Evropa hledá novou rovnováhu, léto bude pořádně horké

Západoevropský socialismus končí. A jeho pád se bez inflace neobejde. V červnu roku 2011 bylo zřejmé, že léto bude horké kvůli Řecku. O rok později je jasné, že i nadcházející léto bude dramatické. A letos nejen kvůli Řecku, ale především kvůli Španělsku.

Jak je možné, že jedna evropská země po druhé padá do dluhového pekla? Pomohla by lepší rozpočtová disciplína? Nebylo by lépe nechat jednoduše padnout problémové banky? A jaké bude nakonec pravděpodobné rozuzlení tohoto napínavého finančního příběhu?

Napínavý ten příběh vskutku je. Evropa čelí nejhorší finanční krizi od roku 1931. Nikdy v poválečném období nic podobného nezažila. Nejbližší podobnou zkušeností byla švédská bankovní krize z let 1990 až 1993, ta však byla mnohem mělčí. Bankovní krize celoevropského významu je tu po 80 letech poprvé.

Bankovní krize znamená něco jiného než krize veřejných rozpočtů. Řecký problém byl skutečně převážně v rozpočtové nekázni – a to je poměrně jednoduchý problém. Přesto ani ten nebyl ještě zvládnut.

Vzrušující scénář

Situace připomíná válečný nebo katastrofický film: úvodní akční scéna nás vtahuje do dramatického prostředí, ale hlavní šok má teprve přijít. Ve filmu se ovšem tým hrdinů (ať už to jsou vojáci, hasiči, pyrotechnici, nebo lovci kosmických příšer) vypořádá s úvodní patálií a do hlavního boje jde zocelen zkušenostmi. Ve skutečnosti se však ještě nepodařilo vypořádat s řeckými patáliemi, ale už je tady akutní krize ve Španělsku.

Moody's řádila, Španělsko nad propastí JUNK, Kypr otázkou dnů
Agentura Moody's snížila rating Španělska z A3 na Baa3. Jakýkoli nižší rating je už ve spekulativním pásmu, ve kterém již do dluhopisů země nemůže investovat řada institucionálních investorů. Podle agentury roste riziko, že pomoc bankám okolo 100 miliard eur nebude stačit a že Španělsko bude během několika měsíců nebo let žádat o další, mnohem větší pomoc. Výnosy Španělských dluhopisů se po zprávě hned ráno vyhouply na nová maxima přes 6,9 %.

Finanční trhy bohužel nejsou schopné ocenit vzrušující scénář. Akcie klesají, ceny rizikových dluhopisů rovněž. Klesají i ceny komodit, neboť trhy očekávají světovou recesi a nižší spotřebu surovin všeho druhu. Řecký příklad ukazuje, že rozpočtová disciplína nasazená v době krize není dobrý nápad. Otužování sice upevňuje zdraví, ale ne ve chvíli, kdy pacient trpí zápalem plic. Úsporná opatření jsou v ekonomice, kde objem maloobchodních prodejů potravin a nápojů meziročně klesl o 25,4 %, kontraproduktivní.

Banky v horečkách

Španělská krize má jiný charakter. Epicentrum nákazy je v bankách. Španělské banky to zkrátka přehnaly s úvěrovou expanzí a nyní nesou následky – s nimi, bohužel, celá ekonomika. A celá Evropa. Nebylo by nakonec lepší nechat špatné banky prostě zkrachovat, aby se trh vyčistil a bankéři dostali co proto? Proč musí daňový poplatník dotovat ztráty soukromých firem?

Jak zachraňovat evropské banky, když bailouty nefungují? 7 jasných kroků
Mnoha lidem na americkém trhu leží v žaludku, protože překročil hranici mezi byznysem a médii a nebojí se o praktikách tržních žraloků mluvit nahlas. Henry Blodget analyzoval internetovou bublinu, když byl zaměstnancem CIBC Oppenheimer, působil také v Merrill Lynch. Bailout španělských bank komentuje jasně: "Nebude fungovat!" Jak by se podle něj měli zachovat ti, kdo chtějí zachraňovat (nejen) evropské banky?

Smutným faktem zůstává, že pro daňového poplatníka bývá v případě zvlášť těžké krize obvykle lepší zaplatit bankovní ztráty než sledovat, jak padá banka. A pak další, ještě další, pak daňový poplatník přichází o práci, neboť krachuje jeho zaměstnavatel, a nakonec i o úspory. Kdyby německá vláda zaplatila za ztráty bank v roce 1931, dějiny by se vyvíjely jinak. Patrně méně násilně.

Jsme ve válce?

Zhruba jednou za 50 let se vyskytne situace, kdy je potřeba rezignovat na zásady a v zájmu stability zaplatit bankovní ztráty. Je to nemorální? Nebudou se bankéři smát daňovým poplatníkům? Ne, nebudou. Akciový index EuroStoxx Banks ztratil během posledních 5 let přes 83 % hodnoty. Akcionáři bank už byli vytrestáni dost. Banky v eurozóně rozpůjčovaly úvěry v celkové hodnotě 198 % HDP. Plně rozvinutá bankovní krize by měla devastující účinky.

Na finanční krizi nikdo nevydělává. Úvahy o spiknutí hrstky mocných jsou nesmysly. Jde o to, jak minimalizovat ztráty a odstranit nebezpečí trvalé stagnace, které hrozí Evropě. Jak to zařídit? Možné řešení spočívá v kombinaci rozumných úsporných opatření a racionální měnové politiky. Stát musí nutně zeštíhlet. Průměrný evropský stát utrácí ročně polovinu HDP – to je číslo odpovídající válečnému stavu! Žádná ekonomika neunese věčně takové břemeno. Je třeba snížit státní výdaje.

Ekonomická krize: Blíží se světová válka?
Ekonomická krize Západu, dusno na Blízkém východě, rostoucí světová populace a omezené zdroje – to vše prý může vést k vypuknutí světové války. Vskutku? Ptal jsem se předních ekonomů, prognostiků a politologů.

Zároveň je nutné snížit na mírovou úroveň daně. Snížení spotřeby vlády je nutno kompenzovat podporou soukromé spotřeby a investic, aby nedošlo k sestupné spirále řeckého typu. Jistě, snížení daní zní jako rouhačství pro rozpočtové ostříže na evropských ministerstvech financí. Jenomže se podívejme, kam to ti "ostříži" nakonec dotáhli.

Léčba inflací

A je nutné překonat ještě jedno tabu. V Evropě převládlo dogma, že je možné navěky udržet nízkou inflaci. Ale po pádu východoevropského socialismu založeného na dluhu a centrálním řízení bylo nutné adjustovat tamní ekonomiky na novou cenovou rovnováhu. To se neobešlo bez inflace.

Nyní končí západoevropský socialismus založený na extrémně vysokých výdajích, na dluhu a byrokracii. To je skutečná podstata příběhu. Kdepak Řecko nebo španělské banky, to jsou jen průvodní jevy. Ani pád západního modelu socialismu se neobejde bez inflace. Čím dříve se vedení Evropské centrální banky smíří s touto nutností, tím lépe.

Situace v Evropě zdaleka není beznadějná, protože tento tvořivý a bohatý kontinent se dostane z nejhoršího, jako ostatně nakonec vždy. Ale cesta k řešení nebude snadná.

Psáno pro Lidové noviny

Eurozóna
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
25. 2. 2021 17:01
David Navrátil (Česká spořitelna): České zadlužení může být problém, výnosy dluhopisů ztrácejí v…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
David Navrátil
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat