Inflace v eurozóně v dubnu zpomalila na 0,3 %
Meziroční inflace v eurozóně v dubnu klesla na 0,3 % z březnových 0,7 %. Vyplývá to z konečné zprávy, kterou ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat a nepotvrdil se tak předběžný odhad, podle něhož růst spotřebitelských cen zpomalil na 0,4 %. V celé sedmadvacítce pak ceny meziročně vzrostly o 0,7 procenta, což je o polovinu procentního bodu méně, než činil březnový růst.
Inflace tak po mírném růstu z přelomu roku v době šíření koronaviru a jeho dopadů na ekonomiku druhý měsíc v řadě klesla, navzdory snaze Evropské centrální banky. Na zmírnění růstu cen se opět podepsaly především levnější energie.
Před rokem činila meziroční inflace v eurozóně o 1,7 %, v celé EU pak 1,9 %.
ECB dlouhodobě usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst naposledy předloni. Centrální banka v reakci na očekávané výrazné zpomalení ekonomiky v březnu zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem. Během prvního květnového týdne nakoupila ECB dluhopisy za rekordních 44 miliard eur.
ECB rovněž ponechává depozitní úrokovou sazbu na historicky nejnižší hladině minus 0,5 %.
Celkem ve 13 unijních zemích se inflace v dubnu dostala do záporných hodnot. Nejníže byla ve Slovinsku, a to s hodnotou minus 1,3 %, jen o málo vyšší čísla hlásí například Řecko nebo Španělsko. Naopak nejvíce rostly ceny meziročně v České republice, kde to bylo o 3,3 %. Následuje Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko.
V Británii, která byla až do konce ledna členem EU, se míra inflace v dubnu snížila na 0,8 %. Dostala se tak nejníže od srpna 2016. Ještě v březnu činila 1,5 %. Znamená to, že mezi březnem a dubnem zaznamenala nejvýraznější propad od roku 2008. Podle analytiků se tak zvyšuje pravděpodobnost, že britská centrální banka už příští měsíc sáhne k dalším podpůrným opatřením.
Zdroj: tradingeconomics.com, ČTK
