Průzkum: Zhruba polovina Čechů míní, že do dvou let přijde krize

Důvěra v ekonomy roste s věkem. Přesto ale poměrně velká část Čechů (38 %) neví, co si má o zprávách o možném propadu ekonomiky myslet. "Světové trhy za sebou mají s malými zakolísáními 11 let růstu. Zákonitě to znamená, že řada ekonomů věští další krizi. Korekce samozřejmě dříve či později přijde. Rozhodující ale bude to, jak se projeví v konkrétní ekonomice či domácnosti a zda na ni budeme připraveni," uvedl hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák.

Finanční rezervy na krizi by si lidé měli vytvářet v době ekonomického blahobytu. Na dotaz, zda mají vytvořený finanční polštář, z něhož by nečekané výdaje pokryli, kladně odpověděl jen každý čtyřicátý Čech (2,4 %). Zhruba 74 % ale očekává, že hospodářský pokles bude mít na jejich rodinný rozpočet alespoň mírný dopad.

"Každá domácnost nebo rodina by měla mít finanční rezervu. V nejkrajnějším případně na pokrytí výdajů domácnosti po dobu tří až šesti měsíců. Taková rezerva poskytuje poměrně dost času na pokrytí závazků do doby, než si například najdeme novou práci," uvedl Novák.

V právě končícím roce se Češi měli finančně spíše dobře nebo alespoň stejně jako v minulém roce. Vyšší příjmy nebo tvorbu rezerv deklarovalo 44 % respondentů. Zvyšování příjmů a možnost si více peněz odkládat je důsledkem dlouhodobě extrémně nízké nezaměstnanosti. Ta se pohybuje na 2,2 % a i regiony s tradičně vysokou nezaměstnaností mají nezaměstnanost okolo čtyř procent.

Tři čtvrtiny Čechů očekávají, že se bude mít v následujícím roce ekonomicky lépe nebo alespoň stejně jako v tom předchozím. Pesimismus roste s věkem, nejvíce se zhoršení obávají lidé na hranici důchodového věku.

"Výsledky ukazují na optimismus u Čechů. Není důvod, aby tomu bylo naopak. Nízká nezaměstnanost, růst HDP, růst průměrné mzdy - to jsou faktory, které může běžný člověk pozorovat i na své situaci. Na druhou stranu je tu růst inflace a hlavně stálý růst cen nemovitostí a nákladů na bydlení obecně," dodal Novák.

Zdroj: ČTK