ČNB překvapivě utáhla měnové kohouty, pro zvýšení sazeb hlasovali čtyři ze sedmi členů rady

Dále ČNB zvýšila lombardní sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,25 % a diskontní sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 %. Od základní úrokové sazby se odvíjejí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za níž si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Na několika posledních zasedáních hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Lze tedy předpokládat, že pro zpřísnění měnové politiky zvedli ruku i nyní, spolu s dalšími dvěma členy rady.

Rusnok: Další růst sazeb kvůli inflaci nepředpokládám

Guvernér banky Jiří Rusnok během tiskové konference uvedl, že únorová diskuze bankovní rady byla složitá a dlouhá, což byl také důvod odložení zveřejnění rozhodnutí o hodinu z 13.00 na 14.00. "Jsme nadále v jakémsi dilematu. To je dáno na jedné straně nad očekávání silnými inflačními tlaky v domácí ekonomice, které se projevují v datech o inflaci a ovlivňují i výsledky nové prognózy. Na druhé straně jsou tady evidentní signály jistého útlumu růstu v ekonomice, zejména v její exportní části, tedy zejména v průmyslu, který je tak zatím ve velmi mělké recesi," řekl.

Rusnok ale nepředpokládá, že by banka musela kvůli vývoji inflace sazby ještě zvyšovat. S dalším růstem sazeb nepočítá ani nová prognóza centrální banky.

"Podstatné je, že to zvýšení, které jsme signalizovali již v minulosti, se odehrálo dnes a dále je ta věc otevřená. Nepředpokládáme, že by inflační tlaky eskalovaly dále tak, že bychom museli reagovat dalším zvýšením sazeb," uvedl dále Rusnok.

Očekávané oživení na zahraničních trzích se podle ČNB dostavuje s určitým zpožděním a do toho také vstupuje nová globální nejistota v souvislosti se šířením wuchanského koronaviru. "Museli jsme tak vyvažovat obě strany a výsledek byl velmi těsný. Nakonec převážily argumenty, které zdůrazňují ten domácí aspekt," řekl také Rusnok.

Česká koruna v reakci na rozhodnutí ČNB okamžitě prolomila hranici 25 EUR/CZK. Po čtvrthodině od oznámení rozhodnutí se kurz dostal dokonce za 24,92 EUR/CZK. Jde o nejsilnější úroveň od října 2012.

Před zahájením intervencí ČNB v listopadu 2013 se koruna obchodovala zhruba za 25,80 EUR/CZK. Kurz koruny držela do dubna 2017 uměle na nízké úrovni kolem 27 EUR/CZK, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Po ukončení intervencí v dubnu 2017 začala česká měna posilovat. Během loňského roku se obchodovala mezi 25,50 a 26 EUR/CZK. Letos v polovině ledna zpevnila na úroveň několik haléřů nad 25 EUR/CZK.

"Nečekané zvýšení úrokových sazeb není pozitivní zprávou pro dluhopisy, jejichž výnosy do splatnosti vzrostly, a tím pádem ceny klesly," upozornil portfoliomanažer Michal Špaček z NN Investment Partners. Na druhou stranu tím podle něj krátkodobé výnosy vzrostly více než ty dlouhodobé. Zvláštní inverzní tvar české dluhopisové výnosové křivky, kdy dluhopisy s kratší splatností nesou vyšší úrok než dluhopisy s delší splatností, se tak ještě více prohloubil, dodal.

ČNB: Česká ekonomika letos vzroste o 2,3 %, příští rok expanze zrychlí na 2,8 %

V nové prognóze Česká národní banka zhoršila odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,3 % z listopadových 2,4 %. Rovněž zhoršila odhad růstu pro loňský rok na 2,5 % z předchozích 2,6 %. Pro rok 2021 ČNB počítá nadále s růstem ekonomiky o 2,8 %. První údaje o vývoji HDP v loňském roce zveřejní Český statistický úřad v pátek 14. února.

ČNB - predikce vývoje HDP

Ministerstvo financí nechalo v úterý v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2 %. Úřad rovněž ponechal odhad růstu ekonomiky pro loňský rok na 2,5 %. Pro příští rok očekává ekonomický růst o 2,2 %. Česká bankovní asociace v prognóze z ledna počítá letos s růstem ekonomiky o 2 %. Pro loňský rok počítá s 2,5 % a pro rok 2021 s růstem o 2,3 %.

V případě inflace ČNB odhad pro první čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,3 %. V listopadu počítala s 2,1 %. Pro druhé čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 % z předchozích 1,9 %.

ČNB - predikce vývoje inflace

Zároveň banka podle aktualizované prognózy čeká letos silnější korunu. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,30 EUR/CZK. V listopadové prognóze čekala letos kurz 25,40 EUR/CZK. Pro příští rok centrální banka odhad upravila na 25,20 z 25,10 EUR/CZK.

ČNB - predikce vývoje kurzu EUR/CZK

Možná rizika ohledně odhadovaného vývoje rada vyhodnotila jako zhruba vyrovnaná. Mezi hlavní rizika a nejistoty podle ní patří vývoj kurzu české koruny k euru, možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky a možný rychlejší cenový růst kvůli silnějším domácím inflačním tlakům.

Nové prognóze odpovídá nejprve nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku.

ČNB - predikce vývoje sazby PRIBOR 3M

Analytici: Inflace nad 3 % je prohraná bitva, sazby by již měly stagnovat

"ČNB trh překvapila. Zveřejnění výsledku měnového jednání bylo opět odloženo, tentokrát o hodinu, což možné překvapení ze strany centrální banky naznačovalo. Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Doplnil, že výše aktuální inflace nad třemi procenty je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku až roku a půl.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že prognóza ČNB doporučovala zvýšit úroky už v předchozích čtvrtletích, bankovní rada ale toto volání vyslyšela až nyní. "Domnívám se, že ČNB už letos úroky nebude muset zvyšovat a repo sazba po zbytek roku setrvá na úrovni 2,25 %," uvedl.

Zdraží zvýšení sazeb úvěry?

Rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby podle analytiků přinese pozvolné zdražování hypoték i dalších úvěrů. "Lze očekávat, že nyní banky zdraží úvěry, a to navzdory silnému konkurenčnímu boji o klienty. Doba levných peněz pomalu končí," napsala Jana Mücková, ředitelka investičního P2P trhu Bondster.

Například Air Bank ale už ve čtvrtek oznámila, že hypotéky zdražovat nebude. "Změnu úroků u hypoték nyní nechystáme. Ani kvůli aktuální nabídce konkurence, ani kvůli novým sazbám ČNB," uvedla mluvčí Air Bank Jana Karasová.

Podle analytiků ale až v příštích dnech bude jasné, jak na zvýšení sazeb ČNB budou jednotlivé finanční domy reagovat. "Dá se předpokládat, že se zvýšení sazeb promítne do všech druhů spotřebitelských úvěrů včetně hypoték," řekl regionální ředitel společnosti 4fin David Krůta. Banky ale podle něj budou kvůli silně konkurenčnímu boji vyčkávat, kdo udělá první krok.

"Zvýšení sazeb může mít samozřejmě za následek zdražení hypotečních úvěrů koncovým klientům," upozorňuje hypoteční specialista z realitní společnosti Bidli Daniel Horňák. "Na druhou stranu v minulém roce nastalo kontinuální snižování úrokových sazeb právě navzdory vyšším sazbám ČNB. Vše se tak bude odvíjet od globální situace na trzích a ceny peněz na mezibankovním trhu. Například cena, za kterou si banky půjčují peníze na mezibankovním trhu, v únoru navzdory avizovanému zvyšování po lednovém zdražení opět klesla prakticky na hodnotu z prosince 2019," připomněl.

Ředitel produktového managementu Broker Consulting Vladislav Herout míní, že v dalších dvou měsících běžní lidé mohou očekávat zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů o 0,1 až 0,2 procentního bodu.

"Hypotéky budou letos i kvůli tomuto kroku ČNB zdražovat, a to možná i poměrně citelně," doplnil hlavní ekonom CZECH FUND Lukáš Kovanda. To ovšem podle něj bude platit, pokud vydrží příznivé podmínky ve světě, tedy pokud se nevystupňuje americko-čínská obchodní válka a nákaza koronavirem se nebude výrazněji šířit mimo Čínu.

Koncem loňského roku hypotéky mírně zlevnily. Průměrná sazba úvěrů na bydlení v prosinci podle Fincentrum Hypoindexu klesla o bazický bod na 2,34 %. V posledním čtvrtletí 2019 se průměrná úroková sazba ustálila nad 2,3 %.

Růst HDP v třetím čtvrtletí zpomalil na 2,5 %, inflace v listopadu stoupla na 3,1 %

Meziroční růst české ekonomiky v třetím čtvrtletí zpomalil na 2,5 %, oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl o 0,3 %. V druhém čtvrtletí tuzemská ekonomika vykázala meziroční růst 2,8 % a mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v listopadu zrychlil na 3,1 % z říjnových 2,7 %. Je to nejvyšší meziroční zdražení zboží a služeb od října 2012. Na vývoji se podepsaly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů a vliv na růst cen měly nadále i vyšší nájemné, dražší elektřina a další ceny spojené s bydlením.

Zdroj: ČNB, ČTK