Odvrácená strana ráje, o které se zatím nemluví: Sázek proti Skandinávii přibývá

Během krize byla Skandinávie mnohými investory považována za ostrov stability. Nyní se o ní kvůli vysokému dluhu začíná pochybovat, někteří mluví dokonce o krizi. Oprávněně?

Asi bych měl začít několika fakty, která jsou v této souvislosti podstatná. Zaprvé, pokud se zaměříme na hrubý dluh, je pravda, že jsou průměrný Dán nebo dánská rodina vcelku zadluženi. Zejména kvůli bydlení, což je dáno místním hypotečním systémem, který umožňuje i mladým párům a rodinám koupit si byt nebo dům. Tento systém vychází z toho, že jistinou je dům, na který je možné si půjčit ve většině případů do zhruba 80 % jeho hodnoty. Proto je v Dánsku v porovnání s ostatními zeměmi hodně mladých rodin s vlastním bydlením. Na druhou stranu to znamená, že jsou tyto rodiny v choulostivé situaci, protože si půjčí hodně peněz. Dosud však celý systém fungoval velice dobře, bylo minimum nesplácených hypoték (defaultů), a to i během krize.

Pochybovači namítají, že to, co se dosud nestalo, se může stát. Poukazují na nedávné krize v zemích, kde lidé nebyli ani zdaleka tak zadlužení, jako jsou Dánové.

V Dánsku máme povinné penzijní spoření, do kterého se přispívá celkem dost. To znamená, že lidé mají naspořeno hodně peněz, které ale mohou utratit jen za striktně daných podmínek – v podstatě až zestárnou a odejdou do penze. To, společně se situací na trhu s bydlením, je pro pochopení současné situace důležité. Je rozdíl mezi hrubým a čistým dluhem – první je vysoký, druhý velmi nízký, v mnoha případech negativní, lidé jsou souhrnně v plusu. Proto tvrdím, že není problém s tím, že by si průměrný Dán žil nad poměry. Na druhou stranu připouštím, že výrazný rozdíl mezi hrubým a čistým dluhem znamená, že jsou někteří v choulostivé situaci.

Kdy by se z této situace mohl stát problém, který čekají někteří investoři?

Například pokud začnou padat ceny domů. Lidé nemohou využít peníze v penzijních fondech, takže když najednou jejich bydlení výrazně ztratí na ceně, mohou mít problém. Na druhou stranu, jak už jsem řekl, i v době krize, kdy trh s bydlením dostal tvrdý úder, jsme v Dánsku viděli pokles, ale ne žádný propad cen nemovitostí. To je možné interpretovat tak, že je systém jako takový relativně robustní. Nedávná analýza centrální banky, která se zaměřila na současnou a očekávanou situaci na trhu s bydlením, navíc ukázala, že jsou nejvíce zadlužené rodiny s vysokými příjmy, pro které je prostě jednodušší dluh splácet. Ano, je tu část nízkopříjmových a hodně zadlužených domácností, není jich však tolik, aby to představovalo riziko z pohledu celé dánské ekonomiky a její stability.

Sázky na kolaps, nebo přinejmenším propad dánské ekonomiky tedy propadnou?

Domnívám se, že nevyjdou. Vycházím například z toho, co se dělo po finanční krizi – dánská ekonomika sešlápla brzdu mnohem důrazněji, než byl průměr v rámci OECD, nezaměstnanost rostla a ceny domů poklesly. Navzdory tomu jsme nebyli svědky žádných výrazných problémů, masivních bankrotů domácností a podobně. Největší problémy na trhu s bydlením šly na vrub profesionálním spekulantům, kteří se snažili vydělat na bytech; koupili několik bytů a sázeli na to, že je později prodají o dost dráže. V jejich případě přišlo poměrně dost defaultů, ale domácnosti to navzdory komplikované době ustály se ctí.

Nakolik je pod současnou situací, tedy cenami nemovitostí a mírou zadlužení domácností, podepsána extrémně uvolněná politika Fedu a ECB? A co se stane po zpřísnění této politiky?

To, jak se ze současné situace dostaneme, je důležitá otázka. Jaký bude návrat k prostředí normálních úrokových sazeb? V Dánsku si spousta lidí vzala hypotéky s flexibilním úrokovým režimem, nikoli s fixní sazbou, pro zdejší trh tradiční. Jakmile se tedy začne úroková politika normalizovat a sazby porostou, mnoho domácností bude najednou platit více. Centrální banka ale testovala, jak problematické to může být, a došla k závěru, že dopad nebude nijak zásadní.

Znamená to, že tolik diskutovaný tapering Fedu dánskou ekonomikou nezahýbe?

Je otázkou, do jaké míry ceny domů, akcií a dalších aktiv ovlivňuje současné prostředí nízkých úrokových sazeb. Právě s tím je totiž spojena možnost, že po normalizaci úrokové politiky dojde k jistému rebalancování, narovnání. A to jistě není věc pouze Dánska, to je globální téma. Samotné Dánsko by s tím přitom podle mě nemělo mít velký problém. Pokud ale exit Fedu zacloumá světem, pocítí to i tato jinak klidná země.