Výsledek klimatické konference v Paříži: Do konce 21. století udržíme oteplování oproti předindustriální éře do 2°C

"Dohoda znamená historický mezník, kdy si dnes už opravdu téměř celý svět uvědomuje, že klimatická změna, ke které zásadně přispívá činnost člověka, je realitou, která začíná citelně ovlivňovat život každého z nás, a že lidstvu neúprosně a rychle utíká čas, kdy ještě má šanci něco ovlivnit. A to platí i pro Českou republiku. I my neseme odpovědnost za to, v jakém stavu předáme tuto planetu budoucím generacím," komentoval dohodu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který se za českou vládu účastnil závěrečných jednání.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který vystoupil na úvod konference před dvěma týdny, je přijatá dohoda "přelomová nejen cíli, které si klade (udržet nárůst globální průměrné teploty pod 2 °C oproti předindustriálním hodnotám), ale zejména tím, že se do tohoto úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství". "Samozřejmě ne ve všech ohledech odpovídá nová dohoda původní představě ČR, například co se týče ambicióznosti závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tohoto historického kompromisu," dodal ministerský předseda.

Oteplování planety se má co nejvíce přiblížit hodnotě 1,5 °C. Pokrok jednotlivých zemí má každých pět let procházet revizí. Dohoda počítá s uvolněním 100 miliard dolarů pro rozvojové země. Nová klimatická dohoda by měla v roce 2020 nahradit nynější Kjótský protokol z roku 1997.

K dohodě nakonec přistoupili všichni včetně největších znečišťovatelů na planetě Číny a Spojených států. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius představený text označil za ambiciózní a nejlepší možný kompromis. Připomněl, že má být "právně závazný". To znamená, že ho budou jednotlivé země ratifikovat. Vymahatelnost závazků v podobě nějakých sankcí či pokut ovšem dohodou zaručena není.

Podle Fabiuse je dohoda také dostatečně "diferencovaná, spravedlivá, vyvážená, dynamická i právně závazná". "Uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí," podotkl francouzský ministr.

K přijetí návrhu vyzval zástupce zemí v pařížském Le Bourget i francouzský prezident Francois Hollande. "Máte možnost změnit svět. Musíte se jí chopit," prohlásil na závěr projevu, který delegáti odměnili potleskem vestoje.

Šéf OSN Pan Ki-mun označil návrh dohody o klimatu za historický dokument na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti. Dokument je podle něj potřeba schválit.

Poslední kompromisní návrh předem odmítli protestující v centru Paříže. Dohodu považují za příliš slabou a nedostatečnou.

Hlavní body nové dohody o klimatu

DLOUHODOBÉ CÍLE (STUPNĚ)

• Udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně", což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.
• (Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia.)

DLOUHODOBÉ CÍLE (EMISE)

• Podle dohody musejí státy "usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech".
• (Vyjednávači se pokoušeli zformulovat dlouhodobé cíle na zastavení emisí a transformaci světové energetiky. Zástupci ohrožených států a nevládních organizací požadovali jasně formulovaný plán na eliminaci či snížení používání pevných paliv. Čína a Indie, které jsou na používání pevných paliv závislé, se bránily stanovení přesných termínů, kdy by se měla tato paliva přestat používat. Rovněž Saúdská Arábie, závislá na ropě, byla proti. V rámci EU je zase na uhlí závislá polská ekonomika.)

FINANCE

Nezávazná příloha dohody uvádí, že se vlády rozvinutých zemí mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. - (Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří.)

ZTRÁTY a ŠKODY

• V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy na zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.
• (Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky.)

TRHY S EMISEMI OXIDU UHLIČITÉHO

• Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření", která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

DIFERENCIACE

• V dohodě se praví, že by rozvinuté státy měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
• (Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, tak jak byly stanoveny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími, a mohly by také činit více.)

Zdroj: ČTK, Novinky.cz, MarketWatch