Bank of England ponechala v srpnu politiku beze změny. Základní sazba zůstává na 0,5 %, program odkupů aktiv v objemu 375 miliard liber
Výbor pro měnovou politiku na svém zasedání hlasoval pro zachování základní úrokové sazby na úrovni 0,5 % v poměru 8:1. Guvernér Ian McCafferty hlasoval pro zvýšení o 25 bazických bodů. Zachování objemu v programu odkupů aktiv pak výbor odhlasoval jednomyslně. Základním cílem centrální banky tak zůstává dosažení 2% inflace s cílem podpořit růst a zaměstnanost.
Banka však zlepšila odhad letošního růstu britské ekonomiky na 2,8 % z dříve předpokládaných 2,5 %. Předpověděla rovněž, že inflace se vrátí k jejímu dvouprocentnímu cíli během dvou let. Potvrdila tak svou dřívější inflační prognózu navzdory obnovenému poklesu cen ropy a posilování kurzu britské libry v uplynulých třech měsících.
Britská centrální banka drží úrokové sazby na rekordním minimu již šest a půl roku. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku a zajistit návrat inflace ke svému cíli. Pro zahájení zvyšování úroků na dnešním zasedání hlasoval pouze jeden z devíti členů vedení banky. Většina ekonomů dotazovaných agenturou Reuters přitom očekávala, že růst úroků podpoří dva členové vedení.
Podle analytiků není pravděpodobné, že by Británie přikročila ke zpřísnění měnové politiky dříve než americká centrální banka (Fed). Ta by nicméně mohla uskutečnit první zvýšení úrokových sazeb od roku 2007 již příští měsíc. Většina ekonomů podle Reuters předpokládá, že britská centrální banka začne úroky zvyšovat v únoru.
Tempo růstu britské ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí zrychlilo díky oživení dominantního sektoru služeb a prudkému růstu těžby a ropy a plynu. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 0,7 % proti předchozímu čtvrtletí, ve kterém stoupl o 0,4 %.
Zdroj: ČTK, Bloomberg
