Převrat v Egyptě podle analytiků prohloubí ekonomickou krizi

Po dlouhých jednáních, která se táhla více než rok, se Egypt dostal blízko k zajištění důležité finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu v objemu 4,8 miliardy USD. Armáda ale ve středu sesadila prezidenta Muhammada Mursího a moc předala do rukou prozatímní vlády. Nikdo zatím neví, jak to bude dále se zaváděním úsporných opatření, která jsou nutná pro získání úvěru od MMF.

Otázkou také je, co bude se slíbenou vojenskou a ekonomickou pomocí 1,5 miliardy USD od Spojených států. Prezident Barack Obama nařídil své vládě, aby přezkoumala americkou pomoc pro Egypt a prohlásil, že je "hluboce znepokojen" kroky armády. Zatím však vývoj v Egyptě neoznačil za převrat. Podle zákona musí USA pozastavit svoji pomoc národům, jejichž zvolený vůdce je sesazen při vojenském převratu.

Podle analytiků by v Egyptě mohl nastat i nejhorší ekonomický scénář. V tomto případě zemi hrozí nedostatek pohonných hmot a výpadky elektřiny, náhlá a prudká devalvace měny, která způsobí růst cen, a vyčerpání devizových rezerv, což by pro zemi představovalo problémy při dovozu ropy a potravin.

Podle analytičky washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku Caroline Freundové je země v situaci, která by se dala nazvat vstupem do neprobádaného území. "Bez politické stability a předvídatelnosti politiky se nevrátí investoři a turisté," upozornila.

Od roku 2011, kdy byl při povstání sesazen dlouholetý autoritářský vůdce Husní Mubarak, se země propadá hlouběji do ekonomických problémů. Téměř polovina z 90 milionů obyvatel žije pod nebo blízko mezinárodní hranice chudoby, která činí dva dolary na osobu a den. Sociální a ekonomické problémy byly také jedním z hlavních důvodů předloňského povstání, nespokojenost je však podle AP v ulicích Egypta vidět nadále a běžní občané si stěžují na svůj život, upozorňují na růst cen a zhoršení své situace.

Zdrojem hněvu mezi obyvateli je rovněž vleklý nedostatek pohonných hmot. Nedostatek nafty je také důvodem, proč se tenčí devizové rezervy země a je spojován s korupcí, sabotážemi a černým trhem. Ekonomiku narušily štědré vládní subvence pohonných hmot, které naopak jiným pomohly k rychlému výdělku při nelegálním přeprodeji benzinu a nafty.

Omezení a postupné zrušení subvencí pohonných hmot je jednou z podmínek pro získání úvěru od MMF. Z rozpočtu jde na subvence pohonných hmot 14,5 miliardy USD. Další čtyři miliardy vláda vydá na subvencování potravin. Podle MMF je podpora pohonných hmot neefektivní a zbytečné plýtvání, protože z ní těží převážně bohatí, kteří si mohou dovolit auta.

Místní analytici se domnívají, že vývoj v zemi zatím nezlepšil ekonomické podmínky. Hospodářská situace se podle nich nezmění, dokud se nevyřeší politický konflikt.

Zdroj: ČTK