Evropské akcie v pátek zažily po předchozích výkyvech klidný den, za týden ale odepsaly i přes čtyři procenta

Britský FTSE 100 ztratil v pátek 0,27 %, francouzský CAC 40 0,61 % a německý DAX 0,27 %. Regionální STOXX Europe 600 zakončil den jen lehce pod nulou se ztrátou 0,12 %.

"Nikomu se nechtělo před víkendem vstupovat do velkých pozic, obzvláště po tak nervózním týdnu," říká Benno Galliker, trader z Luzerner Kantonalbank. "Na trzích nyní panuje válka mezi investory, kteří si myslí, že nás ještě čeká pokles, a těmi, kteří se domnívají, že už bylo korekce dost. Spíše nyní převládá prostředí risk-off než risk-on," dodává.

Za celý týden STOXX Europe 600 odevzdal 2,73 %, a zažil tak první 5denní pokles za tři týdny. Ve středu zaznamenal index nejprudší pokles od října loňského roku, když Čínská lidová banka (PBoC) záměrně devalvovala jüan. Britský FTSE 100 za týden odevzdal 2,3 %, CAC 40 4,4 % a DAX rovněž 4,4 %.

Západoevropský benchmark FTSEurofirst 300 klesl v pátek o 0,1 % a za celý týden ztratil tři procenta, nejvíce od počátku července. Zatím má letos ale k dobru stále asi deset procent díky podpůrným opatřením Evropské centrální banky (ECB).

"Každý má radost, že je tenhle týden u konce," říká Galliker. "Bylo to docela divokých pět dní, jak kvůli jüanu, tak kvůli poklesu cen ropy na šestileté minimum. Nyní musíme najít novou rovnováhu," dodává.

Čínský jüan po úterní devalvaci oficiálního kurzu klesl za týden o tři procenta, a zaznamenal tím nejhlubší pokles za více než dvacet let. Čína je po Spojených státech druhým největším odběratelem zboží z Evropské unie a pokles čínské měny by mohl tento export ztížit.

"Byl docela šok, co Čína udělala. Neobjevila se totiž žádná předběžná výstraha. Ještě se usazuje prach a trh si vybírá oddechový čas," řekl agentuře Reuters obchodník Markus Huber z firmy Peregrine & Black. Stabilizace jüanu by podle něj mohla obnovit důvěru na trhu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ekonomiky Polska a Maďarska v letošním druhém čtvrtletí zpomalily růst. Polská ekonomika podle prvního rychlého odhadu tamních statistiků stoupla meziročně o 3,3 % po růstu o 3,6 % v předešlém kvartálu. Maďarská ekonomika se zvýšila meziročně o 2,7 % po růstu o 3,7 % v prvních třech měsících roku, uvedli v pátečním předběžném odhadu tamní statistici.
• Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí podle předběžných dat expandovala tempem 0,3 % mezikvartálně, očekával se růst HDP o 0,4 %, stejně jako v předešlém čtvrtletí. Meziročně měla expanze podle odhadů zrychlit na 1,3 % z předchozího procenta, hrubý domácí produkt vykázal růst o 1,2 %. V celé Evropské unii ekonomika rostla mezikvartálně o 0,4 %, stejně jako v prvním čtvrtletí, a meziročně o 1,6 % po 1,5% růstu v prvních třech měsících letošního roku.
• Italská ekonomika ve druhém kvartále podle předběžných dat expandovala tempem 0,2 % mezičtvrtletně (odhad: +0,3 %). Meziročně se HDP zvýšil o 0,5%, jak se očekávalo.
• Ukrajinská ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 14,7 %. Oznámil to v pátek ukrajinský statistický úřad. Centrální banka očekávala, že hrubý domácí produkt (HDP) se sníží o 15,3 % po propadu o 17,2 % v prvních třech měsících roku. Ekonomiku země sráží povstání separatistů na východě.
• Slovenská ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí po očištění o sezonní vlivy stoupla o 0,8 % oproti předešlému kvartálu, kdy rostla stejným tempem. Vyplývá to z odhadu, který v pátek zveřejnil slovenský statistický úřad. V meziročním srovnání tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) podle sezonně neupravených údajů zrychlilo na 3,2 % z 3,1 % v prvním kvartálu.
• Francouzská ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) zůstal po nárůstu v předchozím kvartálu beze změny. Ukázaly to páteční předběžné odhady francouzského statistického úřadu INSEE. Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že ekonomika vykáže růst o 0,2 %.
• Ve druhém čtvrtletí si česká ekonomika udržela svůj růst, a potvrdila tak rostoucí výkonnost. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost vzrostl ve druhém kvartálu podle rychlého odhadu meziročně o 4,4 % a ve srovnání s prvním čtvrtletím o 0,9 %.
• Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila tempo růstu na 0,4 % po vzestupu o 0,3 % v předchozích třech měsících. Ve svém předběžném odhadu to dnes oznámil spolkový statistický úřad. Meziročně se hrubý domácí produkt největší evropské ekonomiky zvýšil o 1,6 % po růstu o 1,2 % v prvních třech měsících roku.
• Řecký parlament v pátek po celonoční debatě schválil dohodu o třetím záchranném programu, který země dojednala se zahraničními věřiteli.
• Tempo růstu spotřebitelských cen bylo v červenci v eurozóně podle finálních dat Eurostatu stejné jako v červnu. Ceny rostly o 0,2 % meziročně. V červenci 2014 bylo tempo inflace v eurozóně na 0,4 %. V celé Evropské unii inflace v červenci rovněž stagnovala na červnovém tempu, a to na 0,1 %. V červenci 2014 byla míra inflace 0,5%.

• Evropská komise již přijala opatření, která mají Řecku zajistit dalších 6,04 miliardy eur v překlenovacím úvěru v případě, že plánovaný třetí záchranný program pro tuto zemi nebude včas připraven. Stojí to v unijním dokumentu, k němuž se dostala agentura Reuters.

• Účast Mezinárodního měnového fondu (MMF) na třetím záchranném programu pro předlužené Řecko považuje Německo za klíčovou podmínku. Řekla to v pátek mluvčí tamní vlády Christiane Wirtzová. MMF se prozatím k pomoci Řecku připojit nechce, znovu plánuje své rozhodnutí přehodnotit až poté, co budou učiněny kroky k tomu, aby se dluh Řecka stal udržitelným.

• Slovenská vláda premiéra Roberta Fica před parlamentními volbami plánovanými na začátek příštího roku usiluje o zlevnění energií, které spolu s potravinami tvoří značnou část výdajů Slováků. Stát poskytne domácnostem slevu na zemní plyn, energetický regulační úřad ÚRSO zase má prověřit náklady distributorů elektřiny a plynu, což by mělo vyústit v nižší ceny.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Přílišná kolísavost finančních trhů v Číně by mohla mít na zatím křehké hospodářské oživení v eurozóně větší dopady, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze zápisu z červencového zasedání vedoucích představitelů Evropské centrální banky (ECB). Ekonomiku eurozóny by prý mohlo negativně ovlivnit rovněž očekávané zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech.
• Rusko ve čtvrtek přidalo Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko na seznam západních zemí, ze kterých zakázalo dovoz potravin. Zároveň pohrozilo tímto krokem i Kyjevu, pokud začátkem příštího roku vstoupí v platnost hospodářská část smlouvy o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Příslušné nařízení podepsal premiér Dmitrij Medveděv.
• Německá prokuratura obžalovala sedm současných a jednoho bývalého zaměstnance společnosti Deutsche Bank za údajné daňové podvody související s obchodováním s emisními povolenkami. Způsobené škody prokuratura odhaduje na 220 milionů eur, informovala ve čtvrtek agentura DPA.
• Řecká ekonomika se ve druhém čtvrtletí překvapivě vrátila k růstu. Tamní statistický úřad ve čtvrtek oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,8 %. V prvním kvartálu HDP podle zpřesněných údajů stagnoval, namísto původně ohlášeného poklesu o 0,2 %.
• Spotřebitelské ceny v Německu v červenci meziročně stouply o 0,2 %. Tempo jejich růstu tak zpomalilo z červnových 0,3 %. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad, který tak potvrdil svůj odhad z konce července. Inflaci tlačí dolů zejména levnější energie.
• Spotřebitelské ceny ve Francii v červenci meziročně vzrostly jen o 0,2 %. Očekával se 0,3% růst, stejně jako v červnu. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 %, jak se očekávalo, po 0,1% poklesu v červnu.
• Spotřebitelské ceny ve Španělsku v červenci meziročně vzrostly o 0,1 %, stejně jako v červnu. Předběžná data počítala se zpomalením inflace na nulu. Meziměsíčně se ceny propadly o 0,9 %, předběžná data predikovala propad o jedno procento po červnovém růstu o 0,3 %. Jádrová inflace zrychlila na 0,8 % meziročně z předchozích 0,6 %, meziměsíčně však jádrové ceny klesly o procento po předchozím růstu o 0,1 %.
• Turecká lira klesla na rekordní dno vůči dolaru i euru.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců od dubna do června zůstala na 5,6 %, jak se očekávalo. Růst mez však zpomalil na 2,4 % z předchozích 2,8 %, očekávalo se udržení tempa na 2,8 %. Celková zaměstnanost se snížila o 63 tisíc, trh predikoval -55 tisíc po -67 tisících v předchozích třech měsících. Počet nezaměstnaných žádajících o podporu se v červenci snížil o 4 900, očekával se nárůst o jeden tisíc po předchozím růstu o zhruba jen 200 žádostí (revidováno z 7 tisíc).
• Průmyslová výroba v eurozóně v červnu klesla o 0,4 % meziměsíčně, očekával se 0,1% pokles po předchozím snížení o 0,2 % (revidováno z -0,4 %). Meziročně se zvýšila o 1,2 %, očekával se 1,7% nárůst po předchozím růstu o 1,6 %. V celé Evropské unii se produkce snížila v červnu meziměsíčně o 0,2 % po předchozím poklesu o 0,1 %. Meziročně se v celé EU produkce zvýšila o 1,7 %.
• Světová poptávka po ropě v současnosti roste nejrychlejším tempem za pět let díky hospodářskému oživení a nízkým cenám suroviny. Převis nabídky nad poptávkou je ale tak výrazný, že by měl vydržet až do příštího roku. Uvedla to ve středu Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou.
• Německá vláda testuje, zda by Evropská unie byla ochotná přistoupit na poskytnutí záruk za případné budoucí půjčky Mezinárodního měnového fondu Řecku. S odvoláním na zprávu německého týdeníku Die Zeit o tom ve středu napsala agentura Reuters. Berlín prý chce nabídkou záruk vtáhnout MMF do účasti v třetím záchranném programu, zároveň ale hodlá tlačit na to, aby se fond vzdal požadavku na rozsáhlý odpis řeckého dluhu.
• Deflace na Slovensku se v červenci prohloubila, spotřebitelské ceny klesly v meziročním srovnání o 0,2 % po poklesu o 0,1 % v červnu. Informoval o tom ve středu slovenský statistický úřad. Analytici očekávali, že země se již z deflace vymaní.
• Investiční skupina Penta koupila 100% podíl ve vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Ve středu podepsala smlouvu s německým koncernem Verlagsgruppe Passau. Řekl to mluvčí Penty Ivo Mravinac. Smlouva podléhá schválení antimonopolního úřadu.
• Indie žaluje švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé kvůli údajným nekalým obchodním praktikám. Požaduje od ní odškodné 100 milionů dolarů. Nestlé prý způsobila indickým spotřebitelům újmu zavádějící reklamou na nudle značky Maggi. Informuje o tom server BBC.
• Německá automobilka BMW v červenci meziročně zvýšila prodej téměř o šest procent na rekordních 173 195 vozů, protože růst poptávky v Evropě převážil nad poklesem na čínském trhu. Oznámila to ve středu firma, která je největším výrobcem luxusních automobilů na světě.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v srpnu opět zhoršila. Index očekávání se propadl na 25 bodů z 29,7 bodu v červenci. Očekával se naopak růst na 31,9 bodu. Hodnocení současné situace se naopak zlepšilo na 65,7 bodu z 63,9 bodu v červenci, čekal se růst na 64,2 bodu. Očekávání investorů pro celou eurozónu se výrazně zlepšilo, když index vyskočil na 47,6 bodu z 42,7 bodu v červenci.
• Řecko v noci na úterý dosáhlo dohody s věřiteli o rozpočtových cílech země do roku 2018. Oznámila to s odkazem na informované vládní zdroje řecká agentura ANA. Letos má Řecko hospodařit s primárním deficitem, v dalších třech letech pak s primárním přebytkem. Později nejmenovaný evropský představitel oznámil, že země dosáhla s věřiteli i dohody o třetím záchranném balíčku.
• Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v prvním pololetí letošního roku 35,5 miliardy Kč, čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy činil 15,7 miliardy Kč (čistý zisk byl 15,4 miliardy Kč, meziročně -11 %). Navzdory dalšímu poklesu realizačních cen vyrobené elektřiny meziročně vzrostly provozní výnosy na 102,9 miliardy Kč, a to díky růstu objemu prodeje elektřiny, plynu i tepla koncovým zákazníkům. Pro celý letošní rok Skupina ČEZ nadále očekává čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 27 miliard Kč.
• Spotřebitelské ceny v Itálii vzrostly o 0,2 % meziročně, jak se očekávalo, meziměsíčně klesly o 0,1 %.
• Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) z indické skupiny Tata Motors podepsala předběžnou dohodu o postavení nového závodu na Slovensku. Továrna, jejíž konečná kapacita by měla dosáhnout až 300 000 vozů ročně, by měla stát v Nitře, sdělila v úterý firma podle agentury Reuters.
• Americký producent těžkých strojů Terex se dohodl na fúzi s finským výrobcem jeřábů Konecranes. Spojením vznikne společnost s ročními tržbami kolem deseti miliard dolarů, sdělily v úterý obě firmy.
• Investiční skupiny Blackstone a Lone Star Funds údajně podaly nabídku na odkup špatných úvěrů v nominální hodnotě 2,7 miliardy eur, které prodává BCR, rumunská dcera Erste Group. Erste začala s výraznými prodeji úvěrů loni a v rámci prezentace výsledků za druhý kvartál indikovala, že ve druhém pololetí prodeje opět zrychlí.
• Jednání Atén s věřiteli o novém záchranném programu pro Řecko vstoupila do cílové rovinky, dokument popisující základy programu je již "téměř hotov". Uvedla to v pondělí agentura DPA s odvoláním na zdroje z řecké vlády. Podle řecké televize by měly být rozhovory dokončeny nejpozději v úterý ráno.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v srpnu snížila, ale pouze nepatrně. Hodnocení současné hospodářské situace se navíc dostalo na nejlepší úroveň za čtyři roky. Vyplývá to z průzkumu společnost Sentix. Údaje podle agentury Reuters naznačují, že eurozóně se daří čelit nejistotě spojené s řeckou dluhovou krizí i zpomalování růstu světové ekonomiky.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil čistý zisk o více než 70 % na 382 miliard rublů. Oznámila to v pondělí firma. Zisk tak překonal očekávání analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali na 348 miliard rublů.
• Nápojářská skupina Kofola otevře v úterý v Praze svou první restauraci rychlého občerstvení s názvem NaGrilu. Půjde o pilotní koncept, restaurace je umístěna v pražské Jindřišské ulici. Kofola chce s tímto konceptem restaurací v následujících pěti letech expandovat v ČR i na Slovensku především formou franšíz. V dlouhodobějším horizontu má jít o desítky restaurací. ČTK to řekla mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.
• Německo by mělo do roku 2050 zcela opustit uhelnou energetiku a spoléhat se výhradně na obnovitelné zdroje. Vyzývá k tomu zemský premiér Šlesvicka-Holštýnska Torsten Albig. Čím déle budou uhelné elektrárny v provozu, tím dražší podle něj bude jejich pozdější odstavení.
• Průmyslová produkce v Řecku v červnu klesla meziročně o 4,5 % po květnovém poklesu o 4,3 % (odhad: -5,4 %).
• Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 4,6 %, očekával se 4,5% pokles.
• Farmaceutická společnost AstraZeneca rozšiřuje své aktivity v oblasti léčby rakoviny. Za méně než týden uzavřela již třetí dohodu ohledně práv na vývoj léčiv, tentokrát s Inovio Pharmaceuticals. Jedná se o práva na experimentální lék INO-3112, který má podporovat imunitní systém.

Výsledková sezóna

• Švýcarskému potravinářskému gigantu Nestlé v prvním pololetí klesly tržby i zisk kvůli silnějšímu kurzu domácí měny a zákazu prodeje jeho nudlí Maggi na indickém trhu. Firma ve čtvrtek nicméně dosáhla úspěchu v odvolání proti tomuto zákazu, neboť indický soud nařídil nové testování výrobku.
• Provozní zisk největší německé energetické společnosti E.ON se v prvním pololetí snížil o 13 % na 4,3 miliardy eur. Oznámila to ve středu firma, která působí rovněž v České republice. Za poklesem zisku stály zejména slabé výsledky divize pro konvenční výrobu elektrické energie.

Zdroj: ČTK, Bloomberg