SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ECB na červencovém zasedání ponechala politiku beze změny, opět navýšila strop programu ELA pro řecké banky
ECB na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Kvantitativní uvolňování, které zahájila 9. března, ponechala v nezměněném objemu 60 miliard eur měsíčně. Tiskovou konferenci Maria Draghiho, na níž oznámil, že ECB rozhodla o navýšení programu financování pro řecké banky (ELA) o 900 milionů eur, jsme sledovali živě.
Tisková konference Maria Draghiho
14.33 Draghi: Jednání ECB se účastnil i pan Dombrovskis (místopředseda Evropské komise - pozn. red.). Rozhodli jsme se ponechat úrokové sazby beze změny. Program nákupu dluhopisů pokračuje bez problémů. Do konce září 2016, nebo do té doby, dokud se inflace nedostane ke dvěma procentům, budeme měsíčně nakupovat dluhopisy v objemu 60 miliard eur.
14.35 Draghi: Nedávný vývoj na finančních trzích založený na velké nejistotě náš postoj nezměnil.
14.36 Draghi: Naše opatření přispívají k ekonomickému růstu, uzavírání produkční mezery a zlepšování úvěrových podmínek.
14.36 Draghi: Budeme nadále pozorně sledovat situaci na finančních trzích i její možné dopady na cenovou stabilitu, a tudíž i na monetární politiku. Pokud by cenová stabilita byla ohrožena, zasáhne ECB použitím všech nástrojů, které má ve svém mandátu.
14.37 Draghi: Kvartální růst HDP eurozóny byl potvrzen na 0,4 % za první čtvrtletí. Očekáváme, že se ekonomické oživení dále rozšíří. Čekáme, že se bude zlepšovat domácí poptávka, která společně s fiskální konsolidací dále přispěje k růstu. Poptávka po exportu z eurozóny by se měla zvyšovat, avšak pokračující slabost ekonomik v rozvíjejících se zemích by mohla mít na globální ekonomiku negativní vliv. Pomalé zavádění reforem by mohlo zpomalit růst.
14.40 Draghi: Inflace do konce roku zrychlí, hlavně díky cenám ropy. V letech 2016 a 2017 se bude její tempo dále zvyšovat.
14.40 Draghi: Měnová báze M3 v květnu meziročně vzrostla o 5 % oproti 5,3% růstu v dubnu. Nejvíce ji podporují nejlikvidnější složky, především báze M1, která v květnu rostla tempem 11,2 %.
14.42 Draghi: Půjčování nefinančním institucím se zlepšuje. V květnu vzrostlo o 0,1 % po 0,1% poklesu v dubnu, a od propadu o 3,2 % v únoru 2014 se dále zlepšuje. Tempo poskytování úvěrů nefinančním institucím je přesto slabé. Růst poskytování úvěrů domácnostem se zvýšil na 1,4 % v květnu z 1,3 % v dubnu.
14.43 Draghi: Budeme pevně implementovat monetární politiku, především nakupování dluhopisů. Uvolněná politika podporuje ekonomickou situaci regionu.
14.46 Drahgi: Rozhodnutí zvýšit objem programu ELA pro Řecko je symetrické vůči rozhodnutí, které jsme učinili před několika dny. Když jednání stagnovala, zmrazili jsme pomoc, ale jen její výši, nikoli poskytování. Nyní je situace jiná, takže jsme mohli strop financování ELA opět navýšit, a to jsme také dnes udělali.
14.49 Draghi: Pomoc řeckým bankám je podmíněna tím, že Řecko zůstane v eurozóně. Ale ECB o členství zemí v eurozóně nerozhoduje. Jednáme na základě předpokladu, že Řecko zůstane v eurozóně.
14.50 Draghi: Zvýšení ELA bylo vypočítáno na základě požadavku řecké centrální banky, strop jsme navýšili o 900 milionů eur.
14.53 Draghi: Poskytování likvidity není bezpodmínečné. Jestli jsme poskytli Řecku dost likvidity? Nechám hovořit čísla. V lednu 2015 činil odliv depozit z Řecka v atmosféře voleb a nejistoty 13,3 miliardy eur, ELA se tehdy zvýšila o 35,2 miliardy eur. V červnu 2015 činil odliv depozit 8,1 miliardy eur a ELA byla navýšena o 10,3 miliardy eur. Eurosystém je v současnosti největším věřitelem Řecka, naše expozice vůči Řecku dosahuje 130 miliard eur, zbývající věřitelé poskytli 120 miliard eur.
14.59 Draghi: Řecký návrh dohody obsahuje působivý seznam reforem. Velká část toho dokumentu se týkala strukturálních reforem, nešlo jen o fiskální úpravy rozpočtu. Říkal jsem to již mnohokrát - dohodnutý program musí být společensky spravedlivý, musí podporovat růst a zároveň musí být fiskálně udržitelný. A tento program podle mého názoru tyto podmínky splňuje. Jsem si zcela jistý tím, že Řecko potřebuje seškrtání dluhů.
Agentura Bloomberg zároveň informuje o tom, že německý ministr financí Wolfgang Schäuble před německými zákonodárci možnost snížení řeckého dluhu rezolutně odmítl.
15.02 Draghi: Společně s řeckou centrální bankou situaci bedlivě sledujeme. Je důležité, aby měly řecké banky dostatečnou likviditu a nedošlo k dalšímu runu na banky.
15.08 Draghi: Nemohu komentovat slova politiků, to nespadá do mandátu ECB (reakce na názor Wolfganga Schäubleho, že by Grexit mohl být stále možný - pozn. red.). Mandátem ECB je jednat, jako by Řecko mělo zůstat v eurozóně.
15.09 Draghi: Očividně je v zájmu řecké ekonomiky, aby kapitálové kontroly trvaly co nejkratší dobu, ale je těžké předvídat, jak dlouho to bude. Mimochodem, kontroly zavádí a může je také odvolat pouze řecká vláda. Kapitálové kontroly jsou sice nyní škodlivé, ale v důsledku chránily malé střadatele. Měly by se odvolat co nejdříve, ale zároveň je potřeba v tomto ohledu postupovat velmi obezřetně.
15.11 Draghi: Koncept programu ELA byl zaveden proto, aby mohla být poskytnuta pomoc "individuálním" bankám, které mají potíže s likviditou. Koncept a jeho komunikování veřejnosti nyní revidujeme. Není důvod v tomto ohledu tajnůstkařit, když čelíme masivním systémovým a makroekonomickým problémům.
15.14 Draghi: Jsme si jistí, že nám Řecko své závazky splatí, stejně jako je splatí Mezinárodnímu měnovému fondu. Věříme, že splátku ECB, která má proběhnout 20. července, Řecko uhradí.
15.16 Draghi: Na otázku, jestli respektujeme rozhodnutí politiků, by se mi odpovídalo velmi těžce. Řekněme to takhle - respektujeme úmluvy EU.
15.17 Draghi: Je zbytečné se ptát, jestli naše rozhodnutí bylo jednomyslné, protože stačí dvě třetiny, a ty jsme dnes měli.
15.24 Draghi: Není na nás, abychom rozháněli pochyby o tom, jestli Řecko dokáže zavést reformy. Řecká vláda by měla tyto pochyby vyvracet. Náš mandát je jiný.
15.25 Draghi: Volatilita na trhu výrazně vzrostla, což vedlo k růstu sazeb. Tato volatilita však nezměnila naši predikci inflace ve střednědobém horizontu. Až k tomu dojde, budeme se tím zabývat. Máme nástroje, které můžeme použít.
15.28 Draghi: Způsobilost Řecka k tomu, abychom kupovali jeho dluhopisy, závisí na ratingovém hodnocení dluhopisů. Nemůžeme navíc kupovat dluhopisy států, v nichž právě probíhá revize. Takové hodnocení musí být nejprve úspěšně ukončeno.
15.32 Constâncio (viceprezident Evropské centrální banky): Pokud má země rating, který je pod investičním pásmem, může ECB přehodnotit své rozhodnutí o nákupu dluhopisů, pokud alespoň probíhá záchranný program, v jehož rámci země zavádí reformy. Vhodnost řeckých dluhopisů přehodnotíme, až poběží program ESM.
15.33 Draghi: Pokles cen ropy má samozřejmě dopad na inflaci, otázka je, jestli na ni bude mít dopad i nadále sekundárně. A my věříme, že jsme svými kroky v zavádění uvolněné politiky toto riziko sekundárního dopadu výrazně omezili.
15.36 Draghi: Srpen bývá tradičně slabším měsícem, není to nic překvapivého. Stejně jako prosinec. Nechápu proto, proč je takové drama kolem toho, že jsme provedli menší nákupy s předstihem. Jednalo se o 3 miliardy eur v květnu a 3 miliardy eur v červnu, v červenci to bylo o něco méně.
"Tisková konference ECB začala jako obvykle čtením prohlášení po zasedání bankovní rady. Toto prohlášení potvrdilo status quo - pokračování kvantitativního uvolňování, konstatování zlepšujícího se stavu ekonomiky a také připravenost ECB zvýšit úsilí v podpoře ekonomiky, pokud to bude nezbytné. Draghi se poměrně obsáhle věnoval vyhlídkám inflace, což patrně souviselo se snahou udržet vyšší inflační očekávání. Samotná tisková konference se do značné míry nesla ve znamení Řecka. Důležitá byla informace, že si je Draghi jistý splacením dluhopisů držených ECB (20. červenec). S tím souvisí i zvýšení objemu nouzové likvidity ELA o 900 milionů eur. Klíčové bylo především vysvětlení podmínek, za kterých může ECB nouzovou likviditu poskytovat - záleží především na kvalitě kolaterálu, jímž jsou především krátkodobé řecké státní dluhopisy. Pokud byly pochyby o schopnosti Řecka tyto dluhopisy plně splatit, musela ECB zvýšit haircut, nyní jsou díky poslednímu vývoji tyto pochyby menší, a to umožňuje ECB zvýšit dodávaný objem hotovosti," okomentoval tiskovou konferenci Ľuboš Mokráš, analytik z České spořitelny.
Zvýšení stropu v rámci programu nouzového financování (ELA) z nynějších 89 miliard eur, kde jej ECB udržuje už tři týdny, by bylo prvním krokem ke znovuotevření řeckých bank, které jsou zavřené už déle než dva týdny. Podle zdrojů agentury Reuters to ale ECB udělá až poté, co eurozóna schválí Řecku uvolnění překlenovacího úvěru v částce sedmi miliard eur. Atény díky tomu budou moci do 20. července uhradit ECB splatný úvěr 3,5 miliardy eur plus úroky.
ECB srazila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum loni v září, kdy také oznámila, že začne poprvé dodávat do ekonomiky eurozóny dodatečné peníze prostřednictvím nákupů krytých dluhopisů a dalších cenných papírů od komerčních bank. K razantním opatřením centrální banku přimělo oslabování západoevropské ekonomiky a pokles inflace.
Podle čtvrtečních finálních dat evropského statistického úřadu Eurostat tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu kleslo na 0,2 % meziměsíčně z předchozích 0,3 %, jak očekávala předběžná data. V červnu 2014 byla inflace v eurozóně na 0,5 %. V celé Evropské unii zpomalila inflace dokonce na 0,1 % z 0,3 % v květnu, o rok dříve byla na 0,7 %. Inflace se stále nachází hluboko pod dvouprocentním cílem ECB a podle predikcí banky to tak ještě nějakou dobu zůstane.
Slabá je podle posledních dat také průmyslová výroba v regionu. Ta v eurozóně v květnu nečekaně meziměsíčně klesla o 0,4 %, očekával se růst o 0,2 % po dubnové stagnaci. Meziročně se produkce zvýšila o 1,6 % při očekávání 2% růstu. V celé Evropské unii se průmyslová produkce meziměsíčně snížila o 0,3 %, v dubnu rovněž stagnovala. Meziročně se produkce v celé Evropské unii v květnu zvýšila o 2 %.
O něco lepší zprávy naopak přinesli maloobchodníci, jejichž tržby v eurozóně v květnu vzrostly o něco více, než se čekalo. Trh predikoval meziměsíční růst o 0,1 % po dubnovém růstu o 0,7 %, tržby se však zvýšily o 0,2 %. Meziročně se tržby zvýšily o 2,4 % při očekávání 2,3% růstu po dubnových +2,2 %.
Zrychluje také podnikatelská aktivita v regionu. Sektor služeb v eurozóně v červnu podle finálních dat agentury Markit expandoval rychlejším tempem. Index nákupních manažerů zde vyskočil na 54,4 bodu z 53,8 bodu v květnu, jak predikovala předběžná data. Kompozitní index se zvýšil na 54,2 bodu z 53,6 bodu v květnu, podle předběžných údajů se měl zvýšit jen na 54,1 bodu. Průměrná hodnota za druhé čtvrtletí díky tomu vyskočila na čtyřleté maximum.
Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v červnu podle dat agentury Markit vzrostl na 52,5 bodu z květnových 52,2 bodu, v souladu s předběžnými daty. Tempo růstu zaměstnanosti v sektoru se drží poblíž dubnového 3,5letého maxima a růst produkce zaznamenaly všechny sledované státy s výjimkou Řecka.
Řecko na trhy poslední dobou posílá velmi nepříznivá data. Průmyslová produkce země v květnu klesla meziročně o 4 % po procentním růstu v dubnu a v prvním čtvrtletí řecká ekonomika klesla o 0,2 %, tudíž se tak po křehkém oživení z loňského roku vrátila do recese. Zároveň v červnu opět klesly spotřebitelské ceny, které tak klesají již 28. měsíc v řadě.
Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK, MarketWatch, Twitter
