EU řeší, zda pružnější přístup ke schodkům nepomůže růstu
Pružnější výklad rozpočtových pravidel Evropské unie by mohl pomoci realizovat potřebné reformy a výrazněji podpořit ekonomický růst členských zemí, míní státy osmadvacítky. Diskuse o možném rozvolnění Paktu stability a růstu v EU sílí týden před blížícím se unijním summitem v Bruselu. Podobné úvahy zmiňuje také budoucí italské předsednictví unie, které se kormidla osmadvacítky ujme ve druhé polovině letošního roku.
Ministři financí zemí platících eurem, kteří tento týden jednali v Lucemburku, ale dali najevo, že k větší pružnosti nynějších pravidel není potřeba jejich změna.
Po ekonomické krizi, za které unie zdůrazňovala především potřebu držet na uzdě veřejné finance a zadlužování, je nyní hlavním tématem ekonomických diskuzí obnova hospodářského růstu a také vyšší míra investic. "Růst a pracovní místa" je v posledních týdnech v Bruselu zřejmě jednou z nejčastěji opakovaných frází. Připomíná nejen stále nízká čísla výkonu pokrizové unijní ekonomiky, ale také nepříjemně vysokou nezaměstnanost, především v některých jižních zemích EU a u mladých lidí.
Základem přístupu EU a eurozóny k fiskální politice je takzvaný Pakt stability a růstu. Podle něj by deficit zemí neměl překračovat 3 % HDP. Veřejný dluh by měl být nižší než 60 % HDP a měl by se snižovat. Za porušení těchto pravidel mohou po několika napomenutích hrozit i sankce.
Někteří unijní politici ale nyní vybízejí k tomu, aby země třeba dostaly více času ke snížení rozpočtového schodku. Musí být ovšem jasné, že skutečně provádějí potřebné prorůstové reformy. Mezi další návrhy patří možnost nezapočítávat do výše deficitu určité typy prorůstových investic.
Představitelé Mezinárodního měnového fondu, včetně jeho šéfky Christine Lagardeové, v minulých dnech mluvili o potřebě evropská rozpočtová pravidla zjednodušit. Základem pro hodnocení ekonomik zemí by se podle fondu mohl stát jen jeden ukazatel týkající se podílu dluhu na HDP.
Eurokomisař pro hospodářskou problematiku Olli Rehn je pro posouzení vztahu mezi reformami a fiskálními opatřeními. "Musíme ale nejprve ověřit, zda jsou skutečně nastartované strukturální změny, a pak se podívat, zda to opravňuje k nějakému prodloužení termínů," poznamenal tento týden Rehn.
Podle šéfa skupiny zemí platících eurem Jeroena Dijsselbloema není potřeba Pakt stability měnit. Už současná pravidla totiž umožňují pomalejší nápravu stavu veřejných financí, pokud země činí potřebné reformy a investuje.
Diskuze o problematice se přitom v nejvyšších patrech unijní politiky propojila s tématem vzniku budoucí Evropské komise. Lídři zemí chtějí na blížícím se summitu před diskuzí o osobě nového šéfa komise probrat také program budoucí unijní exekutivy. Třeba italský premiér Matteo Renzi dává najevo, že prorůstověji orientovaný výklad fiskálních pravidel je pro jeho zadluženou zemi velmi důležitý.
Renzi bude jedním ze zástupců socialistických předsedů vlád a prezidentů, kteří se v sobotu před summitem sejdou v Paříži. Otázka se tak spojuje též s podporou této zřejmě osmičlenné skupiny Jeanu-Claudu Junckerovi ve jmenování do čela Evropské komise.
Zdroj: ČTK
