Evropské akcie v úterý dál posilovaly, v centru pozornosti byly banky

Evropské akcie v úterý posílily čtvrtým dnem v řadě a západoevropský index STOXX Europe 600 opět posunul své maximum od roku 2008. Trhy starého kontinentu podporovaly spekulace o možném zahájení kvantitativního uvolňování ze strany Evropské centrální banky a náladu investorů zlepšily i údaje o růstu čínské ekonomiky a zpráva o důvěře analytiků v německou ekonomiku.
Britský FTSE 100 připsal 0,52 %, francouzský CAC 40 1,16 % a německý DAX 0,14 %. Regionální STOXX Europe 600 zpevnil o 0,79 %, v plusu se pohybovaly všechny hlavní sektory kromě potravinářského a technologického odvětví.
Nejlépe si vedly před čtvrtečním zasedáním ECB akcie bank a také sektor základních materiálů. Během čtyřech obchodních dní od chvíle, kdy švýcarská centrální banka oznámila nečekané opuštění kontrolované hladiny měnového kurzu, index STOXX Europe 600 posílil již o necelých pět procent.
"Trh od Evropské centrální banky zcela očividně očekává významný krok," říká Alex Scott, zástupce investičního ředitele Seven Investment Management. "Optimismus ohledně možného stimulačního balíčku od ECB roste, je ale důležité, aby centrální banka zároveň zdůraznila, že bude ve své politice pokračovat do chvíle, než budou problémy evropského růstu vyřešeny. Monetární politika musí vytvořit prostředí, v němž může důvěra investorů vzkvétat," dodává.
Zahájení kvantitativního uvolňování by podle některých analytiků ve výsledku mohlo zvýšit přitažlivost některých aktiv s relativně vyššími výnosy, jako jsou akcie.
Čínští statistici v úterý oznámili, že největší čínská ekonomika stoupla v uplynulém roce o 7,4 %. Rostla tak sice nejpomaleji za 24 let, investoři se ale obávali, že výsledek bude ještě horší. "Zpomalování čínské ekonomiky podle všeho probíhá velmi umírněně a kontrolovaně, což je pro trh dobré," sdělil podle agentury Reuters analytik Ronny Claeys ze společnosti KBC Asset Management v Bruselu.
Zpráva institutu ZEW pak ukázala, že se důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v lednu zlepšila třetím měsícem v řadě a dostala se na nejvyšší úroveň za téměř rok. Údaje posilují naděje na zrychlení růstu největšího evropského hospodářství, na kterém je mimo jiné závislá i řada českých podniků.
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Ukrajina dluží za ruský plyn 2,44 miliardy dolarů. Ruskému premiérovi Dmitriji Medveděvovi to v úterý oznámil šéf ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexej Miller. Moskva a Kyjev loni v říjnu za asistence Evropské unie dospěly k předběžné dohodě o zimních dodávkách ruského plynu na Ukrajinu. Podle smlouvy si Kyjev musí dodávky předplácet.
- Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v lednu výrazně zlepšila. Index očekávání vzrostl na 48,4 bodu z prosincových 34,9 bodu, je tedy nejvýše od února 2014. Očekával se růst pouze na 40 bodů. Hodnocení současné situace se nečekaně zlepšilo na 22,4 z prosincových 10 bodů, čekal se růst jen na 13 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž výrazně zlepšilo, když index vyskočil na 45,2 bodu z 31,8 bodu v prosinci. Náladu investorů a analytiků podporuje blížíce se zasedání Evropské centrální banky, na němž by mohla rozhodnout o plnohodnotném kvantitativním uvolňování.
- ČEZ považuje projekt nového jaderného zdroje v Česku za důležitý pro energetickou bezpečnost státu, stavbu ale nelze zahájit, dokud pro ni nebudou existovaly stabilní podmínky. V reakci na zveřejnění Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Současný destabilizovaný evropský trh s elektřinou vede k tomu, že stavba elektrárny nedává jistotu ekonomické návratnosti, dodal.
- Celkový zahraniční dluh Ruska v loňském roce klesl téměř o 130 miliard dolarů na necelých 600 miliard dolarů. Oznámila to v úterý tamní centrální banka. Pokles dluhu je podle agentury Reuters důsledkem sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho postupu vůči Ukrajině. Tyto sankce omezují přístup Ruska na zahraniční kapitálové trhy.
- Deficit běžného účtu Řecka se v listopadu prohloubil oproti listopadu 2013. Deficit dosáhl 997 milionů eur oproti 753 milionům v předešlém roce. V roce 2013 Řecko vykázalo přebytek za celý rok ve výši 1,24 miliardy eur, tedy zhruba 0,7 % HDP. I v roce 2014 by mělo vykázat přebytek, a to především díky snižujícímu se importu a rostoucím příjmům z turismu. Příjmy z cestovního ruchu vzrostly v listopadu na 267 milionů eur oproti 205 milionům v listopadu 2013.
- Globální nezaměstnanost podle odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) do roku 2019 vzroste o tři miliony na 212 milionů lidí. K uzavření toho, co ILO nazývá "globální mezerou v zaměstnanosti" bude v roce 2019 nutné vytvořit 280 milionů pracovních míst.
Zdroj: ČTK, Bloomberg