Hollande: Evropská centrální banka poskytne ekonomice významnou likviditu
Francouzský prezident François Hollande v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek oznámí zahájení nákupů státních dluhopisů, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Ta by podle něj ale měla těžit i ze současného poklesu cen ropy a ze slabšího kurzu eura.
Výhrady vůči takovému kroku zní již nějakou dobu z Německa, kde se v pondělí média ve zvýšené míře věnovala údajným rizikům takového programu. Německá kancléřka Angela Merkelová se ale v pondělí pokusila zlehčit pravděpodobný dopad, který by na jednotnou evropskou měnu mohly mít příští kroky ECB a nadcházející řecké volby.
"Evropská centrální banka ve čtvrtek učiní rozhodnutí nakupovat státní dluhopisy, což výrazně zvýší likviditu v evropské ekonomice. I to by mohlo být příznivé pro růst," řekl Hollande při vyjmenovávání faktorů, které by mohly podpořit evropskou ekonomiku.
Nejmenovaný představitel prezidentova úřadu nicméně podle agentury Reuters upozornil, že Hollande tímto výrokem neřekl, jak bude nezávislá ECB postupovat, ale jen zařadil uvedený scénář mezi pozitivní faktory. Podle pondělních slov člena vedení ECB Benoîta Cœurého rozhodnutí ohledně tohoto programu zatím nepadlo.
Vedení ECB bude ve čtvrtek jednat o dalším vývoji měnové politiky v eurozóně. Banka již loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
Šéf ECB Mario Draghi v prosinci uvedl, že banka začátkem letošního roku posoudí účinky dosavadních stimulačních opatření a v případě potřeby uskuteční další kroky. Viceprezident ECB Vítor Constâncio již v listopadu upozornil, že banka by mohla v letošním prvním čtvrtletí rozhodnout, zda podpoří ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů. Proti takovému opatření, nazývanému kvantitativní uvolňování, se dlouhou dobu staví vlivná německá centrální banka. Ta se obává, že ECB by ve výsledku mohla financovat nezodpovědné státy eurozóny a pustit ze zřetele svůj původní cíl, kterým je udržení cenové stability. Existují i obavy, že případné kvantitativní uvolňování by mohlo znamenat nové břímě pro německé daňové poplatníky.
Na údajná rizika kvantitativního uvolňování dnes ve zvýšené míře poukazovala německá média a na příklad bulvární deník Bild napsal, že pokud bude ECB v těchto plánech pokračovat, mohla by jednotná evropská měna euro "dramaticky" ztratit na hodnotě.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí vyjádřila přesvědčení, že tento týden, kdy se kromě rozhodnutí ECB čekají i předčasné volby v Řecku, pro euro osudový nebude.
"Nenazvala bych to osudovým týdnem pro euro. Stále říkám, že krizi kolem eura se zatím nepodařilo zcela překonat," sdělila podle agentury Reuters Merkelová. "Platilo to minulý týden, v posledních týdnech roku 2014 a platí to i v těchto týdnech," uvedla také kancléřka, která se v uplynulém týdnu sešla s Draghim. Podrobnosti schůzky známy nejsou, setkání ale podle Reuters poukazuje na skutečnost, že případné zahájení kvantitativního uvolňování je i politicky citlivým tématem.
Podle pozorovatelů se hodně spekuluje o tom, zda by ECB mohla státní dluhopisy nakupovat sama, nebo požádat každou z 19 centrálních bank eurozóny, aby prováděly tyto nákupy samy. Podle listu Financial Times se očekává, že ECB vezme německé obavy v potaz a oznámí, že zodpovědnost za nákup dluhopisů si mezi sebe v posledku rozdělí centrálních banky.
Zdroj: ČTK, Bloomberg
