Více dluhů a umění jako vstupenka mezi superboháče
I když to může vypadat překvapivě, nejbohatší lidé v USA nechávají svým pozůstalým více dluhů a příspěvků na charitu než jejich méně bohatí kolegové. Za života více investují do svého byznysu a umění.
Zajímavá je rovněž skutečnost, že ani pozůstalí po těch největších boháčích se nemusejí bát toho, že by z dědictví platili velkou daň. Díky různým osvobozením od daně, jejichž minimální výše každoročně roste, zaplatí daň z dědictví pouze 0,2 % lidí.
Na základě dat, která zveřejňuje americký finanční úřad (Internal Revenue Service - IRS) o majetku nejbohatších zesnulých lidí, se však dá zjistit struktura majetku nejbohatších lidí (alespoň v USA) a rozdíly mezi jednotlivými skupinami podle velikosti jmění.
Z prvního grafu je patrné, že lidé s majetkem nad 100 milionů dolarů mají většinu svého jmění uloženu v akciích, a to buď veřejně obchodovaných, nebo privátních společností (closely held stocks).
U osob, jejichž majetek se pohybuje v rozmezí od 5 do 10 milionů dolarů, převažují vedle veřejně obchodovaných akcií ještě nemovitosti a důchodové programy.
Ze třetího grafu pak jasně vyplývá, že s tím, jak člověk stále více bohatne, mění se i jeho preference vlastnictví. Od důchodových programů, nemovitostí, zemědělské půdy a hotovosti se majetek přesouvá více například do dluhopisů a privátních společností, ale také do umění.
Zajímavé rozdíly jsou také v pozůstalosti, kterou za sebou bohatí lidé nechávají po smrti. S růstem bohatství významně rostou charitativní příspěvky a trochu překvapivě také dluhové zatížení. Díky tomu tak zanechávají svým dědicům procentuálně méně majetku než ti méně bohatí.
Zdroj: WSJ
