Evropské akcie v pátek převážně rostly, v plusu skončily i v týdenním horizontu

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,13 % na 367,96 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,48 % na 6 032,09 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,20 % na 5 034,14 bodu, zatímco německý DAX oslabil o 0,05 % na 13 202,84 bodu.

STOXX Europe 600 - 11. září 2020, zdroj: Google

Akcie LVMH Moet Hennessy Louis Vuitton na burze v Paříži posílily o zhruba 3 % poté, co společnost uvedla, že už nechce převzít amerického výrobce šperků Tiffany & Co. Tvrdí, že původní dohoda se komplikuje a že do hry vstupuje i politika.

O čtvrtinu pak poskočily akcie telekomunikační a kabelové společnosti Altice Europe. Růst ceny byl reakcí na nabídku miliardáře Patricka Drahia zbývajícím akcionářům podniku na odkup jejich akcií v souhrnu za 2,5 miliardy eur. Ve srovnání se čtvrteční závěrečnou cenou nabídka představuje prémii 24 %.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 stoupl o 1,67 %, FTSE 100 se zvýšil o 4,02 %, DAX posílil o 2,8 % a CAC 40 zpevnil o 1,39 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Británie se v červenci meziměsíčně zvýšil o 6,6 %. Oznámil to v pátek britský statistický úřad (ONS). Ekonomika rostla už třetí měsíc po sobě díky uvolňování opatření proti koronaviru. Přesto zůstává hluboko pod předkrizovou úrovní a růst byl i pomalejší než v červnu, kdy hospodářství přidalo 8,7 %.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle finálních údajů v srpnu meziročně stagnovaly. Přestože je to po červencovém poklesu cen o 0,1 % zlepšení, inflace nesplnila očekávání analytiků, kteří očekávali růst cen o 0,1 %. Meziměsíčně se ceny v červenci snížily o 0,1 %, což je po červencovém poklesu o 0,5 % zlepšení a je to také lepší údaj, než očekávali analytici (-0,2 %). Finální zpráva zveřejněná v pátek tak potvrdila předběžné údaje z konce srpna.
• Spojené království: Průmyslová výroba v červenci meziročně spadla o 7,8 % (odhad: -8,9 %, červen: -12,5 %). Meziměsíčně průmyslová výroba vyskočila o 5,2 % (odhad: +4 %, červen: +9,3 %). Obchodní bilance červenec uzavřela se schodkem 8,64 miliardy liber, v červnu skončila v přebytku 5,3 miliardy liber. Obchodní bilance se zbožím zaznamenala rovněž schodek 8,64 miliardy liber (červen: -5,12 miliardy liber) a obchodní bilance se zeměmi mimo EU dosáhla deficitu 2,36 miliardy liber (červen: +0,3 miliardy liber).
• Miliardář Patrick Drahi nabízí zbývajícím akcionářům telekomunikační a kabelové společnosti Altice Europe 2,5 miliardy eur za odkup jejich akcií. Cena akcií společnosti, která mimo jiné vlastní francouzského operátora SFR, v posledních pěti letech kolísá a cílem Drahiho je stáhnout akcie firmy z burzy a učinit z Altice Europe soukromou společnost. Drahi firmu Altice Europe založil a je s podílem 39,85 % také jejím největším akcionářem.
• Německý výrobce nákladních aut a autobusů MAN propustí v Německu a Rakousku až 9 500 lidí, tedy více než čtvrtinu zaměstnanců. Dceřiná firma Volkswagenu tak chce do roku 2023 ušetřit 1,8 miliardy eur. Výrobci nákladních vozů byli pod tlakem kvůli klesající poptávce už dříve, jejich problémy ale ještě prohloubil koronavirus.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Růst průmyslové výroby v Německu v červenci proti předchozímu měsíci zpomalil na 1,2 % z červnových 9,3 %. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad. Údaje signalizují, že nelze očekávat rychlý návrat produkce na úrovně z období před příchodem koronavirové krize.
• Společnost PFNonwovens Holding bude jediným akcionářem výrobce netkaných textilií PFNonwovens. Její jednatelé 4. září schválili navýšení svého podílu nad 90 % a zahájení procesu vytěsnění minoritních akcionářů. V regulatorním oznámení to v pondělí uvedl člen představenstva firmy Marian Rašík.
• Spojené království: Ceny domů podle dat banky Halifax v srpnu meziměsíčně vzrostly o 1,6 % (odhad: +0,3 %, červenec: +1,7 %). Za tři měsíce do konce srpna se ceny domů meziročně zvýšily o 5,2 %. Čekal se 6% růst po zvýšení o 3,8 % v předchozím tříměsíčním období.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v září pátý měsíc za sebou vzrostla. Zůstává ovšem na nízké úrovni, což naznačuje, že ekonomika se stále nachází v recesi. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Index důvěry vzrostl na -8 bodů ze srpnových -13,4 bodu. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jeho hodnotu odhadovali v průměru na -10,5 bodu.
• Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.
• Peníze z evropských fondů Slovensko plánuje v příštím sedmiletém rozpočtovém období využít zejména na inovace, ekologii, infrastrukturu, vzdělávání a rozvoj regionů. Novinářům to v pondělí řekla vicepremiérka Veronika Remišová, jejíž úřad v zemi koordinuje čerpání peněz z EU. Vláda zatím nepředstavila záměry, jak využít několik miliard eur z nového unijního fondu obnovy.
• Na akciovou burzu v Londýně se chystá realitní fond Home REIT, který chce pomoci financovat bydlení bezdomovcům.V rámci primární veřejné nabídky akcií plánuje získat kolem 250 milionů liber (7,4 miliardy Kč) a pokud bude zájem, zvýší nabídku až na 300 milionů liber. Investorům nabízí roční výnos alespoň 7,5 procenta.
• Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu pokračoval v poklesu. Celkem vyhlásilo platební neschopnost 697 společností, o 22 procent méně než v červenci a o 26 procent méně než ve stejném měsíci loni. Vyplývá to ze studie německého výzkumného institutu IWH. Pokles způsobilo zmírnění pravidel insolvenčního práva kvůli koronavirové krizi.
• Podpora běloruského rublu vyšla tamní centrální banku v srpnu během protestů po prezidentských volbách na 1,4 miliardy dolarů z rezerv zlata a deviz. Vyplývá to z údajů centrální banky, které byly zveřejněny v pondělí. Rezervy jí v minulém měsíci klesly o 15,7 procenta na 7,5 miliardy dolarů.
• Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 % hrubého domácího produktu.
• Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev začal v prostředí mimo firmu hledat nového šéfa. Ten dosavadní, Carlos Brito, podnik vedl 16 let. Informoval o tom list Financial Times (FT) s odvoláním na obeznámené zdroje. Společnost odmítla zprávu komentovat.
• Vývoz z Německa se v červenci zvýšil proti červnu o 4,7 %, zůstává však hluboko pod předkrizovou úrovní. Uvedl to v úterý německý statistický úřad. Výsledek naznačuje, že největší evropská ekonomika se bude z dopadů koronaviru vzpamatovávat jenom pomalu. Dovoz vzrostl pouze mírně, a to o 1,1 %. Obchodní přebytek po očištění o sezónní vlivy tak vystoupil na 18 miliard eur.
• Objem slovenského exportu v červenci v meziročním srovnání druhý měsíc po sobě vzrostl. Obchodní bilance země, kterou na jaře ovlivnily dopady pandemie nemoci covid-19, zároveň dosáhla druhého nejvyššího přebytku v letošním roce. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil slovenský statistický úřad.
• Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům o rekordních 11,4 %, zejména kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu činil 13,9 %. V konečné zprávě to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Mezičtvrtletní hospodářský pokles je méně výrazný, než uváděl první odhad. Ten hovořil o propadu HDP o 11,7 %.
• Britská vláda odhaduje, že pět až deset procent peněz určených na udržení zaměstnanosti v časech koronaviru mohlo být vyplaceno neoprávněně, případně omylem. Uvedl to v úterý britský úřad pro výběr daní a cel HMRC. Londýn už do programu investoval 35,4 miliardy liber, desetina této částky tedy představuje 3,5 miliardy liber.
• Návrhy na zvýšení spotřební daně z cigaret a podobného zboží, stejně jako zrušení úlevy z placení povinných odvodů z 13. a 14. platu zaměstnanců připravila slovenská ministerstva s cílem zvýšit příjmy státu, jehož hospodaření se zhoršilo po propuknutí pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z materiálů tamních ministerstev financí a sociálních věcí.
• Index spotřebitelských cen v Maďarsku v srpnu vzrostl meziročně podle očekávání o 3,9 % po 3,8 % v červenci, jádrová složka inflace ovšem meziročně stoupla o 4,7 %. Čekalo se udržení 4,5% tempa z července.
• Společnost Guild Esports, která vlastní a rozvíjí týmy zabývající se elektronickým sportem, tedy soutěžními kláními hráčů počítačových her, chce letos na podzim vstoupit na londýnskou akciovou burzu. Stane se tak první britskou společností z oblasti elektronického sportu, s jejímiž akciemi se bude obchodovat na burze, informovala agentura Reuters. Jedním ze zakládajících akcionářů firmy je rovněž bývalý fotbalista David Beckham.
• Německé hospodářské svazy žádají vládu kancléřky Angely Merkelové, aby přehodnotila stávající varování před cestováním do více než 160 zemí světa. Zavedeno bylo kvůli šíření nového koronaviru a prozatím platí do 14. září. Zástupci hospodářských spolků chtějí, aby Berlín našel rovnováhu mezi zdravotními opatřeními a ekonomickými zájmy. Platné varování sice neznamená zákaz do dané země cestovat, podle svazů ale mají doprovodné podmínky výrazný dopad na podnikání a mnoha podnikům cesty do zahraničí znemožňují.
• Itálie zvažuje zkrácení karantény pro lidi nakažené koronavirem. Premiér Giuseppe Conte řekl, že by to zmírnilo ekonomický dopad opatření souvisejících s epidemií. V pátek má francouzská vláda má o případném zkrácení karanténní doby, která je nyní ve Francii čtrnáctidenní.
• PKN Orlen, polský majitel českého Unipetrolu, chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Největší polská petrochemická společnost uvedla, že hodlá do projektů takzvané zelené energie investovat za tímto účelem 25 miliard zlotých (149 miliard Kč). Plány firmy jdou v duchu s nízkoemisní strategií evropských energetických gigantů, ale jsou v rozporu s přístupem polského státu, který firmu přitom vlastní, uvedla agentura Reuters.
• Francouzský výrobce luxusních doplňků LVMH už nechce převzít amerického výrobce šperků Tiffany & Co. Tvrdí, že původní dohoda se komplikuje a že do hry vstupuje i politika. Americký podnik ve středu v reakci uvedl, že na LVMH podává žalobu a firmu se bude snažit ke splnění závazků donutit soudní cestou. Firmy se loni na podzim dohodly, že LVMH za Tiffany zaplatí 16,2 miliardy dolarů, což by pro LVMH znamenalo dosud největší akvizici.
• Britský finanční ústav Lloyds Banking Group se chystá propustit 865 zaměstnanců, nové pozice ale vzniknou. Finanční dům obnovuje opatření ke snižování nákladů v době, kdy kvůli pandemii nemoci covid-19 v tomto odvětví klesají zisky, uvedla ve středu agentura Reuters. Lloyds je na britském trhu největší domácí bankou.
• Bývalého šéfa německého automobilového koncernu Volkswagen Martina Winterkorna čeká veřejný soudní proces kvůli obvinění z podvodu v souvislosti s emisním skandálem. Rozhodl o tom ve středu soud v Braunschweigu.
• Australská těžební společnost Prairie Mining zahájila mezinárodní arbitráž proti Polsku. Varšava podle ní porušila dvoustranné dohody tím, že při udílení licencí blokovala investice australského těžaře do rozvoje dvou uhelných dolů. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Společnost Prairie by mohla podle polských médií žádat kompenzaci až deset miliard zlotých (bezmála 60 miliard Kč).
• Evropská centrální banka na zářijovém zasedání ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Potvrdila i parametry programů skupování aktiv. Ponechání měnové politiky beze změny se všeobecně očekávalo. V nové makroekonomické prognóze banka odhadla, že ekonomika eurozóny letos spadne "jen" o 8 %. Odhad růstu HDP měnového bloku v příštích dvou letech ale měnová autorita proti předchozímu výhledu z června zhoršila.
• Tempo meziročního poklesu výkonů slovenského průmyslu bylo v červenci nejnižší od března, kdy v zemi propukla koronavirová krize. Stavebnictví ale opět zaznamenalo dvouciferný propad, oznámil ve čtvrtek slovenský statistický úřad. Průmyslová výroba klesla už jen o 3,6 % po poklesu o 8,5 % v červnu. Největší propad letos zaznamenala v dubnu, a to o 42 %.
• Počet firemních insolvencí v Německu se v prvním pololetí navzdory koronavirové krizi snížil o šest procent na 9 006 případů. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Upozornil však, že za tímto vývojem stojí dočasné zrušení povinnosti vyhlásit insolvenci. Údaje o počtu insolvencí tak podle úřadu zatím neodrážejí hospodářské problémy řady podniků spojené s koronavirovou krizí.
• Největší švýcarská banka UBS začne svým klientům radit, aby dávali přednost udržitelným investicím před tradičnějšími. Podle agentury Reuters tak učiní jako první významná finanční instituce. UBS spravuje některým z nejbohatších lidí světa majetek asi za 2,6 bilionu dolarů.
• Dopady koronavirové krize na německou ekonomiku budou podle výzkumného institutu DIW mírnější, než se předpokládalo. Institut nyní očekává, že hrubý domácí produkt Německa letos klesne o 6 %, zatímco v červnu počítal s propadem o 9,4 %. Odhad růstu HDP na příští rok pak institut zlepšil na 4,1 % z dříve předpokládaných 3 %.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku v červnu vystoupila na 18,3 % z květnových 17,3 %, uvedl ve čtvrtek řecký statistický úřad. Je tak nejvýše za 16 měsíců a zůstává nejvyšší v eurozóně. Podle sezónně upravených údajů bylo v zemi bez práce 836 637 lidí, převážně ve věkové skupině do 24 let.
• Britský ropný gigant BP vstupuje na trh s elektřinou, kterou vyrábějí větrné elektrárny na moři. Firma ve čtvrtek uvedla, že tak učiní prostřednictvím dohody o spolupráci s norskou energetickou skupinou Equinor. V rámci dohody zaplatí 1,1 miliardy dolarů za poloviční podíly ve dvou projektech Equinoru ve Spojených státech. Jde o první významný krok v transformaci BP a její snaze odklonit se od těžby ropy a plynu.
• Panevropská burzovní skupina Euronext se chystá předložit nabídku na převzetí společnosti Borsa Italiana, která je provozovatelem akciové burzy v Itálii. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Nabídka by podle zdrojů měla italský podnik ohodnotit zhruba na 3,5 až čtyři miliardy eur.
• Společnost IAG, která vlastní leteckou společnost British Airways a další aerolinky, omezí kvůli dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru další lety. Ve čtvrtek také potvrdila, že plánuje získat 2,7 miliardy eur prodejem nových akcií, které nabídne se slevou. Zvýšením kapitálu chce lépe zvládat dopady pandemie na své podnikání.
• Němečtí podnikatelé působící v ČR s obavami sledují stoupající počet onemocnění koronavirem v zemi a vyzývají vládu i obyvatele ke stabilizaci situace. ČTK to ve čtvrtek sdělil člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Bernard Bauer k rozhodnutí německé vlády zařadit Prahu mezi rizikové oblasti. Německé ministerstvo zahraničí kvůli stoupajícímu počtu infikovaných koronavirem nedoporučuje od 9. září turistické cesty do Prahy.
• Oživení po koronavirové krizi v Německu je mírnější, než se čekalo. Spolková, státní a místní vlády tak pravděpodobně příští rok zaznamenají o 19,6 miliardy eur nižší příjmy z daní, než se předpokládalo v květnu. Uvedlo to ve čtvrtek spolkové ministerstvo financí. Na úroveň před krizí by se příjmy z daní mohly vrátit v roce 2022.
• Britský pojišťovací trh Lloyd's of London za pololetí vykázal ztrátu před zdaněním 400 milionů liber. Pojišťovny po celém světě musely během pandemie pokrývat zrušené akce, obchodní úvěry a přerušení podnikání. Šíření viru podle Lloyd's pojišťovny vyjde na více než 100 miliard dolarů. Sám Lloyd's očekává, že ve spojení s pandemií vyplatí pojistné částky úhrnem až pět miliard liber.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters