Mechanismus záchrany evropských bank: O dva roky méně na naplnění fondu?
Na osm let z deseti by se mohla zkrátit doba, během které by měly banky eurozóny naplnit budoucí společný záchranný fond. Podle diplomatů je dohoda o takovém zkrácení lhůty jednou z částí nového vyjednávacího mandátu pro řecké předsednictví, který dnes v Bruselu dojednali ministři financí EU. Řecký ministr Jannis Sturnaras byl ale na večerní tiskové konferenci na detaily skoupý. Ve středu ve Štrasburku bude s europoslanci spolu s ním diskutovat také šéf ministrů financí zemí platících eurem Jeroen Dijsselbloem.
"Nakonec je to vždy politická vůle, která rozhodne o úspěchu vyjednávání," poznamenal v úterý Sturnaras. Členské země se podle něj snažily "v určitém rozsahu" požadavkům europarlamentu vyhovět.
Na podobě nástroje známého jako Single Resolution Mechanism (SRM) se země EU shodly loni v prosinci. Tehdejší kompromis se však nelíbil Evropskému parlamentu, a tak řecké předsednictví od začátku roku jedná o možných změnách. Pokud nebude věc legislativně schválena na poslední schůzi europarlamentu v dubnu, její vznik se kvůli konci mandátu nynějších poslanců a květnovým volbám posune až na podzim.
Pravidla mají začít platit už od roku 2015, záchranné funkce fondu by měly "naběhnout" o rok později. O věci jednali v pondělí ministři eurozóny a večer se konala mezivládní konference, která připravuje mezivládní dohodu upravující některé části SRM tak, aby nebylo nutné zasahovat do primárního práva EU.
Podle prosincové dohody by celkem 55 miliard eur mělo být ve fondu deset let od jeho vzniku. Europoslanci však upozorňovali, že je to příliš dlouhá doba a navrhli roky tři. Zkrácením by se ale výrazně zvedl každoroční příspěvek bankovních domů. V úterý dosažený kompromis mezi ministry podle neoficiálních informací předpokládá osm či sedm let. Fond by měl nadále vzniknout postupně, vždy každoročním zapojováním určité části z národních zajišťovacích fondů, diskutovalo se o tom, zda by byl podíl na každý rok stejný, či by se s postupem let snižoval. Vyšší počáteční příspěvky mají zajistit prostředky v případě jejich rychlé potřeby už v prvních letech fungování SRM.
Podle eurokomisaře pro vnitřní trh Michela Barniera byla nyní před jednáním s europarlamentem vyjasněna rozhodovací pravidla v radě záchranného fondu a určité dohody bylo dosaženo i ohledně parametrů výpočtu bankovních příspěvků. Podle diplomatů ale dohoda v zásadě říká, že konkrétní podobu těchto parametrů určí v budoucnu členské země.
Eurokomisař také uvedl, že v otázce, kdo bude rozhodovat, že určitá banka je zralá na záchranu, ministři europarlamentu nevyhověli. Nezměnili tedy postoj z prosince a trvají na vyvážení rolí mezi státy EU a Evropskou komisí.
Diskuze se dosud vedly také o možnosti fondu půjčovat si případně potřebné peníze na finančních trzích a o možných státních zárukách za podobné půjčky. Otázkou je možné zapojení peněz z Evropského stabilizačního mechanismu jako "záchranné brzdy" pro případ, že fond nebude stačit.
SRM je jedním ze tří pilířů připravované bankovní unie. Dalším pilířem je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 % unijního bankovního sektoru. Dohledu se letos ujme Evropská centrální banka. Třetím pilířem jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.
Zdroj: ČTK
