Británie slibuje věnovat na armádu dvě procenta HDP

"Cíle stanovené NATO ohledně vojenských výdajů budou dodrženy, a to nejen letos, ale i v každém roce až do konce desetiletí," řekl britský ministr financi George Osborne při prvním předložení rozpočtu poslancům. Británie podle něj navíc vytvoří zvláštní bezpečnostní fond ve výši 1,5 miliardy liber, především na zpravodajské služby.

"Toto rozhodnutí opět dokazuje, že Británie hraje zásadní roli v bezpečnosti světa," uvedl podle AFP americký velvyslanec v Londýně Matthew Barzun.

Rozpočtový trend ve vojenské a bezpečnostní oblasti vyvolává v Británii otázku, z čeho tyto výdaje budou hrazeny. Vláda konzervativního premiéra Davida Camerona to zatím neupřesnila. Ministr obrany Michael Fallon ale podle AFP minulý měsíc naznačil, že by se peníze mohly čerpat z fondů na mezinárodní pomoc.

Dávat dvě procenta HDP na armádu je všeobecný závazek aliančních států. Tento cíl však většina členů vojenského uskupení neplní; týká se to i České republiky, která vydává na armádu mírně přes jedno procento HDP. Dvě procenta HDP nejspíš splní v roce 2015 jen pět členských zemí: USA, Británie, Řecko, Polsko a Estonsko.

Vedení NATO a USA v posledním období evropské členy aliance ke zvýšení vojenských rozpočtů opakovaně vyzývaly. Bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen mimo jiné loni v dubnu při návštěvě Prahy upozornil Česko, že jeho výdaje na armádu jsou příliš nízké. Bývalý americký ministr obrany Chuck Hagel se loni obrátil na evropské členy aliance se žádostí, aby kvůli ruskému postupu na Ukrajině zvýšily své vojenské rozpočty. Více peněz na armádu chce po Evropě i Bílý dům.

Evropští členové Severoatlantické aliance musí přestat škrtat výdaje na armádu a začít vojenské rozpočty naopak zvyšovat, prohlásil v březnu na bruselském jednání zahraničního výboru Evropského parlamentu nový generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Není to udržitelné," řekl Stoltenberg o nepoměru ve vojenských výdajích jednotlivých členů.

Zdroj: ČTK