Evropské akcie v pátek i za celý týden výrazně zlevnily, v měsíčním horizontu se vyvíjely nejednotně

Britský FTSE 100 klesl v pátek o 0,8 %, francouzský CAC 40 odepsal 2,53 % a německý DAX 2,26 %. Regionální STOXX Europe 600 klesl o 1,71 %, v mínusu skončily všechny jeho hlavní sektory. Nedařilo se hlavně odvětví zdravotní péče, akciím chemiček a cenným papírům firem z automobilového průmyslu. Index DJ EURO STOXX 50 pátek zakončil se ztrátou 2,19 % na 3 570,78 bodu.

Investoři se svých pozic před víkendem zbavovali v obavách z dění kolem Řecka. Silně zadlužená země je již téměř bez peněz a hrozí, že pokud se nedohodne se svými věřiteli, bude donucena vyhlásit bankrot a přejít od eura zpět k vlastní měně.

Klíčový bude příští pátek, do kdy musejí Atény Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) splatit dalších 310 milionů eur. Ani řečtí politici se nemohou shodnout, zda země na úhradu splátky najde peníze. Tým, který za Řecko vede vyjednávání s mezinárodními věřiteli, nicméně ujišťuje, že se dohoda blíží. Mluvčí řecké vlády prohlásil, že dohoda bude uzavřena do neděle, činitelé eurozóny ale naznačují, že jednání stále nejsou ani zdaleka u konce.

"Je to pořád Řecko, Řecko, Řecko. Nedostatek zpráv vysvětluje, proč obchodníci vyčkávají," řekl agentuře Reuters analytik David Madden z firmy IG. V první polovině obchodování trh podkopaly i údaje, podle nichž se v dubnu v zemích eura zastavil růst úvěrů pro soukromý sektor.

Evropským akciím nepřidala ani americká statistika, podle které ekonomika USA v prvním čtvrtletí klesla podle revidovaných dat o 0,7 %, ačkoli rychlý odhad hovořil o 0,2% růstu.

Taktéž celý týden byl pro evropské akcie ztrátový. Britský FTSE 100 klesl o 1,03 % na 6 984,43 bodu (v pondělí se na londýnské burze neobchodovalo), francouzský CAC 40 klesl za pět obchodních dní o 2,65 % na 5 007,89 bodu a německý DAX odepsal od úterý (burza ve Frankfurtu zůstala v pondělí taktéž zavřená) 3,4 % na 11 413,82 bodu. Index DJ EURO STOXX 50 za čtyři obchodní dny klesl o 2,95 % na 3 570,78 bodu a STOXX Europe 600 od pondělí odepsal 1,93 % na 399,87 bodu.

Pátek byl tentokrát také posledním obchodním dnem celého měsíce. FTSE 100 v květnu stoupl o 0,12 %, CAC 40 ale odepsal 0,79 % a DAX ztratil 0,35 %. DJ EURO STOXX 50 od začátku měsíce ztratil 1,24 %, zatímco STOXX Europe 600 více než procento připsal.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Lhůta pro nalezení dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli vyprší 30. června, kdy skončí prodloužený program pomoci pro Řecko. Prohlásil to v pátek řecký ministr financí Janis Varufakis. Dohoda má Aténám poskytnout další finanční pomoc výměnou za reformy. Silně zadlužené Řecko peníze potřebuje co nejdříve, aby odvrátilo hrozbu platební neschopnosti. Varufakis dnes podle agentury AFP ujistil, že strany k dohodě dospějí "rychle".
• Restrukturalizace ukrajinského dluhu, kterou navrhuje výbor největších soukromých věřitelů, by mohla díky prodloužení splatnosti dluhopisů a snížení úroků přinést Kyjevu úsporu 15,8 miliardy dolarů. Agentuře Reuters to v pátek řekl zdroj obeznámený se situací. Upozornil, že tato částka přesahuje předpoklad, který Mezinárodní měnový fond (MMF) zahrnul do programu na podporu ukrajinské ekonomiky.
• Vklady v řeckých bankách klesly v dubnu na 139,4 miliardy eur, a dosáhly tak nejnižší úrovně za více než deset let. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). V březnu držely řecké banky vklady za 145 miliard eur.
• Švýcarská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,2 %. Hospodářskou aktivitu podkopalo zejména výrazné posílení švýcarského franku v důsledku lednového zrušení limitu pro jeho růst vůči euru. Oznámil to v pátek Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO). V poslednímu čtvrtletí loňského roku ekonomika vykázala růst o půl procenta.
• Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí expandovala tempem 0,4 % (odhad: 0,6 %), meziročně HDP vzrostl o 2,5 %.
• Polská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 %. Oznámil to v pátek tamní statistický úřad. Zpřesnil tak svůj rychlý odhad z poloviny května, podle něhož tempo růstu činilo 3,5 %.
• Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,2 %. Silně zadlužená země se tak vrátila do recese. Vyplývá to ze zpřesněných údajů tamního statistického úřadu, které potvrdily dřívější rychlý odhad.
• Italská ekonomika se v prvním čtvrtletí dostala z recese, hrubý domácí produkt stoupl ve srovnání s předešlým kvartálem o 0,3 %. Oznámil to v pátek italský statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad. Údaje jsou příznivou zprávou pro vládu premiéra Mattea Renziho, který při svém loňském nástupu do úřadu slíbil oživit ekonomiku a obnovit tvorbu pracovních míst.
• Maloobchodní tržby v Německu v dubnu proti předešlému měsíci stouply o 1,7 %, a zotavily se tak po březnovém poklesu. Oznámil to v pátek spolkový statistický úřad. Nečekaně solidní údaje podle analytiků naznačují, že soukromá spotřeba zůstane v letošním roce významným motorem růstu německé ekonomiky.
• Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) upozornila, že odchod Británie z Evropské unie by byl "katastrofální" pro Británii samotnou i pro Německo, které je největší ekonomikou Evropské unie. Severu BBC to řekl zástupce šéfa této organizace Volker Treier.
• Skupina předních průmyslových zemí G7 se shodla na potřebě snižovat veřejné zadlužení a realizovat strukturální reformy. Řekl to v pátek německý ministr financí Wolfgang Schäuble po setkání se svými kolegy ze zemí G7 v Drážďanech.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Rekordně nízké úrokové sazby vytvářejí rostoucí tlak na pojišťovací společnosti a banky. Ve zprávě o finanční stabilitě zveřejněné ve čtvrtek to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Upozornila také, že případný masivní výprodej akcií a dluhopisů by mohl zhatit proces zotavování ekonomiky eurozóny.
• Řecká vláda hodlá do neděle dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli, která má Aténám výměnou za reformy poskytnout další finanční pomoc. Řekl to ve čtvrtek mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis. Silně zadlužené Řecko peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
• Uzavření dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli si vyžádá ještě mnoho práce. Uvedla to ve čtvrtek šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová před začátkem zasedání ministrů financí zemí G7 v Drážďanech. Atény nyní jednají s věřiteli o podobě reforem, kterými je podmíněno vyplacení zbývajících peněz ze záchranného programu pro Řecko. Silně zadlužená země tyto peníze potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
• Hospodářský růst v Evropské unii bude pokračovat v oživování z předloňské stagnace a v příštím roce jeho tempo dosáhne dvou procent. Země střední a východní Evropy budou dál expandovat tempem překonávajícím průměr EU. Předpověděla to Světová banka (SB) ve čtvrteční pravidelné zprávě o ekonomice EU.
• Ukrajina se rozhodla získat jednu miliardu dolarů z prodeje nových dluhopisů podporovaných americkou vládou. Emise by podle Kyjeva mohla pomoci snížit náklady vlády na splátky zahraničního dluhu. Pokud bude úspěšná, mohla by spolu s dalšími kroky vytvořit podmínky pro návrat k hospodářskému růstu, uvedlo ve čtvrtek ukrajinské ministerstvo financí.
• Maloobchodní tržby ve Španělsku v dubnu vzrostly meziročně o 2,9 %, po sezónním očištění o 4 %.
• Španělská ekonomika expandovala v prvním čtvrtletí podle finálních dat o něco rychleji, než se čekalo. Mezikvartálně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,9 % v souladu s odhady, tedy o 0,2 procentního bodu více než na konci roku 2014. Meziročně však odhady předčil a vzrostl o 2,7 %. Trh predikoval 2,6 % po 2,0% růstu v předešlém kvartále.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service zlepšila výhled vývoje hrubého domácího produktu Ruska na roky 2015 a 2016. Moody's nyní očekává, že v letošním roce ruský HDP klesne o 3 % místo doposud uváděných 5,5 %. Příští rok by měla ruská ekonomika stagnovat, původně agentura čekala příští rok pokles o 3 %.
• Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) ve čtvrtek zlepšila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 1,8 % z dříve předpokládaných 1,3 %. Varovala však, že za příznivým vývojem ekonomiky stojí téměř výhradně mimořádné faktory, jako jsou nízké ceny ropy, slabý kurz eura a nízké úrokové sazby.
• Evropský parlament a členské země Evropské unie dosáhly v noci na čtvrtek dohody na podobě fungování budoucího Evropského fondu strategických investic (EFSI). Vyjednávalo se 12 a půl hodiny a podle lotyšského předsednictví EU to byl historicky nejdelší "trialog" mezi parlamentem, komisí a členskými zeměmi na ekonomické téma. Lotyši také upozornili, že noční dohodu musí ještě členské země formálně potvrdit.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v květnu snížila. Index spotřebitelské důvěry klesl v souladu s předběžnými daty na -5,5 bodu z -4,6 bodu v dubnu.
• Přijetí eura není v současnosti podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) v Česku aktuálním tématem. Důvodem jsou nejen miliardové odvody do záchranných fondů, které by musela ČR po vstupu do eurozóny zaplatit, ale i současná neschopnost vyřešit situaci kolem Řecka. Ministr to ve čtvrtek uvedl na sněmu Hospodářské komory.
• Zpřesněná data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) v Británii v prvním čtvrtletí potvrdila, že expanze ekonomika zpomalila na nejnižší tempo od konce roku 2012. HDP se mezikvartálně zvýšil jen o 0,3 %, jak predikoval první rychlý odhad, po 0,6% růst v posledních třech měsících loňského roku. Meziročně růst zpomalil na 2,4 % z předchozích 3 %, rovněž v souladu s předběžnými daty.
• Ruská vláda očekává, že se ekonomika Ruské federace začne příští rok zotavovat z letošního poklesu, a to díky rostoucím cenám ropy na trzích. Hospodářský růst by se měl podle jejího nejnovějšího výhledu v letech 2016 až 2018 pohybovat od 2,3 do 2,4 %.
• Populární investor a dluhopisový guru Bill Gross, který minulý rok přešel z investiční společnosti Pacific Investment Management Company (Pimco) do Janus Capital Group, ve svém investičním výhledu pro červen napsal, že jeho spekulace na pokles cen německých státních dluhopisů byla dobře načasovaná, avšak ne zisková. Výnosy 10letých německých dluhopisů na přelomu dubna a května vyskočily během pár dnů z technické nuly až k 0,8 %. Růst výnosů a pokles cen bondů byl však zřejmě tak rychlý, že ho ani Gross nedokázal zachytit.
• Evropská unie ve středu podepsala se Švýcarskem dohodu o daňové transparentnosti. Ta bude pro obyvatele EU znamenat konec švýcarského bankovního tajemství a znemožní jim ukrývat na účtech u švýcarských bank nezdaněné peníze, napsala agentura AFP.
• Nálada německých spotřebitelů se opět mírně zvýšila a pohybuje se na nejvyšší úrovni za zhruba 13 a půl roku. Přispívá k tomu mimo jiné ochota německých spotřebitelů více utrácet. Ukázal to středeční index důvěry, který sestavuje výzkumná společnost GfK.
• Evropská centrální banka (ECB) tento týden poprvé od února nezvýšila řeckým bankám strop úvěrů z programu nouzového financování (ELA), který je pro ně nyní jediným zdrojem peněžní likvidity. Agentuře Reuters to ve středu řekly zdroje z bankovního sektoru. ECB tento krok údajně zdůvodňuje tím, že se výrazně zpomalil odliv vkladů z bank v těžce zadlužené zemi. Řecko se snaží zajistit si od věřitelů nové peníze, aby zůstalo solventní.
• Irská vláda souhlasila s prodejem svého čtvrtinového podílu v irské letecké společnosti Aer Lingus. Koupit ji chce společnost IAG, která už vlastní britské aerolinky British Airways. IAG za irského leteckého přepravce nabízí 1,36 miliardy eur. S nabídkou ale ještě musí souhlasit další velkých akcionář, nízkonákladové aerolinky Ryanair, informovala ve středu agentura Reuters.
• Latinská Amerika je jednou z ruských priorit, řekl po středeční schůzce se svou venezuelskou kolegyní Delcy Rodríguezovou šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Agentura AFP v této souvislosti poznamenala, že Moskva na mezinárodní scéně čelí izolaci kvůli ukrajinské krizi a Venezuela, stejně jako Rusko, trpí poklesem cen ropy na světovém trhu.
• Imperial Capital snižuje cílovou cenu na akcie Ryanair na 70 dolarů z 85 dolarů.
• Evropská komise ve středu předložila návrh rozpočtu na rok 2016, který počítá s platbami ve výši 143,5 miliardy eur. Rozpočet má podle eurokomisařky Kristaliny Georgievové podpořit hospodářský růst a zaměstnanost či zvládnout příliv imigrantů. Návrh počítá rovněž s finančními prostředky do fondu strategických investic.
• Evropská unie by neměla určovat České republice, kolik migrantů přijmout a odkud. Každý stát má mít vlastní imigrační politiku, uvedl to na středečním kongresu pro podporu profesionálů v pohostinství Horeka 112 ministr financí Andrej Babiš (ANO). V případě potřeby zahraničních pracovníků by se podle něj mělo Česko obrátit na spřízněné Ukrajince či Slováky.
• Pokud se nepodaří prosadit elektronickou evidenci tržeb (EET) a další opaření ministerstva financí proti daňovým únikům, nezbude nic jiného než zvyšovat daně. Na středečním kongresu Horeka 112 to uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zároveň ale upozornil, že pokud se podaří minimalizovat daňové úniky, tak je naopak perspektivně prostor pro snižování daní.
• Řecku ubývá čas na dosažení dohody s mezinárodními věřiteli. Bez dohody o reformách Atény další finanční prostředky nedostanou. Německému listu Bild to v úterý řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. "Zbývá už jen málo času," řekl podle agentury Reuters Regling nejčtenějšímu německému listu. "Na dohodě proto pracujeme dnem i nocí. Bez dohody s věřiteli Řecko nedostane žádné nové úvěry. Pak tu je hrozba platební neschopnosti. Obsahuje to hodně rizik," dodal.
• Měnový výbor maďarské centrální banky v úterý podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové minimum 1,65 %. Banka tak chce podpořit ekonomický růst a zabránit poklesu spotřebitelských cen.
• Odpor Poláků vůči zrušení zlotého a zavedení eura se dostal na rekordní úroveň. Proti vstupu země do eurozóny bylo v dubnu podle průzkumu agentury CBOS 70 % populace. V předchozím listopadovém průzkumu se proti zavedení jednotné evropské měny stavělo pouze 68 % Poláků. V České republice se přitom odpor vůči euru podle nedávného průzkumu naopak snižuje.
• Čínská měna již není podhodnocená, Peking by však měl urychlit přechod k volně plovoucímu měnovému kurzu. Uvedl to v úterý Mezinárodní měnový fond (MMF). Čína dlouhou dobu čelila kritice, že uměle nízkým kurzem jüanu poskytuje svým vývozcům konkurenční výhodu.
• Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) v úterý varovala Polsko před výrazným uvolněním rozpočtové politiky v době před říjnovými parlamentními volbami. Pokud by nastal prudký negativní zvrat ve veřejných financích, mohlo by to vést ke zhoršení výhledu polské úvěrové známky, uvedla agentura. Vítězství konzervativního kandidáta Andrzeje Dudy v nedělních parlamentních volbách nebude mít na rating Polska žádný bezprostřední vliv, dodala S&P.
• AstraZeneca doufala, že do roku 2023 bude mít příjmy vyšší než 45 miliard dolarů. Tuto její ambici zasáhl nejnovější vývoj v testování léku na lupénku brodalumab, jehož prodeje jí měly přinést miliardu dolarů navíc. Společnost Amgen, která se podílela na jeho vývoji, v pátek oznámila, že od projektu ustupuje poté, co testování odhalilo u testovaných subjektů sebevražedné myšlenky. Podle analytika Deutsche Bank Richarda Parkese je tento vývoj nečekaným krokem zpátky a zisk společnosti AstraZeneca zasáhne v dlouhodobém horizontu až o 2 %. Akcie na burze v Londýně ztrácejí procento.
• Pražští celníci našli v sobotu při kontrole autobusu jedoucího z Ukrajiny téměř 27 000 nekolkovaných cigaret a 16 litrů nekolkované vodky. Jako úkryt si pašeráci vybrali i toaletu, když krabičky cigaret schovali pod záchodovou mísu v nádrži na fekálie. Pašované zboží celníci zabavili a únik na spotřební dani vyčíslili na téměř 90 000 korun. Sdělila to v úterý mluvčí celníků Ivana Kurková.
• Francouzský kosmetický gigant L'Oréal sníží v Číně ceny většiny svých dovážených produktů. Oznámila to v úterý firma. Reaguje tak na rozhodnutí Pekingu snížit dovozní cla na produkty pro péči o pleť a další spotřební zboží.
• Atény vyloučily omezení přístupu k vkladům a pohybu kapitálu. Řecká levicová vláda v pondělí vyloučila, že by v případě nezískání peněz od věřitelů omezila přístup lidí k jejich bankovním vkladům a zavedla omezení na volný pohyb kapitálu. Uvedl to mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis poté, co na tuto možnost poukázala přední poslankyně za konzervativní opozici.

Výsledková sezóna

• Zisk ruského finančního ústavu Sberbank se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 58 % na 30,6 miliardy rublů. Sberbank je největší bankou v Rusku a působí i v České republice, nyní se ale potýká s negativními dopady západních sankcí a útlumu ruské ekonomiky. Čtvrtletní zisk však výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 21,6 miliardy rublů.
• Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air Holdings v uplynulém finančním roce zvýšila čistý zisk o 67 %. Další nárůst zisku předpokládá i v tomto roce, uvedly aerolinky ve své první výsledkové zprávě od vstupu na londýnskou burzu.
• Nizozemský řetězec supermarketů Ahold v prvním čtvrtletí snížil provozní zisk o půl procenta na 390 milionů eur, což je méně, než se čekalo. Společnosti, která v tuzemsku provozuje obchody Albert, klesly provozní marže na americkém a nizozemském trhu.
• Čistý zisk irských aerolinek Ryanair v uplynulém finančním roce stoupl o dvě třetiny na 867 milionů eur díky silnému růstu počtu pasažérů. Oznámila to v úterý firma, která je podle počtu cestujících největším nízkonákladovým leteckým přepravcem v Evropě a která letos slaví 30. výročí svého vzniku. Dodala, že v novém finančním roce očekává další nárůst zisku i počtu cestujících.

Zdroj: ČTK, CNBC