Studie: Schválené změny daní zvýší růst ekonomiky o 0,9 procentního bodu

Aktuálně sněmovnou schválené změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 % a zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun by dodatečně zvýšilo spotřebu o 62 miliard korun. To by vedlo k růstu objemu dováženého zboží a služeb o 13,7 miliardy korun a zvýšení tempa růstu ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Dopad změn daní do veřejných financí je přitom zhruba 130 miliard korun. Uvádí to ve čtvrtek zveřejněná analýza Raiffeisenbank k dopadům daňového balíčku na ekonomiku.
"Na jedné misce vah leží 130miliardový výpadek v příjmech veřejných rozpočtů, na druhé dodatečná spotřeba v maximální výši 62 miliard korun," uvádí analýza.
Sněmovna předminulý týden schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušily. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Ministerstvo financí změnu daní dlouhodobě obhajuje tím, že lidem zůstane více peněz, které následně utratí, což podpoří ekonomiku.
Analýza uvádí, že v případě zaměstnance s příjmy zhruba do 25 000 korun každá dodatečná koruna čistého příjmu putuje do výdajů na spotřebu. Posunem do vyšších příjmových skupin to ale výrazně klesá a navýšení výdajů na spotřebu je u skupin s hrubým měsíčním příjmem nad 50 000 korun zanedbatelné.
"Když zohledníme tyto elasticity spotřeby, z dodatečných čistých příjmů, které by přinesla navrhovaná daňová reforma, by pouze 62 miliard korun bylo pravděpodobně věnováno na spotřebu. Nejistota a zvýšená míra rizika, které většina domácností čelí, může navíc zvýšit sklon k úsporám nad běžnou, z dostupných historických statistik kalkulovanou úroveň," uvádí analýza.
Zároveň analýza odhaduje, že při nárůstu ročních výdajů domácností na spotřebu o 62 miliard korun stoupne objem dovozů o 13,7 miliardy korun. "Ve výsledku by tak spotřeba domácností v roce 2021 meziročně vzrostla o 5,1 procenta místo 2,5 procenta, se kterými počítáme v našem základním scénáři. Současně by se objem dovozů meziročně zvýšil o 0,4 procentního bodu na 4,4 procenta. To by v souhrnu vedlo ke zvýšení tempa růstu ekonomiky o 0,9 procentního bodu," uvádí analýza Raiffeisenbank.
Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává příští rok růst ekonomiky o 3,9 procenta. Česká národní banka příští rok počítá s růstem ekonomiky o 1,7 procenta. Ekonomové českých bank odhadují příští rok růst ekonomiky na dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie covidu-19.
Zdroj: ČTK
Aktuality
