Reuters: Růst minimální mzdy nutí firmu z Polska zaměstnat roboty
Na zvýšení minimální mzdy v Polsku odpověděl Henryk Kamiński ve své továrně na plasty automatizací některých pracovních míst. Jeho rozhodnutí jasně ukazuje rizika politiky, jejímž cílem je sice zvýšit životní úroveň, ale která může zároveň vést k vyšším cenám a omezení růstu pracovních míst, napsala agentura Reuters.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) plánuje do konce roku 2023 zvýšit měsíční minimální mzdu na 4 000 zlotých (23 500 Kč), což je téměř dvojnásobek současné úrovně. Začala s tím v lednu, kdy minimální mzda vzrostla o více než 15 % na 2 600 zlotých. Zaměstnanci jsou tak pro zaměstnavatele dražší a některé polské firmy proto raději investují do technologií, aby zůstaly konkurenceschopné.
V závodě firmy Kon-Plast ve městě Stare Miasto blízko Konina v centrálním Polsku, kde rodina Kamińských vyrábí umělohmotné nádoby, nahradí nově koupený tiskařský stroj dva zaměstnance v každém ze čtyř týmů, které se střídají ve směnném provozu. "To je díky zavedení tohoto typu automatizace úspora osmi lidí," říká Kamiński.
Zhruba čtvrtina polských firem se zaměstnanci, kteří pobírají minimální mzdu, podle nedávné studie společnosti Randstad očekávala, že od ledna přestane najímat nové lidi. Skoro pětina takových firem je připravena začít propouštět.
Kon-Plast platí všem svým zaměstnancům více než minimální mzdu. Kvůli lednovému zvýšení minimální mzdy ale společnost všem svým zaměstnancům přidala. Kamiński se teď nechystá propouštět, ale řekl, že v tuto chvíli pro něj přechod k automatizaci znamená, že nebude muset zvyšovat počet zaměstnanců o 15 %, aby uspokojil rostoucí poptávku.
Vládní strana PiS loni v říjnu podruhé vyhrála parlamentní volby. Slíbila zlepšit životní podmínky pro běžné Poláky a velkou podporu získal její stěžejní program, což je zvýšení přídavků na děti. Růst minimální mzdy je dalším krokem v politice PiS, jejímž cílem je dostat kupní sílu Poláků blíž jejich západoevropským sousedům a zároveň posunout ekonomiku země od modelu založeného na levné pracovní síle.
Maďarsko a Česká republika v posledních letech zvyšovaly minimální mzdu, aby vyrovnaly její zmrazení po globální finanční krizi nebo aby přilákaly zaměstnance ze zahraničí.
Prodavačka v jednom z obchodů v Koninu, 40letá Sylwia Michalaková, by chtěla, aby minimální mzda rostla rychleji. "Nestačí mi to na všechno, co potřebujeme," říká. Je svobodná matka a dodává, že kdyby neměla přídavky na dítě, bylo by to pro ni velmi obtížné.
Na problémy, kterým čelí rodiny s nízkými příjmy, upozorňuje i prezident odborového svazu OPZZ Andrzej Radzikowski. "Pamatujte, že minimální mzda je 2 600 zlotých hrubého, takže v ruce vám zůstanou necelé 2 000 zlotých. Když mají v rodině dva lidé minimální mzdu a zároveň dvě děti, pak příjem takové rodiny bude pod hranicí chudoby," říká.
Poláci na příslib vyšších mezd slyší. Podle firmy Sedlak & Sedlak zhruba 98 % z nich vydělává méně, než je průměrná mzda v Německu. Někteří analytici však varují před nežádoucími vedlejšími účinky. Výrazné zvýšení minimální mzdy bude mít velký dopad na inflaci. Porostou hlavně ceny ve službách, které zaměstnávají velké množství lidí s nízkou kvalifikací, upozorňuje ekonom Krystian Jaworski ze společnosti Crédit Agricole CIB. Vyšší inflace se pak nejvýrazněji dotkne právě lidí s nízkými příjmy.
"Dostal jsem přidáno, pro mě je to 5 00 zlotých (měsíčně)," poznamenal zaměstnanec varšavského supermarketu Daniel Nowak. "Můžu si koupit víc věcí, ale na druhou stranu to zboží zdražilo, takže to až tolik necítím," dodává.
Změna může také zbrzdit tvorbu pracovních míst. Banka Crédit Agricole odhaduje, že když se mzdy zvýší tak, jak je plánováno, bude v roce 2024 zaměstnanost v podnikovém sektoru o 3,5 % nižší, než kdyby zůstala minimální mzda na úrovni roku 2019. To je rozdíl 200 000 pracovních míst.
Zdroj: ČTK
