Podle OECD krize snížila blahobyt hlavně v zemích eurozóny

Řada evropských zemí je ale nadále považována za nejlepší místo k životu. K pětině nejbohatších států patří vedle Austrálie, Kanady a Nového Zélandu stále Švýcarsko, skandinávské země i Británie. Většina ostatních evropských zemí včetně Česka dál spadá do skupiny 60 % států, kde jsou například i USA či Japonsko, které mají průměrnou úroveň blahobytu.

Ze členů eurozóny pouze Řecko a Estonsko jsou součástí skupiny, která představuje pětinu zemí, v nichž je poměrně nízká úroveň blahobytu. K nim se řadí i například Turecko, Brazílie a Mexiko.

Zatímco podle OECD příjmy a zaměstnanost zaznamenaly od počátku krize v roce 2008 pokles, hospodářské potíže měly ještě širší dopady: ovlivnily důvěru lidí v instituce a jejich názor na fungování demokracie, stejně tak jako míru jejich očekávání vnější pomoci.

Podle OECD neměla nicméně krize žádné měřitelné účinky na zdravotní úroveň obyvatelstva, i když mnoho lidí si stěžuje na větší stres z obav ze ztráty zaměstnání.

Ve 34 vyspělých členských zemích OECD byl reálný hrubý domácí produkt na obyvatele o 1 % nižší v roce 2012 než v roce 2007. Naopak skutečné příjmy domácností, které zahrnují dávky a platby poskytované státem, stejně jako platy a investice, byly loni o 1 % vyšší než před krizí.

Pokud jde o příjmy, Američané přestáli krizi lépe než Evropané. Zatímco americký HDP na obyvatele se koncem roku 2012 vrátil téměř na předkrizovou úroveň, příjmy domácností stouply o 2 % ve srovnání s rokem 2007. V eurozóně byly HDP na obyvatele a příjmy domácností za stejné období o více než 4 % nižší. V Evropě byly krizí nejvíce zasaženy země na jihu kontinentu - příjmy řeckých domácností v letech 2010 a 2011 poklesly proti roku 2007 o 10 %.

Přijetí úsporných opatření v eurozóně v reakci na krizi se stalo hlavní příčinou rozdílu ve srovnání s USA, protože vyšší daně a zmrazené mzdy snížily disponibilní příjmy do rozpočtů.

"Snížení vládního strukturálního primárního deficitu bylo největší v eurozóně a spojilo se s velkým poklesem reálných disponibilních příjmů domácností na obyvatele," uvedla OECD.

Vyšší míra nezaměstnanosti a finanční stres se v důsledku krize promítly do snížení pocitů spokojenosti v zasažených zemích - u obyvatelů eurozóny více než v USA.

Nejhorší propad byl podle očekávání zaznamenán v Řecku - mezi lety 2007 a 2012 se spokojenost Řeků podle indexu OECD snížila o 20 %. V Itálii to bylo o 12 % a ve Španělsku o 10 %. Ve Spojených státech to bylo o 7 %.

V roce 2012 byli nejspokojenější Švýcaři v závěsu s Nory, Islanďany, Švédy a Dány. Nejnejspokojenější byli Maďaři, před nimiž na tom byli o něco lépe Portugalci, Řekové a Turci. Češi byli 23. po Francouzích a Chilanech, Slováci 28. po Jihokorejcích a Japoncích.

V některých zemích spokojenost vzrostla. V Německu, kterému se krizí daří proplouvat s udržováním nízké úrovně nezaměstnanosti poměrně bez úhony, to bylo o více než 4 %.

Nespokojenost ve většině zemí se projevila i v chování obyvatel. V nejzasaženějších státech klesla účast ve volbách nebo jiná forma občanské aktivity, například obracení se na úřady.

Zdroj: ČTK