Slunce a vítr: Alternativní zdroje energie mění svět i postavení velkých výrobců elektřiny
Necelých 100 kilometrů od německého pobřeží se v Severním moři tyčí do výšky šedesátipodlažních budov větrné turbíny s lopatkami o zhruba stejném průměru, jako je rozpětí Airbusu A380, v současnosti největšího dopravního letadla na světě. Německo si předsevzalo, že se v oblasti energetiky stane "nejzelenější" vyspělou zemí planety, a podpora masivního rozvoje větrných a solárních parků je jasným důkazem toho, že svůj slib evropský obr bere opravdu vážně.
V Německu bude při současném tempu rozvoje ekologických zdrojů energie již brzy téměř třetina veškeré elektřiny pocházet z větru, slunce či biomasy. Pravda, některé země dosahují mnohem většího podílu zelené energie, žádná z nich však na rozdíl od Německa nepatří mezi největší průmyslové giganty světa. Například ve Spojených státech, které by v tomto ohledu mohly nejsilnější evropské ekonomice konkurovat, je ve srovnání s Německem podíl zelené energie jen zhruba poloviční.
Dopady německého snu o ekologicky šetrné výrobě energie ovšem ani zdaleka nekončí na hranicích země. Obrovská poptávka po větrných turbínách a solárních panelech výrazně pomohla zejména velkým čínským firmám, které dokázaly díky růstu výroby stlačit ceny těchto zařízení na úrovně, které ještě před několika lety vypadaly jako z říše snů. Do existenčních problémů naopak masivní výstavba větrných a solárních farem uvrhla některé menší výrobce, kteří prakticky ze dne na den přestali být kvůli cenové válce konkurenceschopní.
Se značnými obavami situaci již delší dobu sledují také manažeři velkých výrobců elektřiny, kteří dlouho vítr a slunce coby nové zdroje elektrické energie považovali za neefektivní a stavbě větrných a solárních parků se obloukem vyhýbali. Bouřlivé diskuze se stále častěji odehrávají i ve Spojených státech, kde se některé chudší státy obávají o konkurenceschopnost uhelných elektráren, do nichž nedávno masivně investovaly.
Odborníci tvrdí, že evropský energetický trh aktuálně prochází největšími změnami za více než 130 let své existence. "Je velmi zajímavé sledovat, co se na energetickém trhu odehrává," řekl listu New York Times nejmenovaný irský finančník podílející se na realizaci německých energetických projektů. "Němci to nazývají transformací, ve skutečnosti jde ale o nefalšovanou revoluci."
Dravé startupy drtí energetické dinosaury
Ani v samotném Německu nicméně není pohled na rozvoj větrných a solárních parků jednotný. Část společností již nyní pociťuje drtivé dopady poklesu prodejních cen elektřiny, a to včetně firem, které se na zeleném boomu podílejí. Nepředvídatelnost větru a slunce totiž velké energetické podniky nutí, aby v chodu navzdory masivnímu rozvoji výroby zelené elektřiny udržovaly i konvenční zdroje energie, především uhelné elektrárny. Pokud by je totiž zcela odepsaly, reálně by hrozilo, že v zemi dojde k energetickému kolapsu. Stačilo by, aby se na několika místech současně zatáhla obloha a chvíli poté přestal foukat vítr.
Pro velké a zavedené společnosti je stále složitější udržet s dravými startupy krok. "Na trh s obnovitelnými zdroji jsme přišli pozdě, možná až příliš pozdě," řekl letos na jaře Peter Terium, výkonný ředitel německého energetického gigantu RWE, poté, co společnost oznámila, že se poprvé po šedesáti letech propadla do obří ztráty. Terium mimo jiné přiznal, že RWE obnovitelným zdrojům elektrické energie dlouho nevěřila, což se nyní ukázalo jako obrovská chyba, kterou půjde jen těžko napravit.
Právě RWE je typickým příkladem "generačního střetu" výrobců elektřiny. Na rozdíl od energetických nováčků zaměřujících se téměř výhradně na ekologicky šetrné zdroje elektrické energie jsou pro společnost, která byla založena již na konci 19. století, větrné farmy v Severním moři stále pouze okrajovým byznysem.
Zelená záře fukušimského syndromu
Zelená energie je v každém případě na vzestupu, a to nejen v Německu. Do karet jí hraje mimo jiné skutečnost, že se země po celém světě snaží v reakci na relativně nedávnou havárii v japonské Fukušimě na jednu stranu eliminovat svoji závislost na jaderných elektrárnách, na druhou stranu se ale zase nechtějí vracet k využívání neekologických elektráren spalujících fosilní paliva.
Pokud mají větrné a solární farmy zcela nahradit uhelné a jaderné elektrárny, musí se energetický trh změnit od základů. V první řadě bude potřeba vyřešit problém s kolísáním dodávek zelené energie, aby vedle sebe nemusely nadále existovat moderní zelené a konvenční neekologické zdroje energie. Jakkoli to zní jednoduše, bude trvat ještě roky, než se tento problém podaří uspokojivě vyřešit. A pak jsou tu desítky dalších otazníků.
"Myslím si, že na vyřešení všech problémů budeme i přes velmi rychlý rozvoj technologií potřebovat ještě hodně času," zbrzdil nedávno nadšení zastánců zelené elektřiny tajemník německého ministerstva životního prostředí Jochen Flasbarth.
Zdroj: New York Times
