Banky, které propadnou u ECB, mají nejdříve spasit soukromé peníze

Testy významných bank eurozóny ECB provede, aby si "srovnala hřiště", než se příští rok ujme své dohledové role v mechanismu jednotného bankovního dohledu. Souběžné zátěžové testy, které společně s Evropskou bankovní autoritou (EBA) budou provádět také národní regulátoři, se dotknou i některých českých bank. Ministr financí v demisi Jan Fischer v pátek v Bruselu před novináři zopakoval, že u nich ale nečeká nalezení nějakých problémů.

Základní obrysy toho, jak řešit problémy bank, které kontrola ECB případně nalezne, jsou známé už delší dobu. Podle nově zveřejněného textu by banky eurozóny měly mít plány připravené dopředu. Případný zjištěný nedostatek kapitálu by měly v první řadě řešit tržním způsobem ze soukromých zdrojů. Pokud to nebude stačit, mají do hry podle evropských pravidel vstupovat národní záchranné sítě. Jejich stav má kontrolovat Evropská komise. S národními fondy na podobnou pomoc počítá také zatím stále projednávaná směrnice o pomoci bankám v potížích (Bank Resolution and Recovery Directive - BRRD).

Teprve pokud ani taková státní podpora banku nespasí, mají podle ministrů financí nastoupit evropské mechanismy. V eurozóně by měl ESM nejprve podle standardních pravidel půjčovat státu, který peníze musí využívat v souladu s pravidly o státní pomoci.

Rozpory trvají

V pátečním dokumentu, který celý postup popisuje, přitom není vyloučena ani takzvaná přímá rekapitalizace banky z ESM až do limitu 60 miliard eur. Tento postup byl dohodnut letos v červnu v Lucemburku. O případném poskytnutí podobné pomoci bude muset Euroskupina hlasovat jednomyslně, s přímou rekapitalizací bank má problémy například Německo.

Rozpory mezi státy EU o pravidlech budoucího mechanismu záchrany evropských bank přetrvávají i po jednání ministrů financí unijních zemí. Podle českého ministra Jana Fischera však byla na bruselské schůzce jasně patrná vůle dohody dosáhnout. Ministři mají podle dřívější domluvy čas do konce roku.

"Neukončili jsme to, v tom se předpoklady naplnily," řekl po jednání novinářům Fischer. Dá se tak očekávat, že do prosincového unijního summitu se ministři financí nad detaily mechanismu označovaného jako SRM (Single Resolution Mechanism) sejdou ještě nejméně dvakrát. První schůzka se nejspíše uskuteční 10. prosince, další zřejmě o osm dní později. Unijní summit je naplánovaný na 19. a 20. prosince. Také litevský ministr financí Rimantas Šadžius, jehož země nyní EU předsedá, novinářům řekl, že pro dosažení kompromisu ve všech sporných aspektech je dostatek prostoru.

Fischer připustil, že případné nedosažení dohody by mohl být problém. "Možná ne věcně, že by se něco okamžitě začalo hroutit. Ale je to signál, že se něco nepodařilo, že unie nebyla schopna politické dohody, byť ji deklarovala," řekl novinářům. Debata nyní podle Fischera směřuje k tomu, že mechanismus SRM by měl pokrývat všechny banky zemí, které na rozdíl od ČR přistoupily k bankovní unii. "Tam se blížíme, až na výjimky ke shodě," poznamenal ministr.

Problémem pro členské země zůstávají vztahy mezi jednotlivými národními záchrannými fondy, jak je ustaví nyní projednávaná bankovní direktiva, a uvažovaným společným fondem mechanismu SRM. Představa mechanismu počítá se vznikem záchranného fondu, do kterého by přispěly samotné bankovní domy. Měl by tak být rozťat "začarovaný kruh" mezi státy, které za veřejné peníze tahají z potíží problémové bankovní domy.

"Všechno se to dělá pro to, aby veřejné peníze byly až na posledním místě," poznamenal český ministr. Dříve než v roce 2018 by také mohl začít fungovat systém, že v případě potíží banky jsou zasaženy nejprve její akcionáři a velcí věřitelé. Ani zde však zatím není shoda. Dohoda také chybí na tom, kdo bude mít v případě SRM finální rozhodovací odpovědnost. Česká republika se v této otázce podle Fischera kloní spíše k tomu, aby to byla Evropská komise. Stále je tak neuzavřená otázka, jaká by v tomto případě byla role členských zemí. "To bude oříšek na ta prosincová jednání," podotkl český ministr.

Zdroj: ČTK