Před summitem EU pokračují diskuse o klimatickém balíčku

Podle českého velvyslance při EU Martina Povejšila bude nadcházející summit jedním z nejsložitějších, které ve funkci pamatuje.

"Dá se srovnat snad jedině s jednáním o víceletém finančním rámci před dvěma roky. Je to proto, že vedle obecných otázek klimatu a energetiky se v té diskusi točí obrovské množství peněz," poznamenal diplomat.

Podle dostupných informací se jednání posunují jen velmi pomalu, zástupci členských zemí se naposledy sejdou krátce před zahájením summitu. Už nyní je tak zřejmé, že některé otázky budou muset vyřešit lídři unijní osmadvacítky přímo u jednacího stolu.

Přesto si byl ve středu vysoce postavený zdroj z EU před novináři "celkem jist", že dohoda ve čtvrtek večer či v noci bude. Připomněl také, že cílem unie je mít na jaře připravenou vyjednávací pozici před celosvětovou klimatickou konferencí plánovanou do Paříže na konec roku 2015.

Evropská komise už v lednu navrhla kromě 40% snížení emisí CO2 také na celoevropské úrovni závazný cíl výroby nejméně 27 % energie z obnovitelných zdrojů a orientační cíl dosažení o 30 % vyšší energetické účinnosti.

Okolo návrhu se od té doby v členských zemích i na celoevropské úrovni intenzivně lobbovalo. Průmyslové svazy a velké firmy zdůrazňují, že ovlivní podobu evropské energetiky a tedy celého evropského průmyslu na příští desetiletí. Z druhé strany nejrůznější ekologická hnutí požadují co nejambicióznější cíle ochrany ovzduší.

Některé unijní státy, především země ze středu a východu EU s vyšším podílem průmyslu a také výroby energie z uhlí, zdůrazňují, že balíček nesmí ohrozit jejich konkurenceschopnost.

Podle názoru, který podporuje i Česko, musí také existovat garance, že celoevropské cíle například u obnovitelných zdrojů nebudou v praxi zásahem do práva jednotlivých zemí určovat si vlastní energetický mix.

Otevřenou je hlavně podoba možných kompenzací, které mají nebezpečí ztráty konkurenceschopnosti redukovat. Na nich hlasitě trvá zejména Polsko, které například 90 % své elektřiny stále vyrábí z uhlí.

Nová polská premiérka Ewa Kopaczová, pro niž to bude první summit, dokonce pohrozila krajní možností veta. Formálně prezidenti a premiéři, jejichž jednání bude naopak pro současného předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye v jeho funkci posledním, mohou rozhodnout hlasováním.

Podle diplomatů je však velmi nepravděpodobné, že by u podobně složité otázky neměly členské země snahu dohodnout se konsensuálně. Vyloučeno ale není ani rozdělení balíku na několik částí a tedy odsunutí faktického dořešení sporů na pozdější datum.

Diskuse se tak stále vedou o reformě systému obchodování s emisními povolenkami, který by změnil způsob jejich rozdělování. Zachován a zlepšen má být způsob přidělování povolenek zdarma v těch případech, kdy je cílem zabránit přesunu výroby mimo EU. Ostrá debata se vede o pokračování možnosti rozdávat zdarma povolenky energetickým firmám chudších evropských zemí pod podmínkou modernizačních programů.

Navrhován je také vznik kompenzačního či modernizačního fondu, do nějž by bylo vloženo od jednoho do dvou procent objemu emisních povolenek. Ani zde není jasná definitivní podoba dohody. Na finance z takového fondu by k modernizaci svého energetického sektoru měly nárok země s hrubým domácím produktem pod určitou úrovní celounijního průměru.

Třetí možností kompenzací by bylo navýšení a rozšířené využití prostředků z nově nastavené podoby už existujícího fondu známého nyní jako NER300. V něm bylo dosud 300 milionů povolenek, které znamenaly přibližně dvě miliardy eur na energetické inovace.

Využití podobných kompenzačních schémat by přitom podle odhadů mohlo třeba v případě České republiky znamenat i několik dodatečných miliard eur na modernizaci energetiky či průmyslu.

Diskusí kolem balíku je ale daleko víc. "Své vlastní zájmy teď hájí naprosto každý," komentoval to jeden z unijních vyjednavačů.

Výrazně se například liší pohledy členských zemí na míru závaznosti a výši cíle energetické účinnosti. Některé země podporují spíše nezávazný cíl ve výši 25 %, jiné státy ale hovoří až o závazných 30 %.

Země jako Německo či Dánsko prosazují také zvýšení výroby energií z obnovitelných zdrojů. Naopak Británie, která spoléhá na jadernou energetiku, má velké problémy s mírou závaznosti podobného cíle.

Portugalsko a Španělsko zase žádají další závazný cíl, který by zvyšoval vzájemnou propojenost evropské energetické soustavy.

Zdroj: ČTK