Bill Gross: "Jak jen mohli?" Tak se možná zeptají naši vnuci, až se ohlédnou, jak jsme řešili krizi

Gross připomíná řadu fenoménu 20. století, za kterými se nyní ohlížíme právě s touto nechápavou otázkou. Jako příklady uvádí domácí násilí, rasovou a sexuální diskriminaci, kouření prakticky kdekoli a další. A na prahu roku 2015 se zamýšlí, zda naši potomci nebudou stejně nechápavě kroutit hlavou nad řešením krize zadlužení pomocí stále nových dluhů.

"Jak mohli politici dopustit nahromadění tak obrovských dluhů? A jak mohli následně tak zklamat, pokud jde o regulaci celého systému? Jak si mohli myslet, že tištění peněz a zadlužování může tvořit bohatství? Jak mohly vlády a parlamenty tomu všemu přihlížet a cpát půjčené peníze do mezer ve státních rozpočtech, místo aby využily levné financování na trzích k podpoře inovací a zlepšení infrastruktury?" ptá se Gross jménem dalších generací.

Pochybuje o tom, že se dožije návratu k normálu, pokud jde o fiskální a měnovou politiku. Trhy se navíc podle něj blíží stavu, kdy budou nízké výnosy (před nimi varoval Gross už před několika lety v rámci svého zatím nenaplněného scénáře "nového normálu") a problémy s postupně klesající likviditou.

V samotném výhledu je Gross Opatrný. "Investoři mohou chtít sebrat ze stolu část zisků, tedy zvýšit kvalitu svých portfolií a snížit dobu do splatnosti. To vše v rámci přípravy na minimálně zastavení růstu cen rizikových investic poháněného falešným prostředím nízkých úroků, které vytvořily centrální banky kvantitativním uvolňováním. To pouze převedlo část peněz z kapes chudších vrstev k těm nejbohatším," uzavírá Gross, dlouhá léta považovaný za dluhopisového krále.

Dlužno dodat, že právě jemu se v posledních letech s jeho bývalým fondem PIMCO příliš nedařilo, ačkoli sám pobíral odměny v řádech stovek milionů dolarů.

Výnos 10letého vládního dluhopisu USA