Růst spotřebitelských cen v ČR v listopadu počtvrté za sebou zpomalil

"Například cena brambor byla meziročně nižší o zhruba 20 % a dosáhla hodnoty 12 korun za kilogram," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Maso zdražilo v listopadu o 1,1 %, ovšem v říjnu to bylo téměř o 5 %. Za ovoce lidé platili více asi o 7 %, v říjnu to bylo zhruba 14 %.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny mělo v listopadu opět největší vliv zdražení alkoholu, tentokrát o 3,4 %, a tabáku o téměř 15 %. Za nájemné dali lidé o dvě procenta více než loni, elektřina byla dražší o 3,3 % a více stálo také vodné a stočné. Zlevnil naopak zemní plyn.

ČR - vývoj meziroční inflace

Proti odhadu ČNB je nyní inflace níže o 0,2 procentního bodu. "V naší prognóze počítáme se zpomalováním inflace v horizontu roku především z důvodu oslabené ekonomiky. Čekáme mírnější růst cen potravin," uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. Rychlejšímu poklesu inflace bude podle něj v příštím roce bránit opětovné navýšení spotřebních daní na tabák a alkohol. "Pro letošek čekáme inflaci v průměru 3,2 % a v příštím roce pak 2,3 %," dodal.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny stagnovaly. Proti letošnímu říjnu zdražily třeba zelenina, vejce, cukr, víno nebo tabák. Méně se platilo za pohonné hmoty nebo vybavení do domácnosti.

Statistici ve čtvrtek zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za říjen. Ceny v exportu meziročně vzrostly o 3,2 % a dovozní ceny po pěti měsících poklesu stouply o 0,6 %. V obou případech byl vývoj cen ovlivněn zdražením strojů a dopravních prostředků. Meziměsíčně se ceny vyváženého zboží zvýšily o 1,5 % a dováženého o 1,6 %, přispělo k tomu oslabení koruny.

"Slabší koruna vůči euru pomáhala také k růstu cen v meziročním porovnání. Růst dovozních cen byl však v meziročním porovnání limitován zejména více než 20% poklesem cen minerálních paliv," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš

Listopad podle analytiků potvrdil, že inflace bude ještě klesat

Listopadová inflace potvrdila podle analytiků oslovených ČTK dřívější očekávání, že inflace bude klesat i v dalších měsících. Zároveň ale někteří upozorňují, že kvůli daňovým změnám, rozpočtové politice vlády a lepšímu výhledu na příští rok díky vakcíně proti koronaviru by tlaky na růst inflace mohly opět zesílit.

"Pozvolné zpomalování cenových tlaků bude pokračovat i v nadcházejících měsících. Trend zpomalující inflace ke dvěma procentům však může v příštím roce zastavit expanzivní fiskální politika, například zrušení superhrubé mzdy, což začíná ve zvýšené míře akcentovat i Česká národní banka," uvedl analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.

I ekonom Komerční banky Michla Brožka očekává, že inflace bude v horizontu jednoho roku zpomalovat. "Čekáme mírnější růst cen potravin. Ceny u čerpacích stanic by měly působit mírně desinflačně. Rychlejšímu poklesu inflace bude v příštím roce bránit opětovné navýšení spotřebních daní na tabák a alkohol," uvedl. Pro letošek čeká průměrnou inflaci 3,2 % a příští rok 2,3 %.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ovšem otázkou, jak obchodníci nastaví svoji cenovou politiku po otevření ekonomiky. "Vzhledem k slabší poptávce a tlaku e-commerce prostor pro zvyšování cen mít ale nebudou. I proto je docela pravděpodobné, že inflace bude dále klesat a už poměrně brzy se dostane i pod cílovou dvouprocentní hranici," uvedl. K nižší inflaci v dalších měsících by podle něj mohla pomoci i silnější koruna.

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler ovšem upozornil, že i přes přetrvávající nejistotu ohledně pandemie v první polovině příštího roku se v posledních několika týdnech díky funkční vakcíně přehodnocují vyhlídky na příští rok k více optimistickým. "Zároveň se zdá, že navzdory zásahu Senátu bude daňový balíček nakonec schválen spíše ve své vyšší podobě. Uvedené faktory tak budou působit ve směru vyšší inflace," uvedl.

O snižování inflace v nejbližších měsících je také přesvědčen analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "Velkou měrou by k tomuto poklesu mohly přispět ceny elektřiny. Sestupný trend inflace může být navíc podporován efektem nedávného značného posílení koruny," uvedl. Opačný vliv na inflaci ale podle něj začne mít příští rok rozpočtová politika vlády.

"Po odeznění pandemie začnou ale inflační tlaky opět sílit, když ve směru růstu cenové hladiny budou působit rovněž daňové změny," uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB

Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka v prognóze. Důvodem byl růst cen potravin, který proti odhadům výrazněji zpomalil. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezónní vlivy. Ta totiž zůstala na stejné hodnotě jako v říjnu, uvedl ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.

Pomaleji ve srovnání s odhady ČNB rostly také regulované ceny, což souvisí se zlevněním elektřiny. Pokračující meziroční propad cen pohonných hmot, stejně jako primární dopady změn nepřímých daní, odpovídaly prognóze ČNB.

Listopadový pokles inflace je podle Krále v souladu s aktuální prognózou ČNB. "V průběhu příštího roku bude inflace dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku letošního roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů, ve kterém se projeví i obnovené posilování kurzu koruny," uvedl Král. Na přelomu let 2021 a 2022 by se podle něj inflace měla nacházet poblíž dvouprocentního cíle.

Zdroj: ČTK