Portugalsko jako druhá země eurozóny opouští záchranný program. Zásadní problémy ale zůstávají, oživení probíhá hlavně na papíře

Tři roky poté, co se Portugalsko ocitlo na pokraji hospodářského kolapsu, je země téměř připravena postavit se znovu na vlastní nohy. Portugalsko se v sobotu stává po Irsku druhou zemí eurozóny, která opouští mezinárodní záchranný program Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Země se v roce 2011 stala po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc. Celkem získala 78 miliard eur. Výměnou za to však musela přijmout přísný úsporný program. Na rozdíl od Řecka si Portugalsko nemuselo vyjednat druhou pomoc.
Portugalská vláda uvedla, že další pomoc nepotřebuje, protože investoři jsou ochotni půjčovat zemi za příznivou cenu. V dubnu Portugalsko prodalo dlouhodobé dluhopisy v objemu 750 milionů eur s úrokem pouze 3,6 %, což je pro zemi zvládnutelné. Před třemi lety investoři požadovali úrok až 17 %. "Hlavního cíle záchranného programu - dostat peníze z trhu za rozumnou cenu - bylo dosaženo," řekl agentuře AP Álvaro Almeida z ekonomické fakulty univerzity v Portu.
Portugalská centrální banka však upozornila na problémy a uvedla, že pokrok v rámci záchranného programu byl nedostatečný a k zajištění trvalého růstu jsou nutné další reformy. Vláda má ale před sebou v příštím roce volby, a nebude tak zřejmě ochotna se do neoblíbených reforem pouštět. Také mnozí pozorovatelé upozorňují, že úspory vlády se zaměřily převážně na snižování nákladů, jako jsou mzdy ve veřejném sektoru a penze, a také na zvyšování daní. Hlubší reformy se tak neuskutečnily.
Důležitým krokem pro odchod z programu bylo snížení deficitu státního rozpočtu. Na konci loňského roku činil rozpočtový deficit 4,9 % HDP. Před třemi lety dosahoval dokonce 10,1 %.
Po třech letech recese začala růst ekonomika a MMF odhaduje, že HDP Portugalska letos vykáže růst o 1,2 %. V celé Evropské unii se má HDP zvýšit o 1,6 %. Poslední zprávy ale ukazují, že HDP Portugalska v prvním čtvrtletí klesl o 0,7 %. Vláda uvedla, že důvodem bylo zastavení výroby ve velkých vývozních továrnách a zdůraznila, že ekonomika v posledním roce vykazuje známky zlepšení.
Vývoz v období let 2010 a 2013 vzrostl o 27 %. Vysoký růst vykazuje hlavně tradiční obuvnický a textilní průmysl. Vývoz obuvi stoupl ve stejném období o 40 % a textilu o 11 %. Daří se ale i turismu. Počet turistů v Portugalsku loni vzrostl o 4,2 % na zhruba 14,4 milionu. A pozitivní zprávy přicházejí i z domácího trhu. Prodej osobních aut se v prvním čtvrtletí zvýšil o 40,5 %, zatímco v celé Evropě v průměru o 8,4 %.
Ačkoli Portugalsko udělalo velký pokrok v usměrnění svých veřejných financí, stále má před sebou hodně práce. Cílem země je do roku 2018 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, ekonomický pokles v prvním čtvrtletí ale jen zdůraznil křehkost současného oživení. Také dluh zůstává vysoký. Loni zadlužení činilo 129 % HDP, průměr EU je přitom 87,1 %. Vysoké zadlužení je i jedním z vážných problémů, které nutí zahraniční ratingové agentury ponechat hodnocení portugalského dluhu v neinvestiční kategorii.
Odvrácená strana mince
Pro mnoho Portugalců byly poslední tři roky velmi obtížné a v nejbližší době je zlepšení nečeká. Míra nezaměstnanosti sice klesla z loňského rekordu 17,7 %, stále se však pohybuje kolem 15 %. Podle statistického úřadu loni žila pětina populace, konkrétně asi dva miliony dospělých Portugalců, jen za 400 eur měsíčně.
Zatímco portugalská vláda slaví odchod z programu záchranné pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, který přinesl obyvatelům země léta odříkání, Alexandra Capelová nemá na oslavy náladu. Dvaačtyřicetiletá matka dvou dětí z města Almada je jednou z téměř 800 000 obyvatel, tedy zhruba 15 % celkové pracovní síly, která je nezaměstnaná. A to v době, kdy Portugalsko dostává své finance zpět pod kontrolu.
Podporu v nezaměstnanosti si Capelová vylepšuje drobným podnikáním z domova. V lednu byla propuštěna z místa grafičky a od té doby vyrábí doma sladkosti. "Věci se od loňského roku zhoršily, v podnikání i v práci," řekla Capelová agentuře Reuters.
Těm, kteří přišli o práci nebo jim klesly mzdy a penze, se i v životě po ukončení pomoci budou zřejmě honit hlavou otázky jako 'Stály reformy za to?', 'Skutečně přinesou dostatek růstu pracovních míst a lepší životní úroveň?' a podobně. Náklady na práci od roku 2011 podle evropského statistického úřadu Eurostat v Portugalsku klesly o 8 % na 11,6 eura za hodinu. To posílilo konkurenceschopnost. Evropská komise ale uvedla, že Portugalsko je stále jen na půli cesty, pokud chce snížit platy na úroveň, která by mohla citelně snížit nezaměstnanost.
V průmyslovém městě Setúbal, které je jedním z nejchudších v Portugalsku a které sužuje vysoká nezaměstnanost, není moc vidět, že by se ekonomika už loni ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu. "Úroveň chudoby se stále zhoršuje, zvláště mezi lidmi ve věku 25 až 40 let, kteří přišli o práci," říká kněz Constantino Alves, který provozuje charitní "sociální restauraci" pro chudé. "Přichází k nám mladé páry, rodiče s dětmi, kteří hledají jídlo a pomoc. Jsou zde různí drobní podnikatelé, kteří zde měli obchody a nyní jsou v naprosté chudobě a jedí zde. Mnoho z nich ztratilo veškerou víru v to, že najdou práci. Je to krize důvěry," dodává.
Capelová stále doufá, že věci se mohou zlepšit. "Alespoň máme stále naději, že čísla se jednoho dne přemění na skutečné zlepšení," uvádí. "Chtěla bych se letos pokusit získat bankovní úvěr pro své podnikání."
Zdroj: ČTK
Aktuality
