ČNB stanovila poprvé rezervu s cílem ochránit úvěrový trh

"Důvodem prvního zavedení této rezervy na vyšší než nulové úrovni je výraznější oživení úvěrů, při kterém se začínají vytvářet podmínky pro vznik systémového rizika," uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Růst úvěrů v domácí ekonomice zatím podle Tomšíka evidentně není nadměrný. "Ale jednou z draze zaplacených lekcí poslední krize je, že reagovat na příznaky úvěrového boomu příliš pozdě či příliš slabě se nevyplácí, neboť náklady finanční krize mohou být velmi vysoké. ČNB proto musí reagovat dříve, než se rizika pro finanční stabilitu zvýší na nebezpečnou úroveň," uvedl.

Podle České bankovní asociace centrální banka již poměrně dlouhou dobu předem signalizovala, že k takovému opatření zřejmě přistoupí. "Jeho vyhlášení tedy není překvapením. Kapitálová vybavenost sektoru jako celku je na vysoké úrovni, a proto poskytování dalších úvěrů ekonomice tímto opatřením nebude postiženo," uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Viceguvernér Tomšík uvedl, že zavedení proticyklické kapitálové rezervy "neeliminuje žádoucí efekty měnové politiky ČNB". Dále uvedl, že k navýšení požadavků dojde až od počátku roku 2017 a povinnost vytvářet proticyklickou rezervu nebude bankám bránit v poskytování dalších úvěrů. "V současnosti mají dostatek kapitálu i zdrojů," uvedl.

Rezervu by by měly banky podle ČNB vytvářet v období nadměrného růstu úvěrů. Naopak v období poklesu ekonomické aktivity doprovázeného zvýšeným finančním napětím a rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být rezerva "rozpouštěna" a využita bankami jako kapitálový polštář pro krytí ztrát. Cílem je tak zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do celé ekonomiky a jako vedlejším efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existuje také kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva. Kapitálovou rezervu stanovila ČNB velkým tuzemským bankám již loni v listopadu.

Centrální banka tehdy stanovila České spořitelně a Československé obchodní bance tehdy shodně sazbu tři procenta, Komerční bance 2,5 procenta a UniCredit Bank jedno procento. Sazby jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a musí být naplněny kmenovým kapitálem banky.

ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

"Pokud ČNB hovoří v souvislosti s makroobezřetnostní politikou o rostoucích rizicích z úvěrového vývoje a uvolněných standardů bank a naopak v souvislosti s měnovou politikou o potřebě udržovat měnové podmínky nadále velmi uvolněné, jedná se evidentně o jistou nekonzistenci. Vzniká tak legitimní otázka, zda je kombinace obou politik ČNB v tuto chvíli nadále v ČR nastavena optimálně. Jsou rizika podstřelení 2% inflačního cíle (z velké části z titulu propadu cen ropy) v podmínkách jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU stále vyšší než silný nadbytek korunové likvidity z titulu intervencí, pokles úrokových sazeb do záporných hodnot a s tím související honba za výnosy a potenciální počátek bublin na dalších trzích? A nebylo by výhodnější nadále neuvolňovat měnovou politiku, aby nemusela být zpřísňována politika makroobezřetnostní? V této situaci si pak dokážeme o to méně představit zavedení záporných sazeb, které by z pohledu makroobezřetnostní politiky představovaly další růst rizik," okomentoval zprávu Jakub Seidler, hlavní ekonom pro ČR v ING.

"Proticyklická rezerva začíná platit od roku 2017, takže nečekáme žádný dopad na dividendu Komerční banky za rok 2015. Plný dopad dodatečného 0,5% kapitálového požadavku je při současných 404 miliardách Kč RVA asi dvě miliardy korun (52 Kč na akcii). O tuto sumu by Komerční banka mohla zmenšit plánované snížení kapitálu v dalších letech (2016 a 2017), a tedy i plánovaný dividendový výplatní poměr," říká Petr Bártek, analytik České spořitelny.

Zdroj: ČTK