25 bazických bodů, které mají otřást světem

V nedávné době na sebe v souvislosti s nastavením hlavní úrokové sazby v USA strhli pozornost zejména viceprezident Fedu Stanley Fischer a šéf newyorské pobočky Fedu William Dudley. Fischer na konci srpna na výročním setkání centrálních bankéřů a světových ekonomů v americkém Jackson Hole prohlásil, že je scénář růstu sazeb již v září pravděpodobnější než na začátku měsíce, Dudley (velký spojenec guvernérky Yellenové) ale naopak uvedl, že propad cen akcií vyvolaný nejistotou ohledně dalšího vývoje čínské a světové ekonomiky hraje proti zvyšování sazeb.

Trh se na výhledu budoucího nastavení sazeb v USA ani nyní, dva dny před vynesením ortelu, neshodne. Část trhu věří, že centrální banka sebere odvahu a sazby nepatrně zvýší, nejčastěji se hovoří o 25 bazických bodech, většina investorů si však myslí, že Fed nebude nikam spěchat, sazby nechá beze změny a počká si na další ekonomická data, která ukáží, zda ožívání ekonomiky pokračuje, a naznačí, jak se na náladě amerických společností a spotřebitelů podepsaly turbulence na světových trzích vyvolané slabými daty z Číny.

Čtvrt procentního bodu na první pohled vypadá jako zanedbatelná hodnota, v současné situaci má ale i takto malá změna obrovskou váhu. Možnost růstu amerických sazeb totiž přichází ve chvíli, kdy se Evropa, Japonsko nebo Čína vydávají opačným směrem.

Nepřehlédnutelný protivítr

Proti americkým jestřábům navíc hraje skutečnost, že dolar během posledního roku výrazně zpevnil proti euru, což nepříznivě působí na konkurenceschopnost a výsledky amerických exportérů. K tomu přičtěme nízké ceny prakticky všech hlavních komodit v čele s ropou a nejistotu kolem možných globálních ekonomických dopadů syrského exodu.

Stanley Fischer ještě před třemi týdny prohlašoval, že počká, jak vyzní zpráva z trhu práce za srpen. Ta je ale dávno na světě a mnoho dalších dat s potenciálem změnit názor Fischera či dalších členů Fedu od té doby nevyšlo. Údaje o tržbách maloobchodních prodejců, které budou zveřejněny dnes (v úterý), pro Fed nejsou klíčovým ukazatelem, a data o inflaci, která vyjdou ve středu, budou zřejmě až příliš čerstvá na to, aby plány banky zásadním způsobem změnila.

Zpráva z trhu práce ze začátku září ukázala, že ekonomika USA v srpnu mimo zemědělství vytvořila 173 tisíc pracovních míst, tedy výrazně méně, než se čekalo (217 tisíc). Míra nezaměstnanosti ovšem klesla na 5,1 %, když se čekal mírnější pokles na 5,2 % z 5,3 %. Smíšený obrázek doplnily pozitivní revize dat za červen a červenec a informace o meziměsíčním růstu mezd o 0,3 %.

Nejednoznačně dosud vyznívaly i zprávy o vývoji jádrových výdajů na osobní spotřebu, preferovaném inflačním ukazateli centrální banky USA. Fed by rád viděl 2% růst jádrových výdajů na osobní spotřebu, ukazatel ale aktuálně dosahuje jen 1,3 % a banka dle aktuálních predikcí neočekává dosažení 2% tempa inflace dříve než v roce 2017. Na druhou stranu Stanley Fischer zdůraznil, že rozhodující pro nastavení sazeb není aktuální, ale projektovaný stav ekonomiky, tedy také inflace.

Měnovému výboru Fedu opravdu není co závidět. Pokud se rozhodne sazby zvýšit, investoři by v prostředí zvýšené volatility mohli v obavách o budoucnost světové ekonomiky spustit výprodeje akcií. Stejný scénář ale teoreticky může nastat i v případě, že se Fed rozhodne se sazbami nehýbat, tentokrát proto, že by si investoři rozhodnutí FOMC mohli vyložit jako důkaz o přetrvávající slabosti amerického hospodářství.

Na konci srpna se pravděpodobnost růstu sazeb již letos v září pohybovala kolem 30 %, na konci minulého týdne dosahovala méně než 28 %. Investoři tak sázejí na to, že banka nebude se zvyšováním sazeb spěchat a raději si počká na další doklady pokračujícího ožívání ekonomiky USA. Podstatné také je, že Fed dříve opakovaně upozorňoval, že před samotným zvýšením sazeb přistoupí ke změně rétoriky, nic takového se však zatím podle většiny trhu nestalo. Guvernérka Fedu Janet Yellenová opakuje, že se situace na americkém trhu práce postupně zlepšuje, avšak stále není taková, aby s ní byl Fed zcela spokojený.