Evropské akcie v pátek přidaly kolem procenta, za celý týden indexy stouply až o pět procent

Britský FTSE 100 přidal 0,79 %, německý DAX vzrostl o 1,35 %, francouzský CAC 40 posílil o 1,31 % a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ziskem 1,42 % na 3 202,24 bodu. Vzrostla všechna hlavní odvětví s výjimkou sektoru dopravy a cestovního ruchu. Nejvíce zdražily akcie ze sektoru ropy a zemního plynu, odvětví základních materiálů a zdražily také cenné papíry automobilek.

"Poté, co ve čtvrtek Švýcarská národní banka doslova šokovala světové finanční trhy, se dnes situace zklidnila. Investoři zřejmě pochopili, že banka pouze s jistým předstihem kapitulovala před blížícím se zasedáním Evropské centrální banky, na kterém by mohlo být rozhodnuto o zahájení kvantitativního uvolňování," napsali podle finanční televize CNBC Marius Paun a Jonathan Sudaria ze společnosti Capital Spreads.

Z jednotlivých titulů se dařilo například cenným papírům ropné společnosti BP (+5,29 %), které zdražily v reakci na rozhodnutí federálního soudu v americkém městě New Orleans, podle něhož by pokuta za katastrofální únik ropy do vod Mexického zálivu v roce 2010 neměla přesáhnout 13,7 miliardy dolarů. Dříve americký ministr spravedlnosti Eric Holder pokutu vyčíslil až na 18 miliard dolarů.

Obchodování v závěru týdne podpořila také stabilizace cen ropy. Severomořská ropa Brent zdražovala krátce před 18.00 SEČ o necelý dolar na 49,09 USD za barel a cena severomořské ropy WTI rostla ve stejnou chvíli o více než dolar na 47,82 USD za barel.

Akciím na švýcarské burze se ale v pátek nedařilo. Hlavní index švýcarské burzy SMI odepsal téměř šest procent a pod nulou skončily všechny jeho komponenty. Nejvíce zlevnily akcie bankovní skupiny Julius Bär Gruppe, které odepsaly přes 14 %, nejméně naopak cenné papíry zajišťovny Swiss Re, jež ztratily přes tři procenta.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 přidal 0,78 % na 6 550,27 bodu, německý DAX vzrostl o 5,38 % na 10 167,77 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 4,88 % na 4 379,62 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 od pondělí do pátku přidal 5,24 % na 3 202,24 bodu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční inflace v Německu v prosinci klesla na 0,1 % z listopadové úrovně 0,5 % a sestoupila na nejnižší úroveň za více než pět let. Oznámil to v pátek spolkový statistický úřad, který tím potvrdil předběžné údaje z počátku měsíce. Inflaci v největší evropské ekonomice stejně jako jinde snižuje na minima zlevňování energií pod tlakem propadu světových cen ropy.
• Ceny průmyslových výrobců v České republice v prosinci zrychlily meziroční pokles o dva procentní body na 3,7 % a dál se snižovaly i ceny zemědělských výrobců. Naopak ve stavebnictví a službách ceny opět stouply. Oznámil to v pátek Český statistický úřad. Proti listopadu se snížily ceny v průmyslu a službách, ve stavebnictví stagnovaly a v zemědělství vzrostly. Za celý loňský rok se ceny průmyslových výrobců snížily o 0,8 %, a poklesly tak poprvé od roku 2009.
• Pokud má případné kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky (ECB) uspět, musí být masivní. V rozhovoru pro irský list Irish Times to řekl člen užšího vedení ECB Benoit Coeure. Pokud se banka rozhodne kvantitativní uvolňování zahájit, je podle něj nezbytné, aby ukázala, že se jedná o nástroj, který skutečně může zabránit pádu eurozóny do deflace.
• Růst cen zahraničního obchodu České republiky v listopadu meziročně zpomalil. Vývozní ceny stouply o 1,8 % a dovozní o 0,9 %. Ve srovnání s říjnem vzrostly i ceny vyváženého zboží, a to o 0,3 %. Naproti tomu u dováženého zboží stagnovaly. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
• Navzdory ekonomickým datům, která naznačují, že se eurozóna v prosinci propadla do deflace, podle německého ministerstva financí eurozóně pád do deflační spirály nehrozí. "To, co vidíme, v žádném případě není začátek deflační spirály, ale pouze pozvolný vývoj cen," řekl v rozhovoru pro CNBC náměstek německého ministra financí Steffen Kampeter.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci meziročně klesly o 0,2 % a v celé EU se snížily o 0,1 %. Oznámil to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdily se tak předběžné údaje ze začátku ledna. Zpráva podporuje očekávání, že by Evropská centrální banka (ECB) mohla již příští týden zahájit kvantitativní uvolňování. Mírně dolů Eurostat revidoval meziroční růst jádrové inflace - na +0,7 % z +0,8 % odhadovaných na začátku ledna.
• Dva řecké finanční ústavy se obrátily na řeckou centrální banku s žádostí o poskytnutí dodatečné likvidity v rámci operace ELA (emergency liquidity assistance). Agentuře Reuters to v pátek řekl vysoce postaveny činitel řecké centrální banky. Jména bank ani objem financí, které v rámci ELA banky požadují, nicméně zdroj neuvedl. Agentura Reuters odpoledne přišla s informací, že o pomoc požádaly finanční ústavy Alpha Bank a Eurobank.
• Skupina PPF prodala svůj zbývající 24% podíl v Generali PPF Holdingu (GPH) italské společnosti Assicurazioni Generali za 1,245 miliardy eur. Investiční skupina PPF o tom v pátek informovala ČTK. Součástí holdingu je například Česká pojišťovna.
• Ukrajinská centrální banka uvažuje o zvýšení své hlavní refinanční sazby, které by zastavilo růst inflace. Řekla to v pátek guvernérka banky Valerija Hontarevová. V ukrajinském parlamentu Hontarevová zákonodárce také vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti "totální finanční krizi", v níž se země podle ní nachází.
• Britská brokerská společnost Alpari UK v pátek oznámila, že vstoupila do insolvenčního řízení. Podle oficiálního vyjádření tak forexový broker učinil kvůli skokovému posílení švýcarského franku, které následovalo po nečekaném čtvrtečním rozhodnutí švýcarské centrální banky zrušit minimální hladinu měnového kurzu.
• Daňová dohoda mezi obřím americkým internetovým prodejcem Amazon a Lucemburskem představovala podle evropských regulátorů pravděpodobně formu státní pomoci. Ukazují to odtajněné dokumenty, které v pátek zveřejnila Evropská komise. Brusel v nich vyjádřil pochybnosti, zda byla tato pomoc v souladu se zákony.
• Ministři zahraničí Německa Frank-Walter Steinmeier a Británie Philip Hammond v pátek v Sarajevu znovu naléhali na rozhádané bosenské politiky, aby v zemi neprodleně zahájili nutné reformy. Upozornili, že bez nich Bosna nedostane od Evropské unie peníze a místo toho ji čekají nové nepokoje.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Cena severomořské ropy Brent se v pondělí propadla o téměř pět procent. Poprvé od dubna 2009 se tak dostala pod 48 dolarů za barel. Dolů ji nadále tlačí neochota klíčových těžařských zemí reagovat na převis nabídky nad poptávkou snižováním produkce. Investiční banka Goldman Sachs navíc prudce snížila odhady cen ropy pro letošní rok.
• Švýcarská farmaceutická společnost Roche Holding koupí většinový podíl 56,3 % v americké firmě Foundation Medicine, která se zabývá molekulární a genotypovou analýzou. Roche za ni zaplatí 1,18 miliardy USD. Švýcarský podnik je největším světovým výrobcem léků na rakovinu a převzetím americké firmy posílí v oblasti cílené léčby rakoviny.
• Německé vládě se již v loňském roce podařilo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, se kterým původně počítala až letos. Informoval o tom s odvoláním na zdroje z vládní koalice německý list Handelsblatt. Za příznivým vývojem rozpočtu podle listu stojí především nízké úroky vládních dluhů a stoupající daňové příjmy.
• Evropská centrální banka (ECB) je podle člena své Rady guvernérů Jozefa Makúcha připravena zavést další opatření na uvolnění měnové politiky, a to včetně nákupu dluhopisů. Makúch to v pondělí řekl novinářům poté, co jej slovenský prezident Andrej Kiska jmenoval guvernérem Národní banky Slovenska (NBS) na druhé pětileté období.
• Devizové rezervy Ukrajiny se v loňském roce snížily o 63 % na 7,533 miliardy dolarů. Zaznamenaly tak nejprudší pokles v historii této bývalé sovětské republiky. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila ukrajinská centrální banka.
• Ruská centrální banka loni v rámci intervencí na podporu domácí měny vynaložila 76,1 miliardy dolarů a 5,4 miliardy eur. Vyplývá to z údajů, které v pondělí banka zveřejnila.
• Osobním automobilem roku v Severní Americe se stal model Golf z produkce německého Volkswagenu. Rozhodla o tom porota složená z novinářů, kteří se zabývají automobilovým průmyslem. Výsledky byly v pondělí vyhlášeny na detroitském autosalonu, hlasování se zúčastnilo asi šedesát novinářů.
• Nikoho by asi nemělo překvapit, že poté, co loňské náklady bank na urovnávání právních sporů dosáhly 178 miliard dolarů (což je ve skutečnosti jen cena za to, že se banky dopouštěly kriminální činnosti a nechaly se přitom nachytat), se vedení dvakrát nepohrne do zvyšování bonusů zaměstnancům. A přesto je tím někdo velmi šokován... bankéři.
• Předběžná harmonizovaná inflace v Německu poklesla z 0,5 % na 0,1 % meziročně. Dva krůčky od poklesu cen, což by už někteří panikáři mohli nazývat deflací. Ano, může za to ropa. Ale pro země typu Německa (a Česka), které jsou čistými dovozci ropy, je pokles cen této komodity živou vodou. Proto se také poklesu cen ropy říká pozitivní nákladový šok, na který by centrální banka nemusela reagovat. Má to však dvě "ale".
• Boje na východě Ukrajiny se zmírnily, v oblasti ale stále operují ruští vojáci, kteří podporují separatisty. V rozhovoru pro německý deník Die Welt to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jak dodal, humanitární situace v oblasti je ale i nadále znepokojující.
• Evropská centrální banka by podle nejmenovaných zdrojů CNBC mohla oznámit program kvantitativního uvolňování postavený na výši příspěvků národních bank zemí eurozóny. ECB by tak podle těchto zdrojů měla nakupovat státní dluhopisy států eurozóny podle toho, jak přispívají kapitálem jejich národní banky.
• Kolinda Grabarová Kitarovičová, kandidátka opoziční strany v prezidentských volbách v Chorvatsku, porazila ve druhém kole současného prezidenta Iva Josipoviče. Státní komise to oznámila po sečtení 99 % hlasů s tím, že výsledek je velmi těsný (50,4 % proti 49,6 %). Kitarovičová se tak stala první ženou v prezidentském úřadu v historii země a zároveň se po 15 letech opět dostala na tento post pravice.
• Inflace ve Spojeném království v prosinci zpomalila výrazně více, než se čekalo. Meziročně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 %, očekávalo se zpomalení tempa růstu na 0,7 % z listopadového 1 %. Inflace je tedy nejníže od května 2000 a navíc více než procento mimo 2% cíl banky, což znamená, že Mark Carney bude muset napsat otevřený dopis ministrovi financí. Meziměsíčně ceny stagnovaly, čekal se 0,1% růst po 0,3% poklesu v listopadu. Jádrová inflace naopak zrychlila na 1,3 % meziročně v souladu s odhady z listopadových 1,2 %.
• Stát v Ústeckém kraji s největší pravděpodobností prolomí limity těžby hnědého uhlí u dolu Bílina, kde si to nevyžádá zásah do lidských sídel. V případě dolu ČSA se uvažuje o úpravě limitů bez bourání obcí Černice a Horní Jiřetín. Novinářům v Mostě to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Vláda by se podle něj měla v rámci posuzování surovinové politiky státu limity těžby zabývat v březnu. Mládek také hodlá navrhnout desetinásobné zvýšení náhrad obcím, kterých se těžba dotýká.
• Německu se loni po téměř půl století podařilo dosáhnout vyrovnaného federálního rozpočtu. Přispěly k tomu vysoké příjmy z daní a také citelný pokles úrokových sazeb. Oznámilo to v úterý tamní ministerstvo financí. Vyrovnaný rozpočet, tzv. černou nulu, přitom vláda původně plánovala až na letošní rok. -Spotřebitelské ceny v Řecku v prosinci meziročně klesly o 2,6 % po 1,2% poklesu v listopadu. Inflace přepočtená metodikou Evropské unie meziročně spadla hlouběji do záporného pásma na -2,5 % z listopadových -1,2 %.
• Odbory obchodního řetězce Tesco v ČR vyhlásily stávkovou pohotovost, připravují krizový scénář. Společnost plánuje v ČR uzavřít hypermarket v Ústí nad Labem a pražský supermarket ve Smíchovské tržnici. O práci přijde podle odborářů 102 lidí. Jako důvod uzavření prodejen společnost uvádí silné konkurenční prostředí v oblasti a nevýhodnou polohu obchodů. Informovala o tom odborová organizace Tesca.
• Evropský výrobce letadel Airbus loni v počtu nových objednávek překonal amerického konkurenta Boeing. V dodávkách ale za Boeingem již třetí rok za sebou zaostal, přestože dodávky Airbusu byly v loňském roce rekordní. Celkový počet dodaných letadel obou výrobců se loni zvýšil o šest procent na rekordních 1 352 letadel, informovala v úterý agentura Reuters.
• Většině zemí, které dovážejí ropu, nízké ceny této suroviny pomohou k vyššímu hospodářskému růstu a zároveň omezí tlak na růst inflace. Citelnou výhodu by měly představovat pro dovozce z rozvojových zemí, pokud je ovšem podpoří i silný růst globální ekonomiky. Naopak pro většinu vývozních zemí pokles cen ropy představuje velký problém. Vyplývá to z analýzy, kterou v minulých dnech sestavila Světová banka (SB).
• Podle šéfa britské centrální banky Marka Carneyho inflace klesne ještě hlouběji z prosincových 0,5 %, a to kvůli klesajícím cenám energií. Podmínky v eurozóně jsou však podle něj více deflační než ve Spojeném království a nedomnívá se, že by klesající ceny energií a potravin mohly mít zásadní vliv na další sektory. Centrální banka má podle něj dostatek nástrojů na boj s hrozbou deflace - například prodlouží období, kdy bude držet úrokové sazby nízko - neočekává však, že by navýšila program kvantitativního uvolňování.
• Generální advokát Evropského soudního dvora Pedro Cruz Villalón se vyslovil ve prospěch programu OMT (Outright Monetary Transactions) a prohlásil, že je v zásadě v souladu s evropským právem, a za předpokladu, že budou splněny určité podmínky, bude tedy zcela legální i legitimní. ECB musí jasně zdůvodnit, proč k nekonvenčním krokům v rámci OMT přistupuje, a nesmí dojít k přímé finanční asistenci v určitém státě. Zároveň je podle poradce Soudního dvora Evropské unie Villalóna program potřebný a vhodný, protože jím ECB nijak neriskuje svou stabilitu a solventnost.
• Giorgio Napolitano (89), nejdéle sloužící italský prezident, ve středu oficiálně potvrdil svou rezignaci. Oznámil, že kvůli vysokému věku a únavě odchází do důchodu. Napolitano v dubnu 2013 neochotně souhlasil s tím, že v úřadu odslouží i další volební období poté, co se nová vláda po nerozhodných volbách nedokázala shodnout na prezidentovi a hrozila nová politická krize.
• Euro se ve středu vůči dolaru poprvé za více než devět let propadlo pod 1,1747 USD. To je úroveň, se kterou měna v lednu 1999 vstoupila na trh. Krátce před polednem euro ztrácelo 0,4 % na 1,1728 USD. Jednotná evropská měna je nyní pod zvýšeným tlakem kvůli rostoucímu očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) příští týden oznámí takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, tedy rozsáhlé nákupy státních dluhopisů.
• Ruský premiér Dmitrij Medveděv věří, že vztahy s Evropskou unií, narušené kvůli konfliktu na Ukrajině, se brzy vrátí k normálu. Rusko se podle něj nemíní samo odstřihnout od světa, protože návrat do minulosti by byla "příšerná chyba". "Ceníme si vztahů, jaké se vytvořily s EU, naším hlavním obchodním partnerem. Doufám, že se brzy podaří tyto vztahy vrátit k normálu," řekl Medveděv před posluchači hospodářského fóra.
• Polská centrální banka ve středu podle očekávání nechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na dvou procentech. Polsko je v deflaci, banka se ale rozhodla počkat, zda pokles cenové hladiny a skomírající hospodářský růst přetrvají do dalšího rozhodování, zda ustoupit tlaku na snížení sazeb.
• Evropská komise nebude schvalovat české straně operační programy na roky 2014 až 2020, pokud nebudou existovat doprovodné prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu. V Senátu to ve středu řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že ji o tom komise oficiálně informovala v úterý.
• Ratingová agentura Standard & Poor’s ve středu následovala agenturu Moody's a také snížila úvěrové hodnocení britské společnosti Tesco do spekulativního pásma (tzv. junk). Známka firmy byla snížena na "BB+" z "BBB-" se stabilním výhledem.
• Průmyslová výroba v eurozóně v listopadu vzrostla o 0,2 % meziměsíčně po sezónním očištění, očekávala se stagnace po říjnovém 0,3% růstu (revidováno z 0,1 %). Meziročně bez sezónního očištění se produkce snížila o 0,4 %, trh predikoval 0,7% pokles po říjnovém 0,7% růstu. V celé Evropské unii se produkce meziměsíčně rovněž zvýšila o 0,2 % po říjnových +0,3 %. Meziročně produkce v celé EU klesla o 0,1 %.
• Rusko musí omezovat rozpočtové výdaje, aby kompenzovalo výpadky v příjmech způsobené poklesem cen ropy a nepříznivým vývojem ekonomiky. Řekl to ve středu ruský ministr financí Anton Siluanov. Ruský rozpočet by podle něj v letošním roce mohl přijít asi o tři biliony rublů, pokud bude průměrná cena ropy činit 50 dolarů za barel.
• Ruské ministerstvo financí je připraveno poskytnout finanční prostředky některým velkým ruským bankám. Peníze pro tuto podporu by měly pocházet z prodeje státních dluhopisů, řekl ve středu náměstek ministra financí Alexej Mojsejev. O případné podpoře dalším finančním institucím úřad podle něj rozhodne později.
• Švýcarská národní banka ve čtvrtek oznámila, že již není opodstatněné uměle držet hladinu 1,20 EUR/CHF. Zároveň snížila depozitní sazbu na viděnou na -0,75 % a dodala, že měnový kurz bude nadále zohledňovat při stanovování měnové politiky. Frank v reakci skokově posílil vůči euru o 30 %, postupně se vrátil k paritě.
• Německá ekonomika loni stoupla o 1,5 % a zaznamenala tak nejrychlejší růst za poslední tři roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. V roce 2013 se hrubý domácí produkt zvýšil pouze o 0,1 %.
• Vývoz ruského zemního plynu do Evropy a do Turecka loni klesl na 147,2 miliardy metrů krychlových. Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný představitel monopolního ruského vývozce plynu Gazprom. Oproti roku 2013, kdy se do obou oblastí vyvezlo 161,5 miliardy kubíků ruského plynu, by to představovalo snížení zhruba o devět procent.
• Americký ministr zahraničí John Kerry vyzval Bulharsko, aby se odpoutalo od své téměř absolutní energetické závislosti na Rusku. Členský stát NATO by měl podle něj rovněž zlepšit boj s korupcí. Kerry to prohlásil po čtvrtečním setkání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem.
• Euro se ve čtvrtek propadlo na jedenáctileté minimum vůči americkému dolaru. Jednotná evropská měna klesla až na 1,1575 USD, tedy na nejnižší úroveň od listopadu 2003. Reagovala tak na rozhodnutí švýcarské centrální banky (SNB) zrušit limit omezující pokles eura vůči švýcarskému franku. Ten po rozhodnutí SBN vůči euru posílil zhruba o 30 %.
• Nečekaný krok švýcarské centrální banky zrušit strop na posilování kurzu franku k euru a snížit úrokovou sazbu na -0,75 % závažně mění politiku velkých švýcarských bank, jako jsou UBS a Credit Suisse. Zatímco švýcarský frank posiloval, akcie zdejších velkých bank se vydaly prudce na jih. UBS zareagovala 16% poklesem, což je nejvíce od roku 2009, a stejným tempem padaly i akcie Credit Suisse.
• Přebytek obchodní bilance eurozóny bez sezónního očištění v listopadu klesl na 20 miliard eur z říjnových 23,6 miliardy eur. Podle sezónně očištěných údajů se naopak přebytek zvýšil na 20 miliard eur z říjnových 19,6 miliardy eur, jak se očekávalo.
• Dennis Gartman, editor Gartman Letter, v rozhovoru pro televizní stanici CNBC prohlásil, že čtvrteční rozhodnutí švýcarské centrální banky o uvolnění hlídané hladiny 1,20 EUR/CHF je nejhorším krokem centrální banky, jaký kdy viděl.
• Německá vládní koalice zvažuje, že od roku 2016 posílí svůj program dodatečných veřejných investic z nynějších deseti miliard eur. Agentuře Reuters to ve čtvrtek bez dalších podrobností sdělily nejmenované koaliční zdroje. Podle nich bude moci vláda uvolnit další peníze díky příznivému vývoji rozpočtu.
• Firmy z České republiky by se mohly po skončení války podílet na budoucí rekonstrukci Sýrie. V exkluzivním rozhovoru s Literárními novinami to prohlásil syrský prezident Bašár Asad. Praha byla podle něj objektivnější než většina evropských států, a to bez ohledu na skutečnost, že česká vláda a čeští činitelé byli vystaveni tlaku, aby se Sýrií přerušili vztahy. Asad v rozhovoru také hájí své kroky a kritizuje Západ.

Zdroj: CNBC