Ministři financí EU jednají o záchranném plánu, Centeno věří dohodě

Podle některých zemí je čtvrteční dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři mají na stole také návrh na vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.

O dlouhodobé využívání peněz z krizového fondu usilují zvláště pandemií nejzasaženější země jako Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky se potýkaly s problémy už předtím, než na ně udeřil virus. Na úterním 16hodinovém jednání se za tuto myšlenku postavili takřka všichni ministři s výjimkou toho nizozemského.

"Nejsou tu žádní pasažéři první třídy. Buď se všichni společně utopíme, nebo spolu budeme plavat. Tohle je opravdové ohrožení," prohlásil před začátkem videokonference Centeno. Šéf skupiny zemí platících eurem podotkl, že by všechny země měly ukázat vůli ke kompromisu, na které stojí EU. Dodal, že čtvrteční den před zahájením společné videokonference věnoval intenzivním rozhovorům se zástupci jednotlivých zemí. Začátek jednání euroskupiny v takzvaném rozšířeném formátu, tedy všech 27 zemí EU, byl proto o dvě hodiny odložen na 19.00 SELČ.

Nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra, kterého se Centeno snažil přesvědčit k ústupku v otázce ESM, byl před jednáním pod tlakem dalších unijních politiků.

"Je důležité, abychom dnes dospěli k rozhodnutí o 500 miliardách eur, o nichž se bavíme. Je to neuvěřitelně velká suma peněz, kterou můžeme využít na pomoc spoustě lidí, zvláště v nejzasaženějších zemích, tedy ve Španělsku a v Itálii," řekl ve čtvrtek v rozhlasovém rozhovoru německý ministr hospodářství Peter Altmeier. Jeho vládní kolega Olaf Scholz spolu s francouzským ministrem financí Brunem Le Mairem tlačí na Hoekstru, aby ustoupil ze svých pozic a využití ESM umožnil.

Premiéři Itálie a Španělska dokonce ve svých prohlášeních spojují dohodu na záchranném plánu s budoucností Evropské unie.

Jihoevropské země podporované Francií a dalšími státy západní Evropy však chtějí zajít dál a usilovat o vydání společných dluhopisů, neboť dosud schválená opatření ani fond ESM nebudou podle odhadů vlád i Evropské komise (EK) k resuscitaci ekonomik stačit.

Myšlenka na společné sdílení dluhu je však nepřijatelná vedle Nizozemska i pro Německo, Finsko či Rakousko, tedy takzvanou šetrnou čtyřku.

"To je zcela mimo hru. Na tom se nic nemění," řekl před jednáním novinářům rakouský ministr Gernot Blümel.

Ministři by se podle některých diplomatů ve čtvrtek mohli shodnout na vzniku společného záchranného fondu, který tento týden navrhli také eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni, rozhodnutí o zdrojích jeho financování však nechat na další jednání.

Naproti tomu bez větších potíží se patrně na videokonferenci dohodnou na dalších dříve navržených stimulech. Mezi nimi je například poskytnutí záruk zasaženým firmám Evropskou investiční bankou (EIB) či podpora krátkodobých pracovních míst Evropskou komisí.

Zdroj: ČTK