Finsko jako brzda "záchrany Evropy": Proč jen to ti Finové dělají?

Finsko má tendenci pomoc odmítat a vyžaduje některé "mimořádné podmínky", jako jsou třeba záruky za půjčené peníze. Země tak může být považována za rizikový faktor v boji za udržení eurozóny.

Finsko eurozónu "nepotřebuje"

Proč? Nechuť pomáhat periferii může být vysvětlena nízkou závislosti finské ekonomiky na eurozóně. Podíl vývozů Finska na HDP je 40 %, což je i průměr EMU. Pro srovnání, ČR má tento podíl téměř 70 %.

Podívejme se na strukturu finského vývozu. Zhruba 30 % směřuje do eurozóny. Pro srovnání, z Portugalska, Nizozemska nebo Belgie směřuje do EMU zhruba 60 % jejich vývozů. Finsko je tedy méně závislé na ekonomickém růstu v EMU než jiné země.

Finské banky mají navíc přímou expozici vůči periférii pouze 1 % HDP. To je velice málo, výrazně vyšší expozice mají například Francie (20 %) nebo Německo (13 %). Případný "krach" periferie a nesplácení dluhů nezpůsobí Finsku bankovní krizi, které se musejí bát Francie či Německo. Němci a Francouzi finanční pomocí periferii vlastně dotují své banky, Finsko tedy finanční pomocí dotuje německé a francouzské banky. Zkuste to vysvětlit svým voličům.

Eurozóna: Žádné banální počty

Ale vysvětlovat rozdílnou motivaci jen kupeckými počty by bylo nespravedlivé. Finové mají vlastní zkušenost s bankovní krizí ze začátku devadesátých let. Tehdy se jejich ekonomika propadla o 13 %, vládní deficit vyskočil na 10 % HDP.

Finové ovšem své problémy vyřešili, deficit otočili během pár let do přebytku a po šesti letech se ekonomika dostala na předkrizovou úroveň. Co je důležité - to vše bez cizí finanční pomoci. A za pomoci oslabení své měny.

Takže Finové mají zkušenost, že si ekonomické problémy má země řešit především sama, a to přes úspory. A zároveň ví, že tento názor mohou tlačit, protože je případný negativní vývoj v EMU zase tak moc ekonomicky neohrozí.