Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu ČSÚ meziročně klesla o 2 %

Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 %. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 % a mezičtvrtletním o 3,6 %. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl v úterý ČSÚ.
Výsledky ovlivnila pandemie nemoci covid-19 a s ní spojená restriktivní opatření. Podle statistiků byl negativní vývoj HDP způsoben hlavně nižší tvorbou kapitálu a poklesem zahraniční poptávky. "Z pohledu tvorby hrubého domácího produktu došlo k propadu hrubé přidané hodnoty o 1,3 %. Největší pokles byl v odvětvích obchodu, ubytování, pohostinství a dopravy," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Ve zpracovatelském průmyslu klesla hrubá přidaná hodnota o 3,4 %, v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství téměř o pět procent. Dařilo se naopak stavebnictví, informačním a komunikačním činnostem a také veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.
Na meziročním poklesu hrubého domácího produktu se investiční výdaje podílely odpočtem 1,4 procentního bodu a zahraniční poptávka odpočtem půl procentního bodu. Pozitivně pak přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,1 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Výdaje domácností se proti stejnému čtvrtletí minulého roku nezměnily, proti předchozímu čtvrtletí reálně klesly o dvě procenta. "Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí," uvedl ČSÚ. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily meziročně o 7,1 % a mezičtvrtletně o 5,2 %.
Podle analytiků dno ekonomické aktivity nastane v druhém čtvrtletí, kdy pokles ekonomiky podle nich bude pravděpodobně dvouciferný. V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o půl procenta.
Zdroj: ČTK