Inflace v Česku se v lednu vyšplhala nejvýše za téměř osm let, koruna posílila pod 24,80 EUR/CZK

Na meziroční zvýšení cenové hladiny mělo v lednu výrazný vliv zdražení nájmů o 4,2 %. Lidé si připlatili také za vodné a stočné a za zemní plyn, který meziročně zdražil o 2,9 %. Ceny elektřiny byly vyšší o desetinu.

Další příčinou zrychlení růstu cen bylo zdražování potravin a nápojů. Například ceny vepřového masa stouply proti loňskému lednu téměř o pětinu, ovoce zdražilo o 14,7 % a uzeniny o 12,2 %. Ceny alkoholu stouply o více než pět procent. Meziroční cenový růst v lednu zrychlil též v oddílu odívání a obuv.

V meziměsíčním srovnání vzrostly na začátku roku spotřebitelské ceny o 1,5 %, zdražily hlavně zelenina a ovoce. O více než 11 % se zvýšily ceny lihovin, což bylo částečně ovlivněno nárůstem spotřební daně od začátku letošního roku.

Inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB

Lednová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Důvodem rozdílu byl především růst cen potravin, jehož zrychlení bylo ve srovnání s prognózou výraznější, uvedl v pátek ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.

Mírně nad odhady ČNB byla v lednu rovněž takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje sezónní vlivy. Rychleji proti odhadům rostly i ceny pohonných hmot, jejichž příspěvek k odchylce od prognózy byl ovšem podle centrální banky zanedbatelný. Meziroční růst regulovaných cen byl v lednu proti předpokladům mírně nižší a primární dopady změn nepřímých daní odpovídaly prognóze centrální banky.

"Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou. Ta pro několik prvních měsíců roku očekává zvýšení inflace zřetelně nad horní hranici tolerančního pásma cíle. Důvodem jsou zejména cenové dopady změn nepřímých daní v prostředí, kde přetrvávají domácí fundamentální inflační tlaky," uvedl Král. Ty podle něj odrážejí jen pomalu polevující napětí na trhu práce při stále rekordně nízké nezaměstnanosti, svižném růstu mezd a pokračujícím růstu spotřeby domácností.

Koruna v reakci na zprávu posílila pod 24,80 EUR/CZK. Investoři by tak mohli spekulovat na další zpřísnění měnových podmínek České národní banky. Minulý týden ČNB i v reakci na růst inflace zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Guvernér Jiří Rusnok ale následně řekl, že další růst sazeb kvůli inflaci nepředpokládá.

Na horizontu měnové politiky, tedy v prvním pololetí roku 2021, by se podle ČNB inflace měla snížit do blízkosti 2% cíle. "To je podporováno zpřísněním měnových podmínek ze začátku letošního roku a stále pevným ukotvením inflačních očekávání v blízkosti 2% cíle," dodal Petr Král.

Analytici: Inflace výrazně nad třemi procenty zůstane několik měsíců

Podle analytiků se meziroční inflace bude i v dalších měsících pohybovat výrazně nad třemi procenty, klesat by podle nich měla začít až ve druhé polovině roku. Rozhodnutí České národní banky z minulého týdne zvýšit úrokové sazby se tak podle nich jeví jako adekvátní. Průměrnou inflaci za celý loňský rok analytici už nyní odhadují na zhruba 3 %, loni byla 2,8 %.

"V první polovině letošního roku se bude spotřebitelská inflace držet významně nad třemi procenty. V průběhu druhé poloviny roku začne růst cen zpomalovat a postupně se dostane pod tři procenta. Na to, že letos v některém měsíci uvidíme meziroční růst inflace přesně na dvou procentech, ovšem můžeme velmi pravděpodobně zapomenout," řekl analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka počítá letos s průměrnou inflací tři procenta. "Cenové nárůsty se odehrají v prvním čtvrtletí, poté by růst spotřebitelských cen měl začít citelně ustupovat," uvedl. Inflaci podle něj bude snižovat postupné slábnutí výkonu ekonomiky, silná česká koruna a nedávno zvýšené úrokové sazby ČNB. "V očích ČNB aktuální míra inflace ospravedlňuje poslední zvýšení úrokových sazeb," dodal.

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler upozornil, že lednovou inflaci je obvykle obtížné odhadnout, protože začátkem roku se mění v ekonomice řada cen. Letos to bylo zvýšení spotřební daně na cigarety a líh, naopak se do druhé snížené sazby DPH přesunulo dodávání tepla.

"V dalších měsících by ceny mohly ještě mírně růst, jelikož se do nich budou postupně promítat vyšší daně tabákových výrobků, které se v lednu projevily jen částečně. Inflace by se tak mohla v první polovině roku přiblížit i čtyřprocentní hranici, ačkoli je možné, že vysoké ceny potravin budou mírně korigovat. Růst cen by tak měl dosáhnout svého letošního vrcholu v dubnu, poté by měla meziroční dynamika cen opět mírně zvolnit, nicméně zůstane patrně stále nad třemi procenty," uvedl Seidler.

Navzdory citelnému překvapení ani podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského nemusí ještě lednová výše představovat pro inflaci strop. Inflaci budou podle něj v nadcházejících měsících v návaznosti na zvýšení spotřební daně nadále tlačit nahoru hlavně postupně zdražující cigarety. Pravděpodobné je i další zvyšování nájemného a cen dalších položek souvisejících s bydlením.

"S ohledem na poslední krok ČNB a zejména pak na fakt, že ekonomika vstoupila do další fáze zpomalení, nečekáme, že by centrální banka chtěla do aktuální inflace ještě zasahovat. Předpokládáme proto v dalších měsících stabilitu úrokových sazeb," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Zdroj: ČTK