ČEZ odkládá rozhodnutí o Temelínu, výsledky za 2Q naplnily očekávání

Očekávané výsledky za celý rok Skupina ČEZ nemění, ukazatel EBITDA předpokládá 81 miliard Kč a čistý zisk 37,5 miliardy Kč. Česká spořitelna doporučuje akcie držet. O Temelínu rozhodne ČEZ až na přelomu let 2014 a 2015.

Hlavní vliv na meziroční růst zisku mělo ukončení působení v Albánii, korekční faktory na distribuci v České republice a obchodování s emisními povolenkami. Negativními vlivy jsou zejména klesající ceny elektřiny, nižší příděl emisních povolenek pro výrobu i celková nejistota v oblasti budoucího směřování energetického sektoru.

"Jsem rád, že se nám i v prvním pololetí 2013 dařilo čelit nepříznivým trendům v evropské energetice a že ČEZ má stále relativně nízkou míru zadluženosti, o čemž svědčí i rating agentury S&P na úrovni A- se stabilním výhledem," říká předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. V reakci na vývoj na evropském trhu a vyšší obchodní rizika byli již konkurenti ČEZ nuceni odepisovat aktiva ve značné výši. "Nám se zatím daří vypořádávat se s nastalou situací hledáním vnitrofiremních úspor, přestože tlak na nás je veliký a situaci nepomáhají ani měnící se regulatorní podmínky v jihovýchodní Evropě," dodává Beneš.

V prvním čtvrtletí vykázal ČEZ meziroční zvýšení zisku o 24 % na 17,9 miliardy korun. K růstu přispěly i mimořádné okolnosti jako ukončení působení v Albánii, mimořádný zisk z obchodů s emisními povolenkami a začlenění společnosti Energotrans do skupiny. S těmito mimořádnými vlivy nemohla firma ve druhém čtvrtletí počítat.

Faktory, které stály za zvýšením čistého zisku společnosti, se tak promítly do jejího hospodaření už v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se naopak čistý zisk meziročně snížil o 16 % na 10,8 miliardy korun. Tržby ve druhém čtvrtletí ale meziročně vzrostly o 1,7 % na 53,1 miliardy korun (odhad 51,2 miliardy), za celé první pololetí pak dosáhly 113,1 miliardy Kč (odhad 111,2 miliardy).

Výsledky komentuje analytik Petr Bártek z České spořitelny

"Výsledky hodnotíme neutrálně, byly v souladu s odhady a firma potvrdila celoroční cíle," říká Bártek. "Od našich odhadů se výsledky výrazně nelišily ani na úrovni segmentů. Potvrzujeme proto doporučení držet. Akcie ČEZ sice jsou relativně nízko oceněny, ale postrádají jakýkoli růstový impulz."

Podle obchodního ředitele Alana Svobody má ČEZ předprodáno 72 % produkce pro rok 2014 za průměrných 46 EUR/MWh, 53 % pro rok 2015 za 42,5 EUR/MWh a 22 % pro rok 2016 za 41 EUR/MWh.

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák nevylučuje další mírný pokles cen elektřiny. Podle něj firma nenavýšila celoroční prognózu zisků v důsledku prodeje elektrárny Chvaletice kvůli ponechání rezervy na testování aktiv. V současnosti to také podle něj nevypadá, že letos dojde k odpisům v případě plynové elektrárny Počerady.

Akcie reagují růstem o více než procento.

Chvaletice převedeny v září

I ve druhém čtvrtletí 2013 pokračovala Skupina ČEZ v obnově svého výrobního portfolia. Výstavba paroplynového cyklu v Počeradech je téměř u konce, úspěšně byla provedena tlaková zkouška kotle nového 660 MW zdroje v Elektrárně Ledvice, obnova zdrojů v Prunéřově probíhá podle plánu.

Na začátku srpna ČEZ obdržel dopis od Evropské komise, ze kterého vyplývá, že Elektrárna Chvaletice může být 2. září převedena do vlastnictví společnosti Litvínovská uhelná. Tímto datem tedy bude také definitivně ukončeno šetření Evropské komise společnosti ČEZ formou takzvaného narovnání, v rámci kterého se ČEZ zavázal prodat jednu ze svých uhelných elektráren.

Rozhodnutí o Temelínu odloženo

Současně pokračuje tendr na výstavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. Detailní jednání s oběma uchazeči se konala na konci července, další budou následovat v září a říjnu 2013. Avšak s ohledem na současnou obtížnou situaci v energetice, kdy se nevyplatí stavět nízkoemisní zdroje bez jakékoli formy podpory, je potřeba, aby byly nejprve regulatorní a legislativní podmínky investice konkrétněji definovány.

ČEZ podle generálního ředitele Daniela Beneše rozhodne o dostavbě jaderné elektrárny Temelín koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Původní harmonogram přitom počítal s rozhodnutím o vítězi tendru na dostavbu elektrárny letos na podzim. Přesný termín rozhodnutí je nyní podle Beneše obtížné odhadnout, protože záleží záleží na schválení státní energetické koncepce. Podle Beneše je také nutné ještě před rozhodnutím zajistit návratnost investice.

"Státní energetická koncepce se teď nachází v situaci, kdy česká politická scéna diskutuje, jestli se nemění podmínky na trhu," řekl Beneš. Podle něj nové analýzy ukazují, že není úplně jisté, zda spotřeba elektřiny v Česku poroste takovým tempem, jaké koncepce předpokládá. "To může mít samozřejmě dopad na to, jestli bude elektřina z Temelína potřeba v roce 2025 nebo 2027 nebo až někdy kolem roku 2030," dodal generální ředitel ČEZ.

Teprve až koncepci definitivně schválí vláda, bude se podle Beneše ČEZ moct rozhodnout o svém dalším postupu. "ČEZ by měl být v souladu se státní energetickou koncepcí, ne naopak," zdůraznil Beneš. Koncepci vzala vláda loni na vědomí. Před jejím konečným schválením je ale nutné nechat posoudit její dopady na životní prostředí.

Beneš také uvedl, že ČEZ musí dál diskutovat s vládou o možné podpoře pro nízkoemisní zdroje. Jednání začala už s předchozím kabinetem Petra Nečase, s úřednickou vládou Jiřího Rusnoka nyní pokračují. ČEZ usiluje o to, aby pro elektřinu z nových bloků Temelína zajistil na určitou dobu provozu pevné výkupní ceny. Pokud by tržní cena byla nižší, ČEZ by dostával doplatek od státu. V opačném případě by energetická společnost rozdíl mezi tržní a sjednanou cenou do státního rozpočtu odváděla.

Těžba uhlí

ČEZ v prvním pololetí vytěžil 12 milionů tun uhlí, o šest procent méně než ve stejném období loňského roku. V celoročním výhledu ale společnost očekává, že těžba vzroste o devět procent na 24,8 milionu tun. Na tiskové konferenci k pololetní výsledkům ČEZ to řekl obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

Těžbu v prvním pololetí ovlivnila především snížená poptávka ze strany elektráren ČEZ. Podle Svobody se na tom do značné míry podílela dlouhodobá odstávka elektrárny Prunéřov. Na pokles poptávky tlačilo i to, že se ČEZ na konci loňského roku předzásobil uhlím, které využíval v letošním prvním pololetí.

Kompletní výsledkovou prezentaci společnosti ČEZ si můžete prohlédnout ZDE.

Jaké byly výsledky dalších společností z pražské burzy a jaké jsou odhady na dosud nezveřejněné výsledky čtěte ZDE.