Za zpomalením růstu české ekonomiky je podle analytiků slabší vývoj v zahraničí

"Největší vinu na pozorovaném zpomalení růstu ekonomiky patrně nesla globální geopolitická rizika, jež v průběhu celého roku ohrožovala plynulý mezinárodní obchod, a tím podkopávala český průmyslový sektor," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. V průmyslu se tak podle něj snižovala zahraniční poptávka, zároveň tato rizika odrazovala firmy od investic kvůli nejisté budoucnosti.

Meziroční růst HDP za poslední čtvrtletí 1,7 % představuje nejslabší nárůst od třetího čtvrtletí 2016, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Mezičtvrtletní růst 0,2 % znamená nejslabší přírůstek HDP od prvního čtvrtletí 2014. Jde o mírně slabší výsledek, než který čekal finanční trh a Česká národní banka, podotkl.

Ačkoli jde o předběžný odhad, který může být mírně revidován, růst ekonomiky v závěru minulého roku bude patřit mezi nejslabší za poslední roky, což je důsledek slabší ekonomické aktivity v zahraničí, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Vzhledem ke stále slabšímu vývoji v zahraničí by tak podle něj měla letos česká ekonomika dále mírně zpomalit a konsensuální očekávání se posouvá k růstu kolem dvou procent.

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vývoj české ekonomiky mohou být podle daňového poradce společnosti BDO Martina Tučka politické události. Zamíchat s kartami mohou například prezidentské volby v USA. Stejně tak může na českou ekonomiku dopadnout případné uvalení amerických cel, jakožto reakce na novou digitální daň. Ve druhé polovině roku pak ovlivní vývoj ekonomiky také skutečnost, zda bude dosaženo obchodní dohody mezi Velkou Británií a EU, poznamenal.

Letošní rok začíná s obavami z dopadů koronaviru na čínskou ekonomiku a na globální výrobní řetězce navázané na tuto zemi, připomněl analytik Deloitte David Marek. "Původně jsme odhadovali růst české ekonomiky v letošním roce na 2 %, rizika jsou ale vychýlena směrem dolů," dodal.

Zdroj: ČTK