Bohatství není od určité úrovně dobrým indikátorem kvality vzdělávání
Ve vzdělání stejně jako v životě platí, že člověk dostane, za co si zaplatí. Ale stejně jako v životě existují výjimky. Podle zjištění OECD úspěšnost vzdělávacích systémů závisí spíše na tom, jak jsou prostředky investovány, než jaká je jejich celková výše.
Výsledky testů PISA (Programme for International Student Assessment při OECD) naznačují, že národní bohatství od úrovně 20 tisíc USD na hlavu již není dobrým indikátorem kvality vzdělávání. Spíše záleží na tom, jak jsou vynaložené prostředky investovány, zejména pak to, jak se investuje do pedagogů. Obecně platí, že nejlepších výsledků v testech PISA dosahují země, které dokáží nalákat své nejlepší studenty do učitelských profesí, zaplatit je a nabídnout jim vysoký profesní status.
Školství je jednou z bolestí české společnosti. Ačkoli čerpáme z bohaté minulosti, trend je zjevně negativní. Výsledky studentů se zhoršují jak oproti předchozím letem, tak v rámci mezinárodní konkurence. Vzdělávací systém je podfinancovaný (Češi utrácejí z veřejných zdrojů méně než 4 % HDP na vzdělávání), peníze ovšem zjevně nejsou jediným problémem.
Zdroj: Helgi Analytics
Aktuality
