Nezaměstnanost v EU zůstala v září na 7,5 %, v eurozóně stagnovala na 8,3 %
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v zemích eurozóny zůstala v září na srpnových hodnotách. V celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 % lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 %. Uvedl to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. V předchozích pěti měsících, kdy ekonomika pociťovala dopady koronavirových omezení, nezaměstnanost vytrvale rostla. Nejnižší nezaměstnanost měla v září i nadále Česká republika.
Ve 27 zemích unie bylo v září bez práce téměř 16 milionů lidí, z toho 13,6 milionu v eurozóně. Proti srpnu nezaměstnaných mírně přibylo v EU (o 42 000) i v eurozóně (o 75 000), jde však méně než o desetiny procent z celkového počtu.
Loni v září bylo v celé Evropské unii 6,6 % nezaměstnaných, v zemích používajících společnou měnu pak 7,5 %.
EU a eurozóna - míra nezaměstnanosti
Mezi členskými zeměmi EU měla v devátém měsíci letošního roku stejně jako v těch předchozích nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, kde bylo bez práce podobně jako v srpnu 2,8 % lidí. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v celé unii mělo Španělsko, kde jako v jediné zemi překročila desetiprocentní hranici a činila 16,2 %.
V září se mírně snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která ovšem zůstává vyšší než loni. V EU bylo bez práce 17,1 % mladých a v eurozóně 17,6 %. To je v obou případech o sedm desetin procentního bodu méně než v srpnu. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla i v Česku, na Maltě, v Polsku a v Rakousku. Ve Španělsku je naproti tomu stále bez práce více než 40 % mladých, o téměř deset procentních bodů více než před rokem.
EU a eurozóna - míra nezaměstnanosti mladých
Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé unii. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v září zůstala na srpnových 3,8 %. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Zdroj: ČTK
