Kde vzít na podporu ekonomiky: Bidenovy USA chtějí jít cestou vyšších daní

Prezident Joe Biden se snaží prosadit především své velké investiční plány týkající se infrastruktury a podpory rodin za více než čtyři biliony dolarů. Další nemalou položkou jsou projekty zaměřené na čistou energii. S takto ambiciózní podporou jsou spojeny i nemalé náklady. S tím se však budou v následujících letech potýkat vlády v globálním měřítku, nejen v Americe.

V případě americké vlády se hledání financí postupně vykresluje v možných daňových změnách, a to jak na straně zdanění kapitálových zisků, tak v podobě růstu korporátních daní. Cílem bude naplnění státní kasy, ale současně i snaha o částečné přerozdělení bohatství ve společnosti.

Rozevřené sociální nůžky

Přes poplach na Wall Street existuje silná veřejná podpora pro Bidenův návrh. 62 % Američanů věří, že lidé s vyššími příjmy platí méně, než je jejich skutečný spravedlivý podíl na daních. 10 % nejbohatších lidí se podílí na více než 50 % národního příjmu. U této skupiny navíc tvoří spotřeba méně než 65 % celkového příjmu. Spodních 10 % z nízkopříjmových skupin obyvatelstva naopak dává na spotřebu 99 %. U chudších domácností nezůstává žádný volný finanční přebytek na vytváření investičních rezerv. Proto se stále častěji diskutuje o výrazné sociální nerovnosti.

Jiný zajímavý pohled na danou problematiku zdůrazňuje výši majetku koncentrovanou v rukou malého počtu nejmovitějších. 50 nejbohatších Američanů vlastní stejně velký majetek jako 165 milionů těch nejméně majetných. Na nerovnosti opakovaně upozorňuje například i Světová banka.

Co má šanci projít Kongresem?

Bílý dům údajně navrhne téměř zdvojnásobení daní z kapitálových zisků na 39,6 % u lidí vydělávajících více než milion dolarů ročně. Byla by to nejvyšší sazba daně z investičních zisků od 20. let 20. století. Další sazba daně, určená pro korporace, by se mohla zvýšit na 28 % oproti současným 21 %.

Podobné daňové změny budou muset projít usilovným bojem v Kongresu, kde mají demokraté nepatrnou většinu. Bílý dům již musel přijít s nabídkou snížení objemu masivního infrastrukturního balíku z 2,3 na 1,7 bilionu dolarů ve snaze vyjít vstříc republikánům.

Zaměření na daňové ráje

Dopady takových změn by byly cítit i na finančních trzích. Primární efekt by se mohl projevit na vykazovaných čistých ziscích akciových společností a samotném investičním apetitu bohatších investorů. Růst daní by tak mohl motivovat některé podniky ke snahám optimalizovat daňovou zátěž přechodem pod zahraniční daňový systém.

Biden i proto hodlá změnit i některá pravidla, která nyní umožňují americkým firmám daně obcházet a ukládat si zisky v daňových rájích. Snahou je zabránit firmám ve vyhýbání se daním založením ústředí v zemích s nižšími sazbami, což je praxe převládající zvláště mezi technologickými společnostmi. Provozní přítomnost firem v daném daňovém ráji přitom často není de facto žádná.

Údajně podle posledních známých dat z roku 2016 Bermudy a čtyři další populární daňové ráje – Nizozemsko, Irsko, Švýcarsko a Lucembursko – byly "domovem" pro 43 % zahraničních příjmů amerických nadnárodních společností, ale polykaly jen 7 % jejich zahraničních investic. Hlavní ekonomka Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinath zdůraznila existenci velkého množství společností vyhýbajících se daňovým povinnostem, což snižuje zasaženým ekonomikám daňový základ. Ten je důležitý pro státní příjmy v rámci financování nezbytných sociálních a ekonomických výdajů.