Chevron a PGNiG budou spolupracovat při těžbě plynu z břidlic

Polsko se snaží rozšířit své energetické zdroje a vkládá velké naděje do svých zásob břidlicového plynu. Varšava zároveň tlačí na Evropskou unii, aby vyvinula společný energetický systém, a snížila tak svoji energetickou závislost na Rusku.

"Průzkumné vrty patří mezi plánované aktivity. Detailní rozsah a plán průzkumných prací budou stanovené technickým výborem složeným ze zástupců obou firem," citovala agentura PAP z prohlášení PGNiG. Spolupráce by měla pomoci firmám snížit náklady, omezit případná rizika a urychlit průzkumné práce.

Mluvčí PGNiG Dorota Gajewská upřesnila, že firmy budou společně posuzovat naleziště v oblastech jejich spolupráce a budou si vyměňovat geologické informace, které jsou důležité při výběru lokalit pro průzkum. Tyto informace jsou podle agentury AP v Polsku vzácné kvůli malému počtu průzkumných vrtů.

Zásoby vytěžitelného břidlicového plynu v Polsku se odhadují až na 768 miliard metrů krychlových. Spotřeba plynu v Polsku se pohybuje kolem 15 miliard metrů krychlových ročně. Polsko chce s pomocí zásob plynu v břidlicových horninách snížit závislost na plynu z Ruska. Také si od toho slibuje omezení spotřeby uhlí, na němž je polská energetika takřka plně závislá.

Problémem těžby v Polsku je charakter podloží. Břidlicové skály tam jsou v oblasti od východního pobřeží Baltského moře přes střední a východní Polsko po Bělorusko a Ukrajinu hluboko pod zemí a ukázalo se, že v Polsku je mnohem obtížnější je vytěžit, než je tomu například v USA. Podle odborníků je proto na těžbu břidlicového plynu v Polsku potřeba víc testů, času i peněz.

Takzvaná břidlicová revoluce v posledních letech zajistila Spojeným státům soběstačnost v plynu, omezila závislost USA na dovozu ropy a prudkým zlevněním plynu přeměnila tamní energetický trh. Zdroje vázané v hlubokých břidlicích začínají využívat další země světa, jako je Čína, Argentina, Rusko nebo Ukrajina.

Zdroj: ČTK