AFP: Gigantický vodohospodářský projekt v Číně kulhá

Čína se pustila do monumentálního projektu, jehož cílem je využívat vodní zdroje na jihu k uhašení neutuchající žízně severu. Projekt však s sebou nese riziko, že způsobí více problémů než jich vyřeší, napsala agentura AFP.
Ambiciózní komplex vodního inženýrství byl zahájen v roce 2002, ale dokončen má být až po půl století. Celkový rozpočet se odhaduje na 500 miliard jüanů.
Jeho cílem je otevřít tři různé cesty z různých bodů řeky Jang-c'-ťiang a každoročně odsud pomocí 4 350 kanálů a tunelů odvádět kolem 45 miliard krychlových metrů vody do okolí Pekingu a na sever země.
Jsou to regiony, kde je nedostatek vody krutě pociťován: je to pětina čínského území, kde podle zprávy Světové banky žije téměř polovina celkového počtu obyvatel a kde je soustředěna ekonomika druhé světové velmoci, ale také zde leží dvě třetiny orné půdy.
Čína se z historického hlediska stala mistrem ve stavbě velkých vodních projektů: Velký kanál, který spojuje region Šanghaje s Pekingem, se zrodil před téměř 2 500 lety a v průběhu staletí byl rozšiřován a prodlužován.
Podle internetových stránek nynějšího projektu odklonu vod z jihu na sever to byl sám zakladatel čínského komunistického režimu Mao Ce-tung, kdo na tuto faraónskou infrastrukturu pomýšlel. "Jih má mnoho vody, sever jí má málo. Kdyby bylo možné, aby ji jih poskytoval severu, nebyly by problémy," prohlásil prý "Velký kormidelník" v roce 1952.
Avšak právě těch problémů je hodně. Trvalé znečištění ovzduší může přepravovanou vodu kontaminovat; dlouhé úseky, kde voda nebude mít spád, budou vyžadovat velké množství energie k přečerpávání vody; výstavba nádrží si vyžádá přestěhování obyvatelstva.
Riziko znečištění se týká obzvláště východní trasy, která by měla přivádět vodu již od konce letošního roku z pobřežní provincie Ťiang-su směrem do provincie Šan-tung na severu a do jižní části Pekingu.
Trasa je koncipovaná na základě již stávající velmi husté sítě vodních cest, včetně Velkého kanálu, ale mohla by přivádět vodu již od počátku plnou znečišťujících látek, ačkoli zesílené kontroly projektu tvrdí opak.
V Ku-pchangu, městě s chátrajícími paneláky v provincii Šan-tung, nabízí kanál vroubený stromy malebný pohled. Ale jeho obyvatelé tvrdí, že voda, která sem byla v červnu pokusně jeden měsíc přiváděna a pak vylita do sousedního jezera Tung-pching, byla silně znečištěná.
"Vodní plocha jezera byla pokryta mrtvými rybami, které pak hnily," říká místní rybář Pchang.
Rodinné rybářské farmy nyní nemají práci. Obyvatelé městečka uvedli, že právě nasadili potěr za 50 000 jüanů (asi 150 000 Kč), když znečištění zničilo veškerou faunu v jezeru.
Místní úřady odmítly jejich stížnosti, ale poskytly jim kompenzace ve výši 5 000 jüanů (asi 15 000 Kč) a doporučily jim, aby z případu nedělali aféru. Podle rybářů byli tři z nich, kteří nejvíce reptali, zatčeni.
Oficiální agentura Nová Čína v červenci přiznala, že je málo pravděpodobné, že bude pět řek, které napájejí hlavní zdroj této trasy, nádrž Tan-ťiang-kchou, odpovídat požadavkům na čistotu vody, protože nejsou peníze na boj proti znečištění.
Konečně třetí, západní cesta, která prochází tibetskou plošinou a má spojovat horní část řeky Jang-c'-ťiang se Žlutou řekou, představuje velkou technickou výzvu, protože je třeba kopat kanály v seizmicky aktivní zóně v horách. Hotova nebude dříve než za 40 let.
"Je to nesmírně náročný projekt. Z dlouhodobého hlediska by bylo efektivnější snažit se spíše snižovat spotřebu vody než usilovat o zvýšení nabídky," soudí expert z Harvardovy univerzity Scott Moore.
I kdyby totiž infrastruktura splňovala to, co slibuje, projekt by mohl být časem nepostačující kvůli zvyšování poptávky po vodě v zemi s rychle se rozvíjející ekonomikou.
Zdroj: ČTK