ČNB pod palbou: Žaloba, nařčení i protiútok
Kolem rozhodnutí ČNB intervenovat proti koruně se rozpoutala doslova mánie. Do měnové politiky najednou mluví lidé, kteří se o ni nikdy nezajímali. Důchodce Josef Hörl připravil na ČNB trestní oznámení. Senátor Vladimír Dryml chce, aby ČNB vyšetřila BIS, na internetu kolují nařčení, že za rozhodnutím z ČNB stojí PPF. ČNB už došla trpělivost a rozhodla se proti pomluvám bránit u soudu. I PPF nařčení odmítá.
Česká národní banka je připravena se právně bránit proti nepodloženým a nepravdivým tvrzením, že členové bankovní rady mohli mít osobní prospěch z devizových intervencí na oslabení koruny nebo o nich rozhodli za účelem zajištění finančního prospěchu konkrétní osoby. ČNB o tom v pátek informovala novináře v tiskové zprávě.
"Na veřejnosti šířená, ničím nepodložená a zcela nepravdivá nařčení ČNB a členů její bankovní rady zpochybňují důvěryhodnost nezávislé tvorby měnové politiky, která je základním smyslem existence každé centrální banky. Proti takovým nepodloženým pomluvám se musíme a budeme tvrdě bránit," uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer.
ČNB ve zprávě uvádí, že devizový kurz použila jako legitimní nástroj pro uvolňování měnových podmínek s cílem dostát svému zákonnému mandátu, kterým je péče o cenovou stabilitu.
K tomuto kroku bankovní radu vyprovokovalo několik útoků na ČNB. Deník MF Dnes přišel se zprávou, že důchodce Josef Hörl podal jménem občanského sdružení 'Právníci radící občanům' v pátek na policejním prezidiu v Praze na ČNB žalobu. Přípravná verze trestního oznámení, kde figuruje na prvním místě guvernér jako "podezřelý ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby", začala kolovat před několika dny po internetu.
Deník píše, že jinak v chystaném podání policii také velmi opatrně naznačuje, že cílem devalvace mohly být "spekulace při obchodech na devizových trzích, při kterých mohly finanční skupiny neoprávněně získat prospěch velkého rozsahu v řádu miliard korun".
Už dříve senátor Vladimír Dryml požádal ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa o zahájení vyšetřování České národní banky kvůli jejím intervencím za oslabení koruny. Podle Drymla je prý možné, že devalvace koruny "byla provedena i za některé finanční výhody pro vedoucí pracovníky ČNB".
Na internetu se objevila spekulace, že na oslabení koruny měla zájem skupina PPF. Ta koupila podíl 65,9 % ve společnosti Telefónica Czech Republic za 63,6 miliardy korun. Akvizice byla oznámena 5. listopadu a o dva dny později ČNB oslabila korunu. Španělé prý dávali přednost platbě v korunách, neboť ji považovali ve srovnání s eurem za stabilnější, a tak PPF údajně dohodla cenu v korunách, načež nechala členy ČNB odhlasovat oslabení koruny o 5 %, čímž měla na transakci vydělat zhruba 3,5 miliardy, píše server Novinky.cz.
"Akvizice 65,9% podílu v Telefónica Czech Republic byla stanovena v českých korunách. Vývoj kurzu české koruny k zahraničním měnám tedy nemá na hodnotu této akvizice žádný vliv," řekl Novinkám mluvčí PPF Radek Stavěl.
PPF by teoreticky na měnové intervenci ČNB vydělala v případě, že by měla peníze na transakci uložené na účtu v eurech a po oslabení měny by je směnila na koruny. Zda má PPF peníze na koupi akcií Telefóniky na korunových, nebo eurových účtech, ale odmítl mluvčí Radek Stavěl komentovat.
Zdroj: Idnes.cz, Novinky.cz. Ihned.cz
