Evropské burzy v pátek stouply, za celý týden posílily o necelé procento

Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v zelených číslech, když se investoři soustředili zejména na řadu důležitých evropských i amerických makrodat. Náladu na trzích ale nadále ovlivňovala americko-čínská obchodní jednání, která podle čtvrtečních slov ekonomického poradce Bílého domu Larryho Kudlowa pokračují.
Regionální index STOXX Europe 600 získal 0,39 % na 374,24 bodu, za celý týden si pak připsal 0,81 %. Britský FTSE 100 vzrostl o 0,45 % na 7 106,73 bodu (týden: +0,45 %), francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,47 % na 5 265,19 bodu (týden: +0,95 %) a německý DAX posílil o 0,75 % na 11 601,68 bodu (týden: +1,26 %).
Dařilo se zejména automobilovému sektoru, který nahoru táhly akcie francouzského výrobce automobilových součástek Faurecia. Cenné papíry společnosti zdražily zhruba o 5 % po oznámení, že společnost po akvizici japonské firmy Clarion v dubnu uvede do provozu svou japonskou divizi.
Dařilo se také největší reklamní agentuře světa WPP, jejíž akcie vyletěly vzhůru o necelých 5 % poté, co společnost uvedla, že zaznamenala pozitivní reakce na dříve představený restrukturalizační plán.
Pomyslným vítězem dne se stala italská společnost Moncler, která odtajnila lepší než očekávané výsledky hospodaření za uplynulý kvartál. Akcie firmy zdražily o 11 %.
Evropské akcie (1. března 2019), zdroj: CNBC
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Zpřesněná data potvrdila loňské zpomalení růstu české ekonomiky na 3 procenta z předloňských 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Statistici ale mírně upravili odhad růstu hrubého domácího produktu za samotné čtvrté čtvrtletí. Podle předběžného odhadu z února činil meziroční růst 2,9 procenta, zatímco podle dnešních informací dosáhl jen 2,8 procenta.
- Míra nezaměstnanosti v Německu v únoru zůstala na pěti procentech, což je nejnižší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990. Počet nezaměstnaných klesl, a to mnohem výrazněji, než očekávali analytici. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový úřad práce.
- Britské továrny v únoru rušily pracovní místa a na odchod země z Evropské unie se připravovaly rekordní tvorbou zásob. Ukázaly to výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které v pátek zveřejnila společnost IHS Markit.
- Český státní rozpočet se ke konci února dostal do schodku 19,9 miliardy korun z přebytku 8,8 miliardy korun v lednu. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom v pátek informovalo ministerstvo financí. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimořádnými vlivy ve výdajích rozpočtu a loňskými příjmy z EU v rámci závěrečných plateb z končícího programového období EU.
Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích
- Důvěra německých exportérů se v únoru mírně zlepšila. Stoupla poprvé po čtyřech měsících poté, co se v lednu propadla nejníže od dubna 2016. Index očekávání německých vývozců pro příští měsíce se podle pondělních údajů mnichovského institutu Ifo tento měsíc zvýšil o 1,2 na 7,2 bodu.
- Důvěra v českou ekonomiku v únoru meziměsíčně mírně stoupla, a to o 0,2 na 98,2 bodu. Důvěra v hospodářský vývoj vzrostla u podnikatelů, u spotřebitelů naopak ochabla. Naposledy stoupl souhrnný indikátor důvěry loni v říjnu, od té doby meziměsíčně klesal. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s loňským únorem je letos celková důvěra v ekonomiku nižší, meziročně klesla také důvěra podnikatelů i spotřebitelů.
- České firmy od začátku roku ve Velké Británii méně investují. Velcí exportéři se také předzásobují či stahují některé své agendy z ostrovů do kontinentální Evropy. Vyplývá to z informací podnikatelských svazů a agentury CzechTrade. Dovoz z Británie se v posledních měsících propadá. V prosinci klesl již o 35 procent meziročně, za celý rok pak o 16,4 procenta. Český export na ostrovy se loni snížil na úroveň roku 2015, když klesl o 2,5 procenta, uvádí Český statistický úřad.
- Hlavní ekonomkou Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) se stane Polka Beata Javorciková, která ve funkci od listopadu nahradí Sergeja Gurijeva z Ruska. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters EBRD.
- Němečtí spotřebitelé zůstávají optimističtí navzdory zpomalující ekonomice. Na základě svého průzkumu to v úterý uvedla společnost GfK. Svůj index spotřebitelské důvěry na březen proto ponechala v souladu s očekáváním na únorové hodnotě 10,8 bodu.
- Odchod Velké Británie z EU bez dohody, tzv. tvrdý brexit, by mohl snížit růst české ekonomiky až pod dvě procenta. Tvrdý brexit by totiž mohl snížit růst tuzemského hospodářství o 0,7 až 1,4 procentního bodu. Vyplývá to z úterního vyjádření člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba na konferenci věnované brexitu. Důvodem snížení růstu by byl podle něj především propad poptávky po českých exportech v eurozóně.
- Důvěra francouzských spotřebitelů se v únoru vyšplhala zpět na úroveň před začátkem protestů takzvaných žlutých vest a překonala očekávání analytiků. Index důvěry spotřebitelů je podle úterních údajů francouzského statistického úřadu INSEE na 95 bodech - o tři body výše než v lednu a nejvýše od října, tedy měsíc před začátkem pravidelných týdenních protestů proti rostoucím cenám pohonných hmot a bydlení a proti politice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Příčinou nárůstu důvěry domácnosti je podle agentury Reuters mimo jiné pokles obav z nezaměstnanosti.
- Odchod Británie z Evropské unie bez dohody by snížil hrubý domácí produkt Německa minimálně o půl procenta. Předpověděl to v úterý šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Joachim Lang. "Znamenalo by to o zhruba 17 miliard eur menší ekonomickou sílu v samotném letošním roce," dodal. Británie by podle něj v případě brexitu bez dohody pravděpodobně upadla do hospodářské recese, napsala agentura Reuters.
- Česko má po Německu, Nizozemsku a Slovinsku čtvrtou nejstabilnější ekonomiku v EU. Vyplývá to z letošního výzkumu Allianz Euro Monitor, který každoročně hodnotí stabilitu a zdraví ekonomik eurozóny a dalších zemí EU na základě dvaceti ukazatelů ve čtyřech hlavních oblastech, jimiž jsou rozpočtová udržitelnost, konkurenceschopnost, zaměstnanost a produktivita a zahraniční dluh. Loni byla ČR v žebříčku na prvním místě.
- Německý automobilový průmysl loni už téměř nerostl, i když jak výrobci tak dodavatelé zaměstnali další tisíce nových lidí. Zjistila to studie poradenské společnosti Ernst & Young. Zatímco počet zaměstnanců v německém automobilovém průmyslu se v roce 2018 zvýšil o 1,7 procenta a je se zhruba 834 000 pracovníky na novém rekordu, vzrostly tržby jen o 0,4 procenta na 425 miliard eur, ač i ony byly rekordní, a vývoz se dokonce poprvé od roku 2013 snížil.
- Evropská komise ve středu varovala Itálii, Řecko a Kypr, že se jejich ekonomika nachází v nadměrné nerovnováze. Dalších deset zemí, včetně Německa nebo Francie, upozornila, že také jejich hospodářství se s nerovnováhou potýká, byť v různé míře a s určitými zlepšeními. Komise to ve středu uvedla v každoročním hodnocení ekonomické situace členských zemí EU, které je součástí pravidelného cyklu koordinace unijní hospodářské a fiskální politiky.
- Objem investic do nemovitostí v Česku loni meziročně klesl o 30 procent na 2,62 miliardy eur. Nižší byl také počet transakcí, a to o 27 procent. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Colliers International, podle které pokles souvisí s nedostatkem kvalitních nemovitostí na prodej.
- Letecká skupina IAG, která je mateřskou firmou aerolinek British Airways, koupí až 42 letadel Boeing 777 určených na dálkové trasy. Katalogová hodnota objednávky činí 18,5 miliardy USD, končená cena pro aerolinky však obvykle bývá výrazně nižší. IAG o tom informovala ve čtvrtečním prohlášení spolu se zprávou o výsledcích hospodaření za loňský rok.
- Spotřebitelské ceny v Německu se v únoru meziročně zvýšily o 1,7 procenta, což je stejné tempo jako v lednu. Inflace tak třetí měsíc za sebou zůstala pod cílovou úrovní Evropské centrální banky. Zůstává však také vyšší než ve Španělsku, Francii a Itálii, jež údaje o své inflaci rovněž ve čtvrtek zveřejnily.
- Protivládní protesty hnutí žlutých vest od svého začátku snížily růst francouzské ekonomiky o 0,2 procentního bodu. V médiích to ve čtvrtek řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Demonstrace začaly v polovině loňského listopadu a odstartovalo je plánované zvýšení daně z pohonných hmot. Později protesty přerostly v širší hnutí proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi a jeho hospodářským reformám.
- Němečtí výrobci automobilů Daimler a BMW se dohodli na spolupráci při vývoji nových technologií pro automatické řízení. Dohodnuté partnerství firmy ve čtvrtek označily za "dlouhodobou strategickou spolupráci", která se bude zpočátku soustředit například na automatizaci jízdy po dálnici či parkování.
- Polská národní banka ve středu podle nového zákona zveřejnila platy svých činitelů. Veřejnost se tak oficiálně dozvěděla, že šéfka oddělení komunikace NBP si přijde na více peněz, než je pro tuto pozici v soukromé sféře obvyklé, i než vedoucí jiných, pro chod centrální banky důležitějších oddělení. Znamená to další "skvrnu na kráse" pověsti polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), která se letos bude ucházet o přízeň voličů ve dvojích volbách.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Francouzská automobilová skupina PSA Group loni dosáhla rekordního zisku a tržeb. Firma v úterý oznámila, že její čistý zisk se loni zvýšil o 40 procent na 3,295 miliardy eur a tržby stouply o 19 procent na 74 miliard eur. Podle agentury DPA automobilka rovněž uvedla, že její německá značka Opel by se měla vrátit na ruský trh.
- Německý chemický koncern BASF snížil ve čtvrtém čtvrtletí provozní zisk o 59 procent na 630 milionů eur. Slabší výsledek vykázala především divize základních chemikálií. Tržby nicméně o dvě procenta vzrostly na 15,6 miliardy eur, uvedla v úterý firma, která působí i v České republice. Oba údaje byly vyšší než očekávání analytiků, napsala agentura Reuters.
- Nadnárodní maloobchodní společnost Ahold Delhaize, která provozuje supermarkety v Evropě a Spojených státech, zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí provozní zisk meziročně o 11 procent na 627 milionů eur. Oznámila to ve středu firma, jež působí rovněž v České republice. Výsledky podniku byly podle agentury Reuters podpořeny silným růstem tržeb z internetového prodeje.
- Dánský výrobce hraček Lego v loňském roce zvýšil čistý zisk o 3,5 procenta na 8,1 miliardy dánských korun (zhruba 28 miliard Kč). Tržby společnosti se loni vrátily k růstu poté, co v roce 2017 zaznamenaly první pokles za více než desetiletí. Vyplývá to ze středeční tiskové zprávy podniku, který má výrobní aktivity rovněž v České republice.
- Rakouské bankovní skupině Erste Group Bank loni vzrostl čistý zisk o 36 % na rekordních 1,79 miliardy eur. Vedení skupiny rovněž potvrdilo, že na valné hromadě navrhne zvýšení dividendy na 1,40 eura na akcii z 1,20 eura na akcii v loňském roce.
- Britský výrobce luxusních vozů Aston Martin vykázal za loňský rok ztrátu před zdaněním ve výši 68 milionů liber, zatímco o rok dříve byl v zisku 84,5 milionu liber. Dolů ho stáhly náklady spjaté se vstupem na burzu, které dosáhly 136 milionů liber. Akcie společnosti v reakci oslabily o 20 procent.
- Výsledky Zalando ve 4Q: Čistý zisk 56,1 milionu EUR (loni: 60,1 milionu EUR), upravený zisk EBITDA 7,8 milionu EUR (loni: 112,6 milionu EUR), tržby 1,66 miliardy EUR (loni: 1,33 miliardy EUR).
- Výsledky Carrefour ve 2018: Čistá ztráta 561 milionů EUR (loni: -531 milionů EUR), tržby 85,16 miliardy EUR.
- Výsledky Anheuser-Busch InBev ve 4Q: Upravený čistý zisk na akcii 1,26 USD (loni: 1,24 USD, odhad: 1,37 USD), tržby 14,25 miliardy USD (loni: 14,60 miliardy USD).
- Výsledky Adecco Group ve 2018: Čistá ztráta 112 milionů EUR (loni: +297 milionů EUR), tržby 6,13 miliardy USD (meziročně +1 %).
Zdroj: CNBC