávu zareagovaly poklesem o téměř sedm procent.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Německý rozpočet se v příštích letech může propadnout do schodku, pokud Berlín nesníží výdaje. V roce 2023 by mohl činit až 25 miliard eur, zatímco vloni byla země v přebytku ve výši 11,2 miliardy eur. S odvoláním na dokument vlády o tom informoval deník Bild. Důvodem tohoto obratu v hospodaření největší evropské ekonomiky je předpokládaný pokles daňových příjmů a zvýšení mezd veřejného sektoru.
• Švédský nábytkářský řetězec IKEA chystá radikální změnu svého podnikatelského modelu a začne pronajímat nábytek. Tento formát by měla začít testovat již tento měsíc ve Švýcarsku. Půjčováním různých typů nábytku, od kancelářských židlí po kuchyňské skříňky, chce najít nové cesty k zákazníkům.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny začátkem února pokračovala v poklesu a je na nejnižší úrovni za více než čtyři roky. Důvodem jsou zejména obavy spojené s odchodem Británie z Evropské unie. Uvedla to v pondělí výzkumná společnost Sentix. Její index důvěry klesá už šestým měsícem v řadě, v únoru na -3,7 bodu z lednových -1,5 bodu. V Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, je situace nejhorší od srpna 2012.
• Slovenské ministerstvo financí zhoršilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento i na další dva roky. Důvodem je slábnoucí zahraniční poptávka a vývoj u klíčových obchodních partnerů Slovenska. Ministerstvo to uvedlo v nejnovější prognóze, kterou dnes zveřejnilo. Tahounem exportně orientované slovenské ekonomiky je automobilový průmysl. Ministr financí Peter Kažimír novinářům řekl, že pro letošní rok nadále očekává dosažení vyrovnaného hospodaření státu.
• Tržby v českém maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 procenta, rostou tak pátým rokem za sebou. V samotném prosinci, kdy tradičně vrcholí vánoční nákupy, zvolnily meziroční růst na 3,1 procenta po listopadových 6,1 procenta. Oznámil to v úterý Český statistický úřad.
• Česká bankovní asociace v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta z říjnových 2,9 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky a nejistota kolem ekonomického vývoje v zahraničí. Asociace o tom v úterý informovala na tiskové konferenci. Pro příští rok asociace odhaduje růst ekonomiky o 2,5 procenta.
• Italský ministr pro záležitosti Evropské unie Paolo Savona opustí vládu a stane se novým šéfem úřadu pro regulaci finančního trhu Consob. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Savona je prvním ministrem, který odejde z loni sestaveného kabinetu dvou populistických stran. Právě spor o jeho jmenování přitom vzniku vlády málem zabránil.
• Německo by mohlo kupovat podíly ve firmách ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránilo jejich převzetí zahraničními subjekty. Při představování nové průmyslové strategie do roku 2030 to v úterý prohlásil ministr hospodářství Peter Altmaier. Navrhl vytvoření investičního fondu na podporu klíčových průmyslových odvětví.
• Průmyslová výroba loni v Česku meziročně stoupla o tři procenta. Rostla pátým rokem po sobě, ale pomaleji než o rok dřív. V samotném prosinci klesla o 1,4 procenta po listopadovém růstu o 4,8 procenta. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů ale průmyslová výroba v prosinci meziročně vzrostla o 1,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad.
• Zahraniční obchod Česka loni skončil v přebytku 132,7 miliardy korun, meziročně tak byl o 30,8 miliardy Kč nižší. V porovnání s rokem 2017 se vývoz tuzemských firem zvýšil o 3,5 procenta a o 4,6 procenta vyšší byl i dovoz. V samotném prosinci obchodní bilance skončila patnáctimilionovým schodkem, výsledek byl však meziročně o 3,6 miliardy Kč lepší. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad.

• Stavební výroba v Česku se loni meziročně zvýšila o 8,4 procenta. Dařilo se pozemnímu stavitelství i inženýrskému stavitelství. V samotném prosinci stavební produkce meziročně stoupla o 3,9 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad.

• Energetická společnost ČEZ a některé další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí patrně přijdou o výjimky z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Vztahoval by se na ně ale mírnější režim, jako má například národní podnik Budějovický Budvar. Vyplývá to z úprav pirátské novely zákona o registru smluv, které ve středu doporučil Sněmovně schválit výbor pro veřejnou správu. Plénum by mohlo o podobě předlohy hlasovat nejdřív příští týden v pátek.
• Britská centrální banka na únorovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,75 %. Trh tento výsledek očekával. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard liber zůstává rovněž beze změny. V prognóze centrální banka zhoršila výhled růstu domácí ekonomiky v letošním roce.
• Francie ve čtvrtek před klíčovým pátečním hlasováním zemí Evropské unie překvapivě oznámila, že podpoří změnu unijních energetických pravidel, která mohou zkomplikovat už probíhající stavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Proti změně tvrdě bojuje Německo, které projekt plynovodu prosazuje. Dosud ho ve snaze zablokovat přijetí tvrdších pravidel podporovaly velké země jako Španělsko, Itálie nebo právě Francie. 
• Australská letecká společnost Qantas Airways po jednání s evropským konsorciem Airbus oficiálně zrušila zakázku z roku 2006 na osm letounů A380 superjumbo. Jejich rozhodnutí klade otazník nad budoucností čtyřmotorového stroje. Podobný krok udělaly nebo zvažují i jiné aerolinky a Airbus možná bude muset ukončit výrobu A380 dřív, než se očekávalo, napsala agentura Reuters.
• Facebook nesmí do budoucna bez souhlasu německých uživatelů vyhodnocovat dohromady data, která o nich získal na různých platformách. Na tiskové konferenci v Bonnu to ve čtvrtek oznámil šéf Spolkového kartelového úřadu Andreas Mundt. Sociální síť má 12 měsíců na to, aby změny převedla do praxe. Rozhodnutí antimonopolního úřadu se ale také může bránit soudně, s čímž se počítá.
• Francie a Německo společně vyvinou novou generaci evropského bojového letounu. Ministryně obrany obou zemí Florence Parlyová a Ursula von der Leyenová ve středu podepsaly smlouvu v hodnotě 65 milionů eur, která zaručí financování společného projektu po dobu prvních dvou let. Nové stíhačky nahradí podle agentury AP jak Německem využívané stroje Eurofighter, tak francouzský nadzvukový letoun Rafale. 
• Průmyslová výroba v Německu se v prosinci ve srovnání s předchozím měsícem překvapivě propadla o 0,4 procenta, listopadový pokles po revizi činil 1,3 procenta. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Výroba klesla už čtvrtý měsíc za sebou, analytici přitom očekávali, že se v prosinci zvýší. Tento vývoj představuje další signál, že růst největší evropské ekonomiky se zpomaluje.
• Evropské hospodářství letos poroste už sedmý rok v řadě, avšak kvůli nejistotě ve světovém obchodu a domácí situaci ve velkých zemích Evropské unie pomalejším tempem, než Evropská komise předpokládala loni na podzim. Ve své zimní makroekonomické prognóze komise pro celou unii, zveřejněné ve čtvrtek, pro letošní rok očekává růst 1,5 procenta HDP, zatímco na podzim uváděla 1,9 procenta. 

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair vykázala ve třetím čtvrtletí svého finančního roku čistou ztrátu téměř 20 milionů eur, o rok dříve ještě vytvořila zisk skoro 106 milionů eur. V posledních třech měsících firma tratila především na cenách letenek, které je nucena snižovat kvůli tlaku konkurence. Před 14 dny podnik už podruhé za tři měsíce snížil celoroční odhad zisku a v pondělí firma nevyloučila, že by zisk mohl být ještě nižší.
• Očištěný zisk ropné společnosti BP se v loňském roce více než zdvojnásobil na 12,7 miliardy USD z předloňských 6,17 miliardy USD díky růstu těžby ropy a plynu po akvizici velkého majetku v USA zaměřeného na těžbu z břidlic. Uvedla to společnost v úterním prohlášení.
• Mediální společnost CME, která v České republice vlastní televizi Nova a další stanice, vykázala za loňský rok čistý zisk 157,69 milionu dolarů, za rok 2017 reportovala zisk 49,77 milionu dolarů. Tržby se jí zvýšily z 642,87 milionu dolarů na 703,91 milionu dolarů. Výsledky byly pozitivně ovlivněny prodejem chorvatských aktivit za 85 milionů eur.
• Finanční ústav MONETA Money Bank vykázal za loňský rok čistý zisk 4,2 miliardy Kč. Meziročně bance zisk stoupl o 7,1 %. Vedení Monety plánuje navrhnout výplatu dividendy v hrubé výši 6,15 Kč na akcii.

• Rakouská bankovní společnost Raiffeisen Bank International (RBI), která působí i v České republice, vloni zvýšila čistý zisk o 14 procent na 1,27 miliardy eur. V předběžných výsledcích ve středu uvedla, že ke zlepšení přispěl výrazný růst ve střední Evropě. RBI současně navrhla podstatné zvýšení dividendy.

• Německému koncernu Daimler ve 4. čtvrtletí meziročně klesl čistý zisk o 49 procent na 1,64 miliardy eur. Firma ve středu uvedla, že za poklesem jsou hlavně dopady obchodních sporů mezi USA a Čínou a také náklady na vývoj elektromobilů a samořízených vozů. Daimler se podobně jako další automobilky potýká s dopady přísnějších pravidel pro testování emisí a se zpřísněním regulace u naftových vozů.

• Největší světové zajišťovně Munich Re klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o 56 procent na 238 milionů eur. Propad, který zapříčil vyšší počet přírodních katastrof, byl ale v souladu s očekáváním. Německý podnik ale ve středečním sdělení vyjádřil spokojenost s výsledky a navrhl zvýšit dividendu.

• Rakouská ropná a plynárenská skupina OMV zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí zisk před odečtením úroků a daní o 53 procent na téměř 1,1 miliardy eur. Výsledek je lepší, než čekali analytici. Přispěl k němu vyšší prodej v Rusku a ve Spojených arabských emirátech, uvedla ve středu firma. Očištěný zisk nezahrnuje mimořádné položky a změnu hodnoty zásob.

• Francouzská energetická společnost Total zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí zisk o deset procent na 3,2 miliardy dolarů. Za tímto růstem stojí rekordní produkce ropy a zemního plynu. Celoroční zisk firmy stoupl o 28 procent na 13,6 miliardy dolarů. Vyplývá to ze čtvrtečního prohlášení firmy.
• Francouzská banka Société Générale zvýšila čistý zisk za loňský rok o 37 procent na 3,86 miliardy eur, vzhledem k oslabení trhu ale snížila prognózu do roku 2020. Oznámila to ve čtvrtek firma, která vlastní většinový podíl v Komerční bance. Zisk za rok 2018 lehce překročil očekávání analytiků, kteří v průzkumu agentury Reuters předpovídali 3,85 miliardy eur.
• VýsledkyThomas Cook Group v 1QFY2019: Provozní ztráta 60 milionů GBP (loni: -46 milionů GBP), tržby 1,66 miliardy GBP (meziročně +1 %).
• Výsledky Norwegian Air Shuttle ve 4Q: Čistá ztráta 3,01 miliardy NOK (353 milionů USD, loni: -721,7 milionu NOK), tržby 9,66 miliardy NOK (loni: 7,84 miliardy NOK).
• Výsledky Volvo Car Corp ve 2018: Čistý zisk 6,84 miliardy SEK (742,8 milionu USD, loni: 7,96 miliardy SEK), tržby 252,7 miliardy SEK (meziročně +21 %).

Zdroj: CNBC