Proč neřešit komentáře pod články v médiích

Hlavní problém spočívá v tom, kdo pod články a zprávy komentáře vkládá. Zapomeňte na to, že by se ke každé napsané větě několikrát za den vyjadřovali sečtělí a pracovně vytížení lidé. A už vůbec si nemyslete, že předtím, než se na webu komentář objeví, si jeho autor článek či zprávu přečte skutečně důkladně od začátku do konce. Většinou skončí v lepším případě "až" v polovině, v horším případě se o svá "moudra" začne s autorem textu a dalšími čtenáři dělit již po letmém zhlédnutí několika prvních vět či jen slov.

Pokud byste stále pochybovali o tom, že naprostá většina reakcí pochází od lidí, kteří čtením komentovaných textů stráví jen několik málo minut, podívejte se na přiložený graf. Ten na základě dat ze sociálních sítí potvrzuje, že největší množství komentářů, lajků a tweetů pochází od lidí, kteří čtením jednotlivých článků a zpráv tráví extrémně krátkou dobu. Obecně tedy lze říci, že přinejmenším v prostředí sociálních sítí existuje mezi pozorností čtenáře a jeho zpětnou vazbou nepřímá úměra – čím méně času čtení článků nebo zpráv věnuje, tím intenzivněji na ně reaguje. A právě to se nejvíce podepisuje na jejich jazykové i obsahové kvalitě a relevanci.

V žádném případě ale samozřejmě nelze tvrdit, že komentáře pod články vkládají jen věční kverulanti a lidé se značně omezenými vyjadřovacími schopnostmi. Spousta příspěvků pochází od vzdělaných a inteligentních lidí, kteří téma, na něž reagují, dokáží rozšířit o postřehy, které původní článek vůbec nezohlednil. Vzhledem k záplavě reakcí, které se na některých webech ihned po zveřejnění každé nové informace vyrojí, je však někdy takřka nemožné tyto smysluplné a informačně přínosné komentáře najít.

Zdroj: priceonomics.com