Berlín hájí fiskální disciplínu, Paříž a Řím preferují růst
Německo se kvůli svému lpění na dodržování fiskálních pravidel eurozóny dostává do napjatých vztahů s Francií a Itálií. Tyto země totiž prosazují uvolňování rozpočtové disciplíny, které by umožnilo větší podporu hospodářského růstu. Píše o tom ekonomický list Financial Times (FT). Německá kancléřka Angela Merkelová při svém čtvrtečním projevu v parlamentu důrazně hájila dodržování rozpočtových pravidel, které je podle ní nutné k zajištění důvěry ve finanční stabilitu eurozóny.
"Všechny, a to znovu zdůrazňuji, všechny členské státy musejí plně respektovat a prosazovat pravidla paktu stability a růstu," prohlásila Merkelová. Její projev, který přišel v době prudkého poklesu na evropských akciových trzích, však vyvolal ostré reakce vedoucích představitelů Francie a Itálie. Italský premiér Matteo Renzi uvedl, že Evropa potřebuje prostor pro investice do hospodářského růstu, ne pouze "přísnost a úspory". Francouzský prezident François Hollande upozornil, že "obnovení růstu je nejlepší cestou ke stabilizaci trhů".
Francie a Itálie tento týden předložily Bruselu rozpočet na příští rok. Francie počítá s nepatrným poklesem schodku na 4,3 % HDP, její deficit tak zůstane nad 3% limitem stanoveným pravidly EU. Itálie předpokládá zvýšení schodku na 2,9 % HDP, tedy těsně pod tento limit.
Zdroje agentury Reuters již začátkem října uvedly, že Evropská komise návrh francouzského rozpočtu pravděpodobně odmítne a požádá o nový, který by lépe odrážel povinnosti Paříže týkající se snižování deficitu. Komise by tak poprvé využila svého práva požadovat změny v národních rozpočtových plánech v rámci nových privilegií, které jí členské státy Evropské unie udělily v loňském roce.
Analytik Francesco Galietti z poradenské společnosti Policy Sonar předpokládá, že se Bruselu nebude líbit ani italský rozpočet. Ten zahrnuje různé daňové úlevy a výdaje na podporu hospodářského růstu v objemu 36 miliard eur. Tyto výdaje jsou pouze zčásti kompenzovány škrty v jiných oblastech, což povede k nárůstu schodku na 2,9 % HDP z letošních 2,2 %, upozorňuje deník Financial Times.
Německá vláda je naopak nadále odhodlána obejít se v příštím roce bez nových půjček. Série nepříznivých údajů o německé ekonomice přitom vyvolala na Berlín tlak, aby zvýšil výdaje na podporu hospodářského růstu, podotýká agentura AP.
Zdroj: ČTK
